PomocnýPomocný; pomocen, -cna, -cno, helfend, hilfreich, behilflich, Hilfs-. Jg. P. kniha, úkon, rovnice, veličina, čára, věda, sloveso, Nz., dělník, den, úřad, peníze, osoby, celní úřad, J. tr., personal, Šp., práce, jednota, spolek, Šm., místo, Hilfsplatz, obraz u panny Marie pomocné, prostředek, Auskunftsmittel, za- razník, Hilfsbremser, Dch., hodnota, Stč. Alg. 159., vojsko, Us., dveřej, der Hilfsthür- stock, das Hilfsgezimmer, jáma, der Hilfs- schacht, štola, der Hilfsstollen, dílo, der Hilfs- bau, srub, das Hilfsgezimmer, věnec, das Hilfsgezimmer (v horn.), Hř., dřevení, die Hilfszimmerung. Bc. P. ústav, pokladnice, Hilfs-, Untersützungs-; p.
adressa podpůrná, die Hilfsadresse, zřízenci (Organe) policejní. J. tr. P. lid, důvod, biskup (Suffragan), člen. Šm. Kdož své věci jest opatrn a bdí, právo jest p-cno. O. z D. — komu čeho. A toho má jemu pomocen býti. Št. Lid toho díla velmi pomocen byl. Háj. 'Prosil ho, aby mu toho pomocen byl. Pč. 42. P-cen mu toho byl. Půh. II. 209. Toho rač nám býti p-cen otec, syn a duch svatý. Výb. II. 36, Toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. 17. Dva Pražanům toho vedení p-cni byli. Aug. 4. Věříme, že nám toho p-cen budeš. Ps. o záští. — komu v čem. Let. V tom sobě pomocní byli. Boč. V při někomu p. býti. Pr. kut. Aby mu v tom raden a pomocen byl. Zř. F. I. Mně sú v ni v čems p-cni nebyli. ZN. — čemu, komu. Hospodin jemu p-cen byl. Br. Hospodin modlitbám našim p-cen byl. Br. Není bratr bratru pomocen. Chč. 453. — Kat. 801. — komu při čem, kdy: při soudech, Háj., při práci. — proti čemu. Lékařství p. proti nemoci. Ms. lék. Proti tomu abychom sobě všichni p-cni byli pod pokutou nahoře psanou. Zř. F. I. — komu čím: radou i činem. Šm. Vz Zloděj. P. býti komu vší svú mocí až do těch hrdel. Arch. I. 66. — k čemu. Modlitby jsou p-cny k od- puštění hříchů. Ms. Bel. To k nežitóm p-cno jest. Ms. lék. My s pomocí boží budeme Vám radní a p-cní ke všemu dobrému, což na nás jest. Jdn. 231. — Er., Chč. 623. — nač. Na toho abychom všichni sobě pomocní byli. Er. — Pomocné, ého, n., plat od pomoci =_ taxa, kterou platil pohnaný, 1. když žalobník pře neprovedl. Věžek dedit p-cné, quia non ťecit querimoniam super eum. Půh. I. 213. 2. Když žalobník při prohrál. Si quis citatus merit et obtinuerit jus suum in judicio, de- narios duos persolvat, quod p-né appellatur. 1229. Gl. 248. Knihy, ješto v ně p-cné píší; Tu jsem naň dal své p-cné. Půh. I. 299., II. 351. Vz Pr. 1869. str. 776. — P. n. čistotné nazýval se v strčes. právě také peníz (dva haléře) dávaný od toho, kdo cist vyšel ze soudu božího. Š. N. Vz Čistotný. — P. z ústavu chudých, Pfründlerportion, f. J. tr.
