Štír, a, štírek
Štír, a, štírek, rka, štíreček, čka, m. Š., gryllotalpa, die Erdgrille, Maulwurfsgrille, štír krtonohý, lejsek. Krok. — Š. = scorpio, der Skorpion. V. Na Mor. ščúr, šťůr, ščour, šťour. Hý., Brt. Štíři, scorpionidae, die Skor- pione, jsou velicí pavoukovití členovci s kle- petovými makadly i kusadly. Štír europský, scorpio europaeus, africký, buthus afér. Vz Frč. 125., S. N., Pavouk, Stírek, Schd. II. 520., 523. Štírové, arthrogastra. Nz. Štíři nepraví, pseudoscorpiones. Nz. Štír větší, ophimachus; křídlatý, tarans; rohatý, ce- rastes, Aqu.; skalní, salamandra, der Sala- mander. Jg. Jsou spolu (sobe) na štíru (sva- dili se, hněvají se). V., Č., Šml., Lpř., Kšá., Vrů., Pal. III. 1. 54., Osv. Vz Hněvivý, Ne- svorný. Za rybu štíra dá (Nevděčný). Č. Uštknutí štírem, der Skorpionenstich. Nz. lk. Zahrabou mě do jámy, kde jsou ščíři a hadi. Sš. P. 777. Otec dobrý nedal by synu dobrému nuznému, kdyžby prosil za chléb, kamene a za vajce štíra, neb za rybu hada, když by chtiel jiesti; Ačkoli š. umořil by člověka spravedlivého, nic by jeho duši neuškodil; Kdož ji (ženu) drží, jakožto ten, kdož drží štíra, jest nejistý. Hus I. 308., III. 199. (Tč.). Ač tě i štíře od srdce je (dítě). Pk. — Leze-li štír (mlok) směrem k potoku, bude sucho; pakli leze od po- toku, bude pluta (deštivé počasí). Kld. — Š. = znamen nebeské, scorpius, der Skor- pion. V. — Š. = člověk jedovatý, zlobivý, eine Schlange, ein Drache. Ros. — Š. mer- kurialní, psí lebeda, psoser, mercurialis pe- rennis, das Bingelkraut, der Hundskohl. D. — Š., osob. jm. Vz Tk. V. 63., Pal. Rdh. 126.