Podoba, y, podobka, podůbka
Podoba, y, podobka, podůbka, y, f., podob, i, f., podobnosť k jiné věci, Aehnlích- keit, f. Není mezi nimi žádné podoby. Ros. P-bu míti, D., p-by neměti. P. p-bu hledá. Sk Ono to není na pršení ani p-ba (nepo- dobá se). V Dobrušce. Vk. Do podoby nebytí. Us. na mor. Drahansku. Hý. — P., forma smyslná s vedlejším ponětím podobnosti. Sy- nonym. : obraz, podobenství, podobizna, způ- sob, der Abdruck, die Form, Gestalt, Miene, Figur, das Ansehen, Ebenbild, Aussehen, Bild, Gleichniss. Jg. Má celou podobu otce svého. On jest celá p. otcova. D. P-bu míti některé věci. V. Není báseň, ačkoli básně p-bu má. Kom. Z cizího podsadku cizí po- doba (děti nemanželské manželským podobny nebývají). Sych. Člověk podezřelé podoby. Sych. Má p-bu poctivého muže. D. Míti p-bu ale ne podstatu ctnosti. D. P-bu čeho komu dávati, na sebe bráti. Nz. Ten vychází z p-by. Us. Hsp. Je ho enom podoba; Ty děti sú enom podobečky (po nemoci na př.). Na mor. Zlínsku. Brt. Jaký to býval silný člo- věk a teď po té nemoci je ho už jenom p., Schattengestalt, f. Mor. Hý. — P., tvářnosť věci, jakás jest sama v sobě, Jg., povalia, postava, stav vněšný, to co na věcech svět- ských jest ješitno, marno, nestálo, avšak člo- věka přeluzuje, navnazuje a navabuje, die Gestalt, das Ansehen, species, forma, ó/ij,ua. Sš. I. 214. Nebo pomíjí p. světa tohoto. Sš. I. 214. P. vína, chleba. Sš. J. 113. P., tvár- nosť nějaké věci n. osoby, zvl. tvárnosť vý- razná a dokonalá t. j. soujem všech vlast- ností hlavně vnějších, po nichž každou jed- notlivosť rozeznáváme od ostatních jednotli- vostí. Hš. Blesk a jiné ohnivé p-by. Nej. Divil se p-bě té sličné panny. L. Něčí p-u na se vzíti; v pravé p-bě se ukázati; věc dostala jinou p-bu. Nt. P-by nabyti. Dch. Všiuchnu podob jměl angelskú. Leg. o sv. Alex. Vz S. N. — P. v geometrii = figura, die Figur. Sedl.