1. Vysoký1
. Vysoký; vysok, a, o; kompar.
vyšší, sup.
nejvyšší. Vz -
eký. U lidu slyšeti jen
vyší, vz
šš. Kts. V., altus, Ž. wit. 7. 18., excelsus, ib. 77
. 35., summus, ib. 18. 7. —
V. =
nad povrch více méně vynesený, hoch
.
V. nebe, let. Us. I díval se pán Bůh z v-ho
neba na včetko. Dbš
. Sl. pov. V. 90
. Kristus
na kříži v-kém, oni na hynstě velikém
. Hus
I. 175. Má v
. žlab. Hš. V. hledání, das Wind-
suchen (má-li pes nos ve výšce hledaje zvěři).
Šp. Věže s makovicemi vysokými. Kom. —
V. =
neobyčejně nad povrchnosť vynikající, hoch, erhoben. V. voda, Us., moře. V. Vez na v-ké moře. Hus II. 280. Na v. moře vzplúti. BO. V. boty. Kde jest země vyššie nade vše nebe? Pass. 30. V. vlny, čelo. Us. —
V. =
vzhůru daleko strmící, hoch. V. hora. Rkk
. V. strom, Us., stavení
. Kom., člověk, hrob, D., stůl, Us., pec, Techn
., Vys. 280* V. jako jedle, Pk., jako topol, Sd., jako věž,
jako hora. Šd. Brázda hluboká, sláma vy-
soká. Prov. Šd. Za naším huménkem lúka
široká
, tráva vysoká až
po kolena. Sš. P.
405. Otec v-ký, matka široká, syn otrhaný
a dcera hluchá (Bůh, země, vítr, noc). Mt.
S. II
. 137. Čím schod vyšší, tím pád nižší.
Jg. Vz Chlap, Míra. —
V. =
více vzhůru
strmící nad jiné věci téhož druhu, hoch. V
.
slez, althea. Dch. V
. špalíčky u střevíců,
v. klobouk, Us., tráva
. Rkk. Seděti ve vy-
sokém sedle, hoch zu Ross sitzen. Dch.
Dáti do vysokých = utéci. Mor. Vck. Já
za horou, za v-kou, ty za vodou za hlubo-
kou
. Sl. ps. Šf. II. 271. —
kam. Věž
do
nebe v. Dal. —
jak: po kolena. Us.
Na
tři lokte v. Ros. —
čím. Cedrové dřevo
vysoké výsostí. BO. —
čeho. Tam jest
hrob úzký a čtyř noh vysoký. Har. Bylo
blízko dveří množství křížků sotva lokte
v-kých. Har. II. 57. —
V novější době klade
se na otázku jak vysoký akkusativ,
ale
i starší jej kladli. Výstupek v. čtyry lokty.
Har. Tři sáhy v. T. Zeď v. tři sáhy
. Us.
Vz Akkusativ. Brt. S. 3. vyd. 50. 3. b. —
V. =
nad jiné vynikající, andere übertref- fend. — a) V. ton, hlas
. V-kým hlasem kři- četi
. V. — b) V. barva (silná). Rostl
. — c) V. stáří (o čase),
lépe: stará léta. Dočkal se starých let. Brt. S. 3. vyd. 29. Také: veliký věk, neobyčejný věk. Pk. — d) V. cena, teplota, Stč. Zmp
. 549
., horečka,
lépe: prudká
, silná. Brt. — e)
V. =
důležitější, znamenitější, von grösserer Wichtigkeit, erha- ben
, hoch, hehr, wichtig. V. učení (kollej), umění, rozum, duch, povolání, o sobě smý- šlení, V., škola, Vus
., v. školy pražské, D
., mysl, Jel., sloh
, Jg.
, zvěř (vz Veliký). D
. V. hrdosť. V. postavení
. Mus
. 1880. 475
. Bere to tuze ve v-kém smyslu
, predigt im hochtrabenden Stile
. U Olom. Sd. Byl mysli vysoké. Výb. II. 39. V. dokonalosť
. Anth. Jir. I. 3. v. IX. V
. politika, Ddk
. II. 184., pří- saha. —
v čem. Jablka údolní jsú svatí, v-cí v ctnostech
. Hus III
. 78. —
V. vyznačuje před- nosť urození, stavu atd
.,
vzácný, vznešený, hoch, vornehm, edel, erhaben
. Nejvyšší vrch- nosť, moc, správa
, důstojenství, stav, správce a služebník církve; nejvyšší právo míti. V. V. místo, Kom., osoba, Jg., šlechta, uro- zenstvo. Us. Nejvyšší purkrabí pražský. D. Vyšší lidé. Kom
. Naposledy v posměch za- vadí, kdož se s vyšším nesnadí
. V
. Nej- vyšší kněz, kněžství, D., polní vůdce, V.,
velitelství, vojenská rada, kanclíř, Us., mar- šálek, admiral. D
. Vyšší důstojník
. Us V. sněm, úřad,
lépe: slavný. Šb. Vysoké mini- sterstvo. Šb. Vy jste vysocí
před lidmi, ale ohavní před Bohem; Což lidem vysoké jest, ohavné jest před Bohem. Hus I. 243., 253. (II. 238.
, 364. — Tč
. ). Mezi světa správci a lidmi
ve světě v-kými a důstojnými ovšem žádného nebývá přátelství. Jel. Enc. m. 21. —
Vyšším býti =
vítězem, die Oberhand haben. V. —
V. znamená sílu, hoch, gross, stark. Nejvyšší česť činiti; s nejvyšší snaž- ností a starostí a péčí, bedlivostí
. V. —
Na nejvyšší, při nejvyšším =
co nejvíce, im höchsten Grade, höchst, aufs höchste, am meisten. Na nejvyšší ctíti, oslavovati, něco haněti
, se rozhněvati. V. —
Vyšší = hořejší, Ober-
. V. země
. D. — Vz
Vyšší.