1. Vysoký
1. Vysoký; vysok, a, o; kompar. vyšší, sup. nejvyšší. Vz -eký. U lidu slyšeti jen vyší, vz šš. Kts. V., altus, Ž. wit. 7. 18., excelsus, ib. 77. 35., summus, ib. 18. 7. — V. = nad povrch více méně vynesený, hoch.V. nebe, let. Us. I díval se pán Bůh z v-honeba na včetko. Dbš. Sl. pov. V. 90. Kristusna kříži v-kém, oni na hynstě velikém. HusI. 175. Má v. žlab. Hš. V. hledání, das Wind-suchen (má-li pes nos ve výšce hledaje zvěři).Šp. Věže s makovicemi vysokými. Kom. — V. = neobyčejně nad povrchnosť vynikající, hoch, erhoben. V. voda, Us., moře. V. Vez na v-ké moře. Hus II. 280. Na v. moře vzplúti. BO. V. boty. Kde jest země vyššie nade vše nebe? Pass. 30. V. vlny, čelo. Us. — V. = vzhůru daleko strmící, hoch. V. hora. Rkk. V. strom, Us., stavení. Kom., člověk, hrob, D., stůl, Us., pec, Techn., Vys. 280* V. jako jedle, Pk., jako topol, Sd., jako věž,jako hora. Šd. Brázda hluboká, sláma vy-soká. Prov. Šd. Za naším huménkem lúkaširoká, tráva vysoká až po kolena. Sš. P.405. Otec v-ký, matka široká, syn otrhanýa dcera hluchá (Bůh, země, vítr, noc). Mt.S. II. 137. Čím schod vyšší, tím pád nižší.Jg. Vz Chlap, Míra. — V. = více vzhůrustrmící nad jiné věci téhož druhu, hoch. V.slez, althea. Dch. V. špalíčky u střevíců,v. klobouk, Us., tráva. Rkk. Seděti ve vy-sokém sedle, hoch zu Ross sitzen. Dch.Dáti do vysokých = utéci. Mor. Vck. Jáza horou, za v-kou, ty za vodou za hlubo-kou. Sl. ps. Šf. II. 271. — kam. Věž donebe v. Dal. — jak: po kolena. Us. Natři lokte v. Ros. — čím. Cedrové dřevovysoké výsostí. BO. — čeho. Tam jesthrob úzký a čtyř noh vysoký. Har. Byloblízko dveří množství křížků sotva loktev-kých. Har. II. 57. — V novější době kladese na otázku jak vysoký akkusativ, alei starší jej kladli. Výstupek v. čtyry lokty.Har. Tři sáhy v. T. Zeď v. tři sáhy. Us.Vz Akkusativ. Brt. S. 3. vyd. 50. 3. b. — V. = nad jiné vynikající, andere übertref- fend. — a) V. ton, hlas. V-kým hlasem kři- četi. V. — b) V. barva (silná). Rostl. — c) V. stáří (o čase), lépe: stará léta. Dočkal se starých let. Brt. S. 3. vyd. 29. Také: veliký věk, neobyčejný věk. Pk. — d) V. cena, teplota, Stč. Zmp. 549., horečka, lépe: prudká, silná. Brt. — e) V. = důležitější, znamenitější, von grösserer Wichtigkeit, erha- ben, hoch, hehr, wichtig. V. učení (kollej), umění, rozum, duch, povolání, o sobě smý- šlení, V., škola, Vus., v. školy pražské, D., mysl, Jel., sloh, Jg., zvěř (vz Veliký). D. V. hrdosť. V. postavení. Mus. 1880. 475. Bere to tuze ve v-kém smyslu, predigt im hochtrabenden Stile. U Olom. Sd. Byl mysli vysoké. Výb. II. 39. V. dokonalosť. Anth. Jir. I. 3. v. IX. V. politika, Ddk. II. 184., pří- saha. — v čem. Jablka údolní jsú svatí, v-cí v ctnostech. Hus III. 78. — V. vyznačuje před- nosť urození, stavu atd., vzácný, vznešený, hoch, vornehm, edel, erhaben. Nejvyšší vrch- nosť, moc, správa, důstojenství, stav, správce a služebník církve; nejvyšší právo míti. V. V. místo, Kom., osoba, Jg., šlechta, uro- zenstvo. Us. Nejvyšší purkrabí pražský. D. Vyšší lidé. Kom. Naposledy v posměch za- vadí, kdož se s vyšším nesnadí. V. Nej- vyšší kněz, kněžství, D., polní vůdce, V., velitelství, vojenská rada, kanclíř, Us., mar- šálek, admiral. D. Vyšší důstojník. Us V. sněm, úřad, lépe: slavný. Šb. Vysoké mini- sterstvo. Šb. Vy jste vysocí před lidmi, ale ohavní před Bohem; Což lidem vysoké jest, ohavné jest před Bohem. Hus I. 243., 253. (II. 238., 364. — Tč. ). Mezi světa správci a lidmi ve světě v-kými a důstojnými ovšem žádného nebývá přátelství. Jel. Enc. m. 21. — Vyšším býti = vítězem, die Oberhand haben. V. — V. znamená sílu, hoch, gross, stark. Nejvyšší česť činiti; s nejvyšší snaž- ností a starostí a péčí, bedlivostí. V. — Na nejvyšší, při nejvyšším = co nejvíce, im höchsten Grade, höchst, aufs höchste, am meisten. Na nejvyšší ctíti, oslavovati, něco haněti, se rozhněvati. V. — Vyšší = hořejší, Ober-. V. země. D. — Vz Vyšší.