Tajný
Tajný. Mkl. Etym. 345., Ž. kl. 9. 29., 63. 5. T. osočování, Mus., vyjednávání, agent, Osv., radosť, úmysl. Sá. T. sroz- umění s někým míti. Šmb. T. smlúva, tant, věc, smilstvo, hřích. Št. Kn. š. 11., 28., 70. Bůh vie v svém t. súdu, proč . . . . Ib. 30. Je tu tajno jako v hrobě. Kká. Keď chceš vedeť t-ných vecí, opýtaj sa malých decí (dětí). Slov. Orl. IX. 246. Co cheš míti t-ného, měj u sebe samého. Hkš., Sb. uč. Nic nenie tak tajného, by časem svým ne- bylo zjeveno. Krnd. 37. Tajné sám Bůh soudí. Lpr., Bž. exc. Tajných věcí lidé ne- soudí. Cor. jur. IV. 3. 1. 442.