Tisíc
Tisíc, e, m., Tausend. Gt. pl. = tisícův n. starý gt. tisíc: pět tisíců nebo tisíc. Pozn. Připomenouti sluší, že právě ve starých pa- mátkách genitivu archaistického (tisíc) méně užíváno než toho, který se nám novějším býti vidí (tisícóv). Čtyři sta tisícóv. Alex. Jir. — Strany skloňování v strčes. vz Kt. 45. — T. místo tysíc, strsl. tysašta, tysešta, mille, das sich von einem Partc., von tys (sr. tu, crescere) nur durch den Auslaut a unterscheidet. Příp. -nt. Mkl. B. 203., 204., L. 88. Lit. tukstantis, f., prus. tüsimtons, acc., got. thüsundi. Mkl. L. 162. Odkud Sf. slovo tisíc odvozuje, vz Mus. 1848. I. 3. str. 247. — T. pokládá se za substant. a má tedy ve všech pádech za sebou genitiv kolikosti; ale může se také jako adjektivum se svým jménem v pádě srovnávati. Zk. Vz Genitiv kolikosti; Číslo, Sto. Tisíc hromů (klení)! Tisíc hrmených do tebe páralo! Dbš. Lubosc medzi nami, medzi nami dvoma nenajdze še taka medzi tišicoma. Sl. ps. 57. Tam si ty dostaneš statky a tisíce: u mňa nedostaneš iba verné srdce. Ib. 337. Zka- zuju mu na tisíce (sc. krát), aby ušel šibe- nice; Co bych naříkala o synka mrtvého, dy si možu vybrat z tisíca jednoho; Byla láska, byla mezi nama dvúma. jaká už ne- bude mezi tisícama. Sš. P. 114, 117., 282. (Tč. ). Tisíce hladem jich umírá a sta jedě- ním. Trnka. To je jako tisíc a jedna (když se něco srovnává). Us. Sd. Čině milosrden- stvie v tisíce těm, kteříž milují mě a za- chovávají přikázánie má. Hus I. 65. Ani také chce Bóh, aby kto tisíc kročejí šel kam v neděli; Osmdesát tisícóv; Bojovníci a zvláště kniežata pro lehké slovo, jenž vzní proti jejich cti světské, tak bývají po- puzeni, že mnoho tisícóv svého lidu i sami sě na těle i na duši zahubují; Muže jed- noho z tisíce sem nalezl; Po tisíc tisíciech letech jedno zrncě (by) odloženo bylo; A byť jich tisíc tisícóv s oniem drželo; Neb nižádný nebyl jest živ zde ve světě tisíc let, ač někteří blízko sú táhli k tisíc letóm; Jenž dlužen bieše desět tisícóv hřiven; Znamenaj, kterak mnoho tisícóv tobě sú cestu utlačili; Ten jest desět tisíc Kristovi hřiven dlužen. Hus I. 131., 162., 163., 278., 285., 472., II. 178., 388., III. 123., II. 390. (Tč. ). Milý můj jest bílý a červený, znamenitější než deset tisícóv jiných. Pís. Šal. 5. 10. (Hus. ). Kromě devádesáti a sedmi tisíců zajatých jedenáctkrát sto tisíců jich zahynalo. BR. II. 108. a. Se dvěma dcat a dvěma tisícoma (22000). BO. Pět a osm- desát ke stu tisícóv lidu. Bj. Pět tisícóv muží. ZN. Satan, mistr tisíc řemesel. BR. II. 611. b. S tisícem mužův. Br. V desíti tisících hříven město zastavil. Plk. Před tisícem let. V. Najali 20 tisíců pěších, Br., dvaceti tisíc pěších. V. Dvě stě tisíc nebo dvakrát sto tisíc. Tisíce let bude živ. Rad. zv. Umřelo jich na tisíce. Zemřeli až do ti- síce lidí. V. Po tisíci. V. S t-ci statečnými rytýřóv. Troj. V tisících jede. Vz Blahobyt. Č. Před třemi tisíci lety. Ke sto vozům a tisíci mužům. T-ci pánům službu činí. Mudr. S tisíci muži. Ben. V. — Pozn. Jak z pří- kladů uvedených viděti lze, užíváme slova tisíc raději jako substantiva než jako ad- jektiva. — T., rostl. nějaká, keř vysoký s modrými květy. Us. u Litovle. Kčr.