MístoMísto (zastr. miesto), a, n., místce, e, místko, místečko, a, n. — M., na kterém co jest n. býti má, der Ort, die Stelle. M. bahnité, Byl., vlhké, zápasní, Aqu., pohřební (V. ), taneční, D., svaté, D., samotné n. soukromé (poušť), veřejné, ohrazené, zavřené, pevné, branné, hrazené, nepřístupné, Jg., ku procházce, V., útočištné, Kom., zeměstřední (geocentrické), slunostřední (heliocentrické), střední, zdán- livé, pravé, obsazené, neobsazené, prázdné, kupní, skladní (skladiště); m. v knize, v básni, Nz., m. suché: výsuch, výsucha; m. skalnaté: skalisko, skaliště, skalovisko, skaloviště; za- hájené: hajniště, zápověď; nad hrází u ryb- níka: brozna; m. k štípání dříví: drvoteň, nátoň; m. úzké mezi dvěma domy: zahata; na slunci: výsluní, výsluniště, Sp.; Desetinné (Decimalstelle). Každá věc své m. míti má. Z m-a odstaviti, odložiti. V. Od m-a ležeti. V. Od m-a něco nechati = neuložiti. Jg. Jdi na své m. ! na místa ! M. nějaké (v knize) vy- kládati. Br. Na některé m., na některém místě, až k jistému místu, na žádném místě, na jiném m. V. M. proměniti, změniti, na jiné m. pře- nésti, přestaviti; z m-sta se hnouti, z jednoho m-a na druhé přecházeti, Běhati. V. Když by jemu miesta (einen Sitz) dal. Dal. 49. Z téhož místa, von ebendaselbst; nabyti místa, Platz greifen; zachovatel místa, Platzhalter; jde to zdlouha s místa (ku předu), es geht lang- sam von Statten; Býti na svém místě; Věc je na svém místě. Dch. Zde jest mé m. D. Z m-a povstati. V. Z místa na m., na pra- vém m-ě. Us. Dnes tomu miestu Šárka dějú. Dal. 26. Přišel k m-u určenému. Háj. Loket stojí na m-ě dva zlaté (kde se zboží dělá). Jg. Zůstal na místě (zemřel v boji, v pranici). M. obdržeti (vítězem býti). M. nějaké držeti. Št. M., kde se má úmluva plniti, der Erfül- lungsort. Pr. Místo a hlas míti (ve sněmě). Jednací řád čes. sněmu §. 9., J. tr. M. ob- chodu, závodu; m. plnění. Pr. Nemohu z místa. D. Ten místa nezahřeje (nikde dlouho nezů- stane). L. Vz Nestálý. Č. Z m-a odstoupiti. V. S m-a sehnati. V. Kdybyste byli na místě mém. Br. Postav se na mé m. D. Na tom místě stával hrad. Us. Místa nemíti. Th. Plat za m. J. tr. M. někomu k něčemu (k sta- vení) vykázati. Er. Vemte, přijměte místo, Platz nehmen, german., šp. m.: posaďte se, sedněte si, račte si sednouti, se posaditi. — M. čeho, na místě = pro, za. Vz Mkl. S. 546. Für, anstatt, an Jemandes Statt. Nesoudíte na místě člověka, ale na místě Hospodina. Br. Pusťme od toho, byť vše po naší vóli bylo, a miesto štíta trpělivosť mějme. Št. A kraloval syn jeho místo něho. Br. Ven z oken místo dveří skákali. Háj. Literní umění jest obecným lidem místo stříbra. V. V to na místě královském se uvázali. Čr. A tu aby soudil lid na míste knížete svého. Háj. Místo strážného mu jsem. Kom. Místo příkladu. V. Ježovi ostnové jsou místo srsti. Kom. Místo otce. D. Ottu sebe-miesto do Uher poslal. Dal. 161. Hospodář na jeho místě to činiti má. Václ. III. (, Na místě čeho', můžeme klásti: , místo čeho'). Na něčí místo nastoupiti. Jg. Na místo jeho volili jiného. Br., Háj. Na místo jednoho narodí se jich kolik. Jg. Místo pože- hnání Božího potkali se se zlořečením. Br. — Místo do Jerusalema obrátil se jinam. Lépe se starými: Místo toho, maje jíti do J-ma, obrátil se jinam. Nebo: Místo (na místě) Je- rusalema obrátil se jinam. Místo jedním roz- ličnými jazyky mluvili, lépe: Místo (na místě) jednoho mluvili rozličnými jazyky. Jg. Místo toho, majíc mne milovati, utrhali jsú mi. Ben. Žal. Na místě svém ustanoviti jiného. Řd. Někoho na svém místě poslati. Er.; J. tr. Na něčím místě něco učiniti. Nz. Na mém místě vydal se Bratr na cestu. Ml. — Na svém a na místě svých bratří; Na místě ne- přítomných. J. tr. — Místem, místy = onde i onde, ortweise, hie und da. Místem studénka jest. Har. II. 170. Místem olivové štěpy stojí. Pref. 353. Miesty draho veliké Bylo. Let. 201. Vojskům jeho místy veliké řeky dostatku vody k nápoji dáti nemohly. V. Místy je osení řídké. Ml. Usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti. Br. Vz Brt. In- strumental 86. — Svým místem. Svým mí- stem jsem o tom mluvil. Jel. Což obé (stav svobodný i manželský) ve svém místě je dobré. Br. Svým místem bude o tom pově- díno. Let. 7. Cf. Čas (svým časem). — Na místě, s místa = hned, náhle, co z patra, so- gleich, plötzlich, auf der Stelle. Jg. Ti hned z místa v zemské vlasti zůstali. Kom. Na samém místě, an Ort und Stelle. Dch. — Na místo = cele, docela, hned naprosto, ganz und gar, gar, vollends, gänzlich. Kom., Jg. Librář na místo spravená. V. Jeho poctivosť je na místě (celá, unangetastet). Koll. Jahodky (vl- čího lýka) bývají, když na místo dozrají, černé. Byl. Panna na místo = dospělá. Na Slov. — Práci atd. k místu přivésti, dovésti; k místu a konci dovésti něco. V., Bart., Hl. Na místě něco postaviti. D., V. Aby to mezi stranami vyhledal a na místě postavil. Pr. Aby ta věc slušný konec a místo vzala. Boč. To má své místo. Us. Pře jest rozsudkem spravedlivým na místě postavena. Pr. K místu přijíti (ku konci). D. Věc naše nyní k místu přijíti má. Š. a Ž. Skutečný příběh na místo postaviti, k místu přivésti, den Thatbestand herstellen. J. tr. Nic s císařem na místě ne- postavivše domů se navrátili. V. Vzíti m. a konec, zur endlichen Erledigung kommen. Zř. F. I. Rekurs místa nemá; rekursu místa se nedává, se dáti nemůže. J. tr. O všecky věci chce se nám konec a místo učiniti. Mus. — M. = ves, město, obydlí, Ort, m., Stätte, Ort- schaft, f. M. pevné, hrazené, branné, ohrazené, zavřené. V. Vzdálenosť míst. Kram. Vyčítá tu těch měst a míst. Br. Jiné m. k obydlí si obrati. V. Žádného jistého místa neměti (běhounem býti), na žádném místě nezůstá- vati, nemíti místa jistého (o tuláku). V. Ože- niti se na m. (na grunt). Na Mor. Soused z místa = z obce, ze vsi atd. Us. Mřk. Došel če- lem místa. D. — M. prostor, prázdnosť, Raum, Platz, m. V. Netřeba ho daleko buď místem nebo časem hledati. Jel. M. prázdné. V. M. obdržeti, dostati; místa nemíti. D. — Místo dáti něčemu = uvěřiti, stvrditi, Raum geben, einräumen, etwas stattrinden lassen. V., Štr. Boleslav těm řečem u sebe místo dav. Háj. Místa ně- čemu nedávati. V., Br., Bart. I. 36. Místo dáti slovu božímu. Chč. 452. Ačkoli někteří hrubě tomu na odpor se postavili a místa dáti nechtěli. Žer. Prosbě, žádosti místa ne- dati. V., D. Pravdě místa dáti nechtí. Kram. V tom já vám nikterak místa nedávám, že... V. — M. míti, Raum, Platz finden, Statt haben. D. To ma své m. J. tr Zmocnění to dotud svou moc a m. má. Žer. To nemá místa. Rada jeho místa neměla (slyšena ne- byla). V. — M. s ponětím pořádku, Platz der Ordnung nach. Aby mu (u soudu) místo vedlé let ukázáno bylo. Z. Fr. I. První, přední m. míti, obdržeti, držeti; na vrchním místě býti; na prvním místě někoho postaviti; předního m-a někomu půjčiti. V. Sluší tobě místo dáti před chudobou. Jg. Tento jeho spisek neposlední místo drží. Sych. — M. = úřad, služba, Stelle, Amt, Funktion, Dienst, Unterkommen, Posten. Jg. Řádné m. usta- noviti (systemisovati). Nz. O m. nějaké se ucházeti. J. tr. Na něčí místo přijíti. Jg. Ne m. muže, ale muž místo zdobiti má. L. A mne na m. mi uložené usadil. Žer. Na místo Žižkovo vstoupil. V. Dodělati se místa při úřaDě. Ml. Místa nějakého hledati; místa nemající; ústav k zaopatřování míst, Placi- rungs-Institut. Dch. Místo své jiným osaditi. Žer. Něčí m. zastoupiti, držeti. Žer. Někoho na něčí místo postaviti. Br. Podlé místa a povolání jeho. Br. — M. nadané. Er. — M. co, vz toto.
