2. Přejíti2. Přejíti, přejati, jal, at, etí (na Slov. -atí); přejmouti, jmu, ul, ut, utí (vz Jmouti, Pnouti); přejímati. P., z ruky do ruky bráti, přendati, aus einer Hand in die andere nehmen, umwechseln, übernehmen; přijati, zu sich, an sich nehmen, übernehmen; uvo- liti se něco nésti, na se vzíti, auf sich nehmen, übernehmen; na se táhnouti, an sich ziehen; cizí věc podskoče k sobě vzíti, auffangen, unterschlagen; rozvažovati, přemýšleti, be- trachten, überlegen; příliš mnoho vzíti, zu viel nehmen. Jg. — co, koho: práci, úřad, zprávu, dluhy, Jg., řeč (do řeči skočiti, im Sprechen unterbrechen, das Wort nehmen). Br. Přejav mu řeč dí. Mudr. P. list (zachy- titi), Ctib., J. tr., statek, D., stráž, cestu (přetíti, zameziti chůzi). Šm. Že by věno přejala. Půh. I. 212. Bavorští posla s listem přejali (chytili, auffangen, aufheben). Skl. V. 171. Ta nemoc ho strašně přejala (an- greifen). Na Ostrav. Tč. Když noc boj pře- jímala (přítrž mu činila), nazpátek aby se obraceli, troubiti kázal. Valk. Alx. Něco p. (přepsati). V. — co na co, na koho. Po smrti otce jeho dluhy na se přijal. V. To odpovídání na se přejmu. Sych. — Br. — koho na čem, v čem, kde. Přejímati koho v placení (přetahovati, prellen, überziehen). Nepřejímali jich hospodáři na placení. V. Koho na cestě (chytiti). V. V obchodu ně- koho p. Rad. zvíř. — co odkud kam: s papíru na pergamen (přepsati). J. tr. Ka- valský pak v levou ruku korouhev přejal. L. Žáka z jiné třídy p. Jg. Z jedné knihy do druhé něco p. (opsati). J. tr. — co čím. A tak má velkou moc, že vřelost vody v kotle studeným svým přirozením přejímá a stavuje. Volk. Ačkoli hřmotem a hlukem mnozí řeč jeho přejímali (přerušovali). Ep. Pog. Okem svým v sebe přejme najednou všechnu povahu světla, Sš. L. 117. — co po kom. Dům po otci p. Jg. Dluhy po otci p. V. — co (od koho) jak. Což jest viece přejala mimo své véno od něho. Půh. I. 171 V našich vydáních se nepřejímaé (listové Pavlovi) pořádkem času, nýbrž podlij vážnosti církví. Sš. I. 9. — co komu: cestu (zastaviti). L. Poslu psaní (vzíti), Ros., řeč někomu (do řeči mu vskočiti). Mudr., Troj. Já jsem si to také přejímal (rozvažoval). Ros. — se. Věci ty se vzájemně přejímají. Sš. L. 205. — se čím (příliš mnoho bráti, zu viel nehmen). Nepřejímej se nepotřeb- nými služebníky. V. — se s kým (střídati se, abwechseln). Ženy chtěly, aby se s nimi muži aneb regimentem rozdělili aneb pře- jímali. Kom. — se kdy. U židů pro přísné šetření předpisu o neděláni a odpočinku ne- mohli po sobě dva svátkové se přejímati. Sš. J. 291.
