KrásaKrása. Ž. wit. 44. 5. K. jest pochvalný přírody list. Aristot
. K. přírodní, Natur-, Us. Pdl., rozená a strojená, Us., tělesná, du- ševní
, Pdl., básnická, myšlénková, akade- mická, Dk., mravní, hudby
. Mus. 1880. 261., 427. Krása, Jg
. Slnosť
., 44
., mravná i umná, 45
., mněrovědná, silojevná, 44.; vzor krásy, 100., cit krásy. 43
., 100. To je krása růže (krásná růže)
. Kká. Bol som šuhaj švárný, vzali ma od krásy (pro krásu). Koll
. Zp
. I. 36. Ztratila krásu (o padlé). Bdl. Ještě všem krásu nepohnila (uení nejhezčí)
. Us
. Spala, když pán Bůh rozdával krásu (není hezká). Us. Ptřk
. Vari tebe, dievča, čerti malovali, že na tvoje líčka tolko krásy dali
. Sl. ps. 322. Máš děvečko krásu, skove jo do času, jak jo pozbodeš, mét jí nebodeš; Marijanku nění, krása se mi mění; Prošvarný Janičku, strhals mi krásičku; Moje mladé časy ne- užily krásy, moje mladá leta neužily světa. Sš. P. 273
., 318 , 402
. Cf
. Er
. P. 98. a násl, Sl. ps
. 27. a násl., Čes. mor. ps. 55
. a násl. O kráse vz Pal Rdh. I. 422. a násl. Divné krásy bieše. Alx. V. A kakžkolivěk kořen nenie krásen
, však všecka krása kmene po- cházie z něho; Neb viera jest základ a kořen všeho dobrého
, ač i nenie tak zřiedlná v své kráse sama. Št. Kn. š. 7. Nemúdri diví se jen vnější kráse, sličnosti stvoření krásného; Duše mají svú krásu t
. múdrosť, ustavičstvo, dobrotu neb kteréžkoli šlechetnosti
. Št. Kn. š. I krása přesytí. Hlč
. K
. do časa a čnost na věčnosť
. Slov
. Ht. Žáden dobrý krásy ne- miluje, neb ví, že moc zlého z krásy vy-
pryščuje. Slov. Tč. Jestli sa chceš oženiti,
nehleď na jej krásu, nebo krása není věčná,
jedině do času; K. bez vojska panuje, ale
v podvodnosti, snadno co chce, to dostává,
bez všej Násilnosti; Lepšá k. v čnosti, než
tvár v spanilosti; K zbojník, k zlosti chodník.
Glč. I. 85., 217., II. 249
., 273. K. je chatrný
statik; Marná k. hyHe, ctnosť pak nepomine
.
Sb. uč. Ženská k. škodu přináší. Us
. Tč.
Kdo po kráse jenom hledí, statku sobě ne-
přidědí Slez. Tč. Dobré srdce nehezké tváři
krásy dodává. Bž. exc. —
K., y
, m., os. jm.
Tk. IV. 731., V. 79.-82., Blk. Kfsk. 1637.,
S. N. —
Al.K., dr. a advokat v Praze.
Vz S. N.