Vyplniti
Vyplniti, vyplň, ně(íc), il, ěn, ění; vy- plňovati = plným učiniti, füllen, aus-, auf- füllen; dokonati, doplniti, vollenden, erfüllen; zadosť učiniti, vykonati, erfüllen, Genüge thun, beobachten, befolgen, vollstrecken; za- platiti = abzahlen. Jg. — co: rozkaz, vůli, žádosť, prosbu něčí, poslední den života vyplniti, V., život, svou službu, Jel., sliby, D., výminku, J. tr., řádek (schliessen, u sa- zečů), Dch., blanket, něčí přání, šat (füt- tern). Us. Ten spis vyplní 5 svazků. Mus. 1880. 171. Vyplniti své slovo, D., příkop, důl, počet něčeho, Us., peníze, dluh = od- vésti, složiti. Pr. měst., Schön. — co komu (čím): hrnec medem, Us., sobě boky, Us., někomu závdavek (složiti). Pr. měst. To mi rozkoš vyplňuje. Jel. V-nili mu (zaplatili) 10 hř.; Což by mu potom mimo spravedlnosť jeho z toho domu vystávalo nedoplaceného, dlužna jest nedostatek toho vystavujícieho dluhu i svým statkem Alšíkovi v. i doplatiti podlé práva. NB. Tč. 29., 38. Tu jest seznal, že jest svój oddíl v-nil Janovi. Půh. II. 491. Jiří Otíkovi z Homole, ačkoli let nemá, léta spravedlivá dal jest a v-nil. Vš. Jir. 258. — co čím. V-il Bůh prázdnosť hmotou. Kom. V. bednu plátnem, šachtu kamením. Us. Co slovy připovíš, to skutkem vyplň. Rb. V. místo cifrou, eine Stelle mit einer Ziffer be- setzen. Nz. To jsú přijali a řekli, že mu ty dvě hřivně těmi penězi již psanými v. chtie. NB. Tč. 29. Vz V. co komu. — co kde: v písmě. Šp. Má jí díl její na statku mo- hovitém vyplněn býti. Pr. měst. — co za co. Kdo peníze za grunt vyplnil se závdav- kem (složil, zaplatil). Pr. měst. — co jak. Ether vyplňuje prostor přetržitě. ZČ. 3. Krá- lovské rozkazy na vlas vyplnil. Dbš. Sl. pov. II. 51. Sto rýnských všechna obec kr. dáti a v. povinni budou a to způsobem tímto. Pam. Val. Meziř. 94. Neželíme toho nijakž, že jsme přání tvá v každém ohledu v-li; Slovy těmi se v-lo, co bylo slíbeno; Aby na miestě otce v-nil slib. Ddk. III. 221., 225., IV. 98. (Tč. ). V. někomu něco podlé vóle. Arch. I. 142., bez ujmy. Chč. 449. — proč. Čehož přirozenie učiniti ne- móž, to moc královská z potřeb sirotčích hodných vyplňuje. Vš. Jir. 255. — kdy. Tehdy po některém času Jiřík s Hampalcem v-li jsú nětco summy tej. NB. Tč. 139. An se hrozba ta nyní při zavržení židův a při- puštění pohanil svrchovaně v-la. Sš. I. 111. — co z čeho. A z toho nám v-nil (zaplatil) 7 zl. NB. Tč. 132.