Zachovati
Zachovati, zachovávati = chrániti, zba- viti zlého, bewahren, behüten, erhalten; udr- žeti bez škody, v dobrém stavu, erhalten, im guten Stande unterhalten, aufrecht erhalten; nevypustiti, nevydati, er, behalten, nicht herauslassen o. weglassen, nicht weggeben, behalten; uhospodařiti, verwahren, ersparen, erübrigen, aufsparen, aufbewahren; vymíniti, zůstaviti, vor-, aufbehalten; držeti, plniti, šetřiti, ostříhati, podlé něčeho živu býti, halten, beobachten, befolgen, erfüllen; o něco nepřijíti, neztratiti, be-, erhalten, nicht drum kommen; se = chovati se, sobě počínati, míti se, činiti dobře n. zle, sich verhalten, betragen, benehmen, aufführen, sich bezeugen; po vůli někomu býti, vhod činiti, zalíbiti se, Jem. es recht thun, zu gefallen suchen, willfahren, zu gefallen thun; skrýti se, sich verbergen; zachrániti se, sich erhalten, sich retten; si co = pamatovati si, sich merken (na Slov.) Jg. — abs, se. Zachovejž pán Bůh! Us. Nezachovati se, jak náleží. V. Poučiti někoho, jak se má zachovati D. Zde set tak zachovávají (tak to činí). Ros. A požehnav sa krížom smilovánia: Bože, má réci, za- chovaj. Sluk. Mart. 2. Každá dobrá prosba má býti aneb proto, aby dobré bylo zacho- váno aneb dáno a zlé aby bylo odvedeno. Hus. I. 319. Zač kdo slíbil, z. povinen jest. Kom. — co, koho: poslušnost, mírnost česť, kázeň, panenství, mlčelivosť, mlčení a tajnosť něčeho, řád, úmysl nepohnutelný. V. Bůh ho podivně zachoval. Flav. Z zdraví, Berg., přikázání boží, D., přísahu, Kom., obyčej, Ros., mravy, Berg., svou nevinnosť, Sych., někoho živého, Flav., slovo boží, zákon. Ros. Z podálí, die Distanz beim Marschiren beobachten. Čsk. Jestli mě Bůh zachová, wenn mich Gott am Leben lässt; z. samosprávu, die Selbstverwaltung wahr- nehmen ; z. smlouvu. Dch. Z. nařízení a před- pisy. Us. Stav panenský z. Brt. P. 122. Mě- la's ty, má milá, na přísahu nedať, měla's ty, má milá, poctivosť zachovať. Sš. P. 377. Když po smrti muže svého po roce dítě má, zjevné jest, že svého stavu počestného ne- zachovala. O. z D. Zachovej Vás pán Bůh. D., Ros. Pracoval jsem, až jsem jazykem po zemi plazil a předce ničeho nemohl jsem z. Us. Šd. Tak svá hrdla z-li. Sl. let. I. 284. Z. svou samostatnosť. Us. Ustanovené posty zachovávati. Mž. 17. Petr sám starozákonné řády zachovává. Sš. II. 25. Aby člověk, pokudž by jen možné bylo, se všemi pokoj z. hleděl; Ti větší před Bohem česť mají, kteříž dobré svědomí z-vají. BR. II. 641. Zachovávej, synu mój, přikázanie otce svého a neopúštěj zákona matky své; Pannu čistú zachovaj, Kriste milý; Ktož zachovává při- kázanie, neokusí nic zlého; Miluje-li mě kto, řeči mé zachovává Hus I. 53., 203., 296., II. 3. (Tč.). Já také raději to z-vám, cožbych byl protrávil. Arch. III. 19. Přátel- ství zachovávej. Us. Kmp. Tak chtěl z. je- dnotu říše. Ddk. II. 177. Zachovávať přiká- zání, to tě od zlého zachrání. Na Mor. Té. My hledíce ku prvotní církvi nacházíme, že zachovávala čtyry články naše. Pal. Děj. III. 3. 74. Nemohl nic z. (ušetřiti). Us. Zachová jako žid víru. Prov. Kdo slíbí, to zachovati musí. Kom. Z. přátelství. D. — co, koho, se při čem. Někoho při životu, Ler., Háj., při výsadách z. Ms. 1567. Rovnosť při právě zachovati. Skl. II. 252. Čten byl zápis a po přečtení žádal při něm zachován býti. Žer. Je při tom milostivě z. máme a chceme. Nar. o h. a k. Aby při řádích, privilegiích a statutách svých neporušitelně zachováni byli. Ib. Jak se z. při volbě. RZ. 1850. č. 1. 5. 11. Aby chudý i bohatý při svém řádě z-ván byl. Tov. 6. Aby ho při obdarování našem z-li. Zř. F. I. A. 2., B. 8. Kterak panský stav při úřadech zemských a při soudech zachován býti má; Kterak se při nich každý z. má. Vl. zř. Úvod. Že při řádu a právu zachován a zůstaven bude. 1538. Mus. 1883. 142. Jakž ale zachoval se papež při této věci? Ddk. II. 312. Z. se při jazyku svých otců. Šb. Děj. S. II. 70. Aby nás při tom vedlé týchž zápisů z. ráčil. Pal. Děj. III. 3. 276. Někoho při cti a hrdle z. Mus. 1880. 37. I učinili králi přísahu, a král slíbil jich při jich práviech a obyčejiech z. a s nimi býti s hrdlem i s statkem až do smrti. Let. 110. Nevědí toho, že jinej process při ta- kových věcech se zachovává; Pán Bůh rač vás posilniti a při dobrém, dokonalém zdraví za mnohá léta z. Žer. 314., 338. Aby měšťan hradištských od milostí tuto psaných žádným obyčejem netiskli, ale při nich je z-li. List. z r. 1469. Tč. Z. někoho při starém obyčeji, Arch. 1. 57., při právích a svobodách. Ib. I. 81., II. 189. Při nálezu za právo se za- chovává, že... Vš. 62. Něco při sobě z V. Z. se při dobrém zdraví. Kom. Z. někoho při užívání práva. J. tr. Při zvyklostech jeho někoho z. Zř. F. I. B. 17. — koho, co se od čeho: od zahynutí, od zlého, od škody, V., od neštěstí, Jel., od smrti. Ros. Kosatec zachovává šaty od molů. Byl. — Vrat., Jel. Aby veškeren lid horský šťastným jich veden jsa spravováním zachován byl od škodlivých věcí. CJB. 287. Ať Bůh vás zachová ode všech zlých příhod. Us. Tč. A pán Boh z-vá od škody. Zátur. Spaste se a zachovejte od toho pokolení převratného. Sš. Sk. 28. Od zsmradění maso zachovávají. Ler. Z-vej nás od příhod zlých. 1642. On rač tě od nemocí, mdloby a neupřímností z. Žer. Od bolesti a od smrti konečné nemóž jeho z.; Od hřiecha se z.; Od světských pečování se z.; Sůl pokrm od hnisu a od červóv zachovává a chutna činí; Od svatokupectvie se z.: Aby od marnosti se z-vali; Zachovávaje od zlosti; Jenž jest nás od věčných muk z-val. Hus 1. 58., 114., 183., 414., II. 78., III. 106., 127. (Tč.). Koráb Noe od potopy všecky věci z-val. Chč. 612. — koho před čím: před neřády, Kom. L. 20., před škodou. Ojíř. Před očima, což mluvím, zachovej. Pal. Děj. IV. 2. 262. Chraň se příležitosti a tak se před hříchem zachováš. Us. Aby je ve své obraně jměli, drželi a neporušitedlně před každým zachovali, kdožby jim v tom které překážky činiti chtěl. List. hrad. z r. 1522. Tč. — co, se k čemu. Z. k soudcům poctivosť, Háj., lásku k cizím. Flav. Z. se nějak k někomu. Sych. Jak pak se on k vám zachoval ? Sych. Z. k někomu neutralnosť. Lpř. J. Z. něco k potřebě. V. K těm aby se z-lo podlé zří- zení zemského prvního. Václ. VII., XXXVII. A podlé těch všech smluv k sobě se mají zachovati; Tehdy tolikéž bude se moci týmž způsobem k dědicům atd. z. Zř. F. I. B. XVIII. E. XI. Z. koho k velikým činům. Hrts. Z. se k někomu laskavě a přátelsky. Us. Kozma pražský z val nám k r. 1004. zevrubný popis života jejich. Ddk. II. 89. Bůh tě zachovej k dobré hodině. Ms. Or. 115. Vyjímajíc jediné vás národ uherský, k němužto vždy chceme z. úplný mír a přá- telství dokonalé; Z-váme se k němu jako k jiným. Pal. Děj. III. 3. 53., III. 3. 94. Kterak se pro tu věc k nim z. jmáme podlé práva. NB. Tč. 113., 127. Zpraveni jsme, kterak k mincmistru našemu poslušně se zachováváš. Dač. I. 128. Ku věcem krásným netečně se z. KB. VI. Tak slíbili se z ry- tířstvo k pánům. Zř. mor. 1604. Zachová-li pán Bůh (mne) k životu. List. z r. 1536. Č. Muž tento nechvalné se k národu našemu zachoval. Mus. 1880. 478. Ale již musím konec učiniti a to z. k jinému čtení, neb jsem již prodlil; Které k budúciemu času zachoval jest Buoh svatým svým; To víno najlepšie jest zachováno ku přežívaní rtóm a zubóm choťovým. Hus II. 165., III. 75., 89. — co komu: víru, Jel.; něco sobě z. (vymíniti), poslušnosť, V, si peníze, Ros., Bk., sobě někoho, L., si co (pamatovati si). Plk. Rychlosť koňův životy jim zachovala. Háj. Z. manželi věrnosť; Zemřelým zacho- vejme vřelou upomínku; Z. někomu odda- nosť. Us. Z. si místo, službu; Z. někomu život; Ani chlípěte dětem nezachoval. Vz Klípě. Us. u Petrovic. Dch. Brzy si několik zlatých zachoval. Němc. I. 110. Dětmar ovšem ostýchá se z. potomstvu paměť vymínek míru toho; Kozina nám tuto zprávu zacho- val; Vratislav zřekl se posléze naděje z synům svým Olomúc. Ddk. II. 87., 256., 331. Chudobná děvečka nic inšího nemá, jenom tu poctivosť, co si ju zachová; (Jo ti (otec) nashromáždil a pracně nastaral, hleď si to zachovať, až bys se zestaral. Sš. P. 252, 534. (Tč.). Ale čo ti poviem, tože si zachovaj (pamatuj) a tak urob; Dľho chodili sem i tam, čiby nenašli daký zpôsob, akby si z-li živôt; Počuj, čo ja tebe poviem. Ale si zachovaj každé slovo, lebo ak nie, zle bude s tebou aj s námi. Dbš. Sl. pov. I. 147., 412., IV. 23. (Šd.). Což užitečného (zkušeností) nabyli, sami sobě z-li a zatajili (v sobě skryli). Putov. sv. I. Máti svej dceři ten statek z-la. NB. Tč. 265. Císař poručil všechněm pokoj z. Dač. I. 228. Všecky věci, kteréž na otce svatého slušejí, zachováváme jeho svátosti. Pal. Děj. IV. 2. 271. Aby po nie těch sto kop gr. dány byly a ostatek toho zbožie tomu sirotku bylo zachováno. Arch. IV. 347. Toho mi jest 15 hř. zachoval; Tu jsú byli druzie pancíři mezi nimi, ježto je sobě zachoval po 60 hř. gr.; Nic sobě práva ani panstvie na tom zachovávajíce. Půh. II. 298., 379., 619. (Tč.). Tu (berni královskú) nám a našim budúcim zachováváme a pozůsta- vujem a klášteru našemu. List hrad. z r. 1467. Tč. Co platno bude pánu, že mní, by ty jemu mnoho zbožie přispořil a zachoval ? Hus III. 248. — si. Vz Z. si co. Vzala jeden prútik, který na stolíku bol a dobře si za- chovala (zapamatovala), ako ten prútik ležal; Len si dobre zachovaj, v ktorú stranu máme ísť. Dbš. Sl. pov. I. 39., 206. — koho čeho (= ochrániti). Toho rač nás z. Br. Zachovej nás srdce nevděčného. Kom. Naši skřítkové byli ochranní bohové domácnosti a rodiny vůbec a hleděli vždy celou rodinu z. zlého. Cimrh. Myth. 226. Chtěje potupeného biskupa dalších příkoří z. Ddk. II. 234. Pakli bychom toho neučinili, jehož Bože zachovej, tehdy . . . (was Gott verhüten mögel. NB. Tč. 59. Bůh nás zachoval smrti nenadále. Kom. 2. Aby se zachovavali lání. Sedl. Rychn. 37. Bůh račiž mne toho z., abych . . . List z r. 1573. Mus. 1880. 107. Zachovejž nás toho Bůh. Čr. Paklibychom úplně docela nezaplatili, jehož pane Bože rač z. (verhüten,). List hrad. z r. 1467 Tč. — Pozn. Jinak z. co a ne: čeho. Z. pravdu v něčem (ne: pravdy.. Brt., D., Brs 87. — se komu. Z. se všech- něm nelze. Kom. Z. se všechněm těžko. Č. Nikdo se mu nezachová. Ros. Tomu mrzou- tovi se člověk těžko zachová Us. Dch. Na- darmo ten usiluje, ktož se chce všem za- chovati. Smil v. 966. Z. se Čistotě. Tkadl. I. 5. Hleděl jsem všemi obyčeji, abych vám se mohl z. Arch. I. 242. Hostinným právem a obyčejem Němci rodilí v městě mohú pře- byti, doniž se obci zachovají. Arch. IV. 382. Nehledí se vysokým a mocným z. a líbiti. Hus III. 315. — se komu v čem. V řečích a skutcích nijakž se jim z. ne- může. Br. V práci nelze se všem z. Br. V čem jsem se vám nezachoval? Sych. Zpráva o tom zachovala se nám v dějepise. Us. Kterýžto sie jest nám ctně a šlechetně i věrně v témž úřadě vždy zachoval. Arch. I. 216. Věrnost, v kteréžto měšťané k naj- jasnějšímu králi Jiřímu předku našemu sú se z-li, jemu proti nepřáteluom jeho pomáha- jíc. List hrad. z r. 1473. Tč. — co, koho, se v čem (kde). Z. někoho, se v nebez- pečenství; něco v tajnosti a mlčení; Bůh všecky věci v bytu zachovává; 'L. něco v mysli, v paměti, V., ve svém srdci, Us , něco v témž stavu, Rk., ve zdraví, Rk., se ve skalí (skrýti se). Tkad. Sporné spisy v dobrém pořádku u soudu z. Ŕd. Dobyté země v poddanosti z. Lpř. J. To vědouce, budete věděti jak se v tom z. Faukn. 88. Chceme obec v starých dobrých obyčejích z. Zř. F. 1. B. 18. Takto se v tom z. mají. Václ. XXVIII. K někomu se některak v ně- čem z.. Jemanden behandeln. J. tr. Jest ve zdraví dobře zachován, ist gut konservirt; Něco v čistotě z. Dch. Dokud pán nebeský v slávě jazyk český z-vá nám. Er. P. 370. Ve všemzachovávej pořádek; Přikázání ve všem z. Mž. 6., 115. Stát ve své síle jest z-ván. Lpř. J. Původní obyvatelstvo z-lo samostatnosť svou toliko v pevnosti aliger- ské. Lpř. J. Děj. I. 18. Krátká zpráva o něm z-la se v jistém sporném aktu arcibiskupa mohučského; Jak z-val se v té věci císař?; Znění listiny z-lo se pouze v přepisu; Čásť cirkevní z-vala pouze jakýsi slabý odlesk bývalých časů v prosebných průvodech; Takové obřady ve své podstatě z-ly se až podnes. Ddk. II. 27., 162., IV. 112., 142., 194. (Tč.). Čásť otce tvého z-la se v tobě; Bůh vás v tom krásném směru zachovej. Shakesp. Tč. Prosím, že jakož až posavad tak i na potom v své laskavé ochraně a paměti mne z. ráčíte. Žer. 18. Aby JM. rá- čila práva zemská i každý stav ve své svo- bodě a řádu z. a držeti. Pal. Dej. III. 3. 276. Pakli by se v tom nezachoval (tím se neřídil). Sedl. Rychn. 37. Tovaryš ve svém obcování a řemesle věrně se z-val. Faukn. 107. Nejvyšší soud zachoval v moci výměr okresního soudu Pr. Z berní je vynímáme přikazujíce všem pánům, abyste horníky ve všech těch milostech z-li; Jest vytisknuto, jakby se v tom zachováno býti jmělo; Žádný se k tomu neměl, nevěda jak se v tom z.; Vilém z Vřesovic se v tom upřímně a své vlasti věrné z-val. Dač. I. 127., 201 , 219., 354. Způsob dvůj Páně, kterýž v kázání z-val. BR. II. 18. Chceme vás rádi naučiti, kterak se v tom z. jmáte. Vy dáváte Nádherné svědomie (Zeugniss) zachovánie, že sě jest v svém obývanie chvalitebně z-la; Zprávu dáti, kterak sě krajčíři u vás v těch nade- psaných třech kusech i v jiných tudiež proti blanařóm zachovávají; Tak se vždycky v ctnosti z-vával; Všeckno naše řemeslo v právě z-vává. NB. Tč. 107., 247., 267., 288. Že sme svú česť bohdá lépe zachovali v svém stavu než ty v svém; A jestliže by která strana z toho vystúpila a v tom se nezachovala, že JM. s takového bez milosti račí zaklad vzieti. Arch. IV. 85., 332. Ve všeobecné řvavě chladnou mysl z.; Jemu Děkují, že se v té službě, jak na dobrého náleží, zachoval. 1531. Mus. !880. 494. Z. co v paměti. Smil v. 1522. Aby řečené mě- šťany hradišťské v této naší milosti od nás jim dané z li. List hradišt. z r. 1467. Tč. V utrpení zachováte duše své (Luk. 21.); To má i v starém i v novém zákoně za- chováno býti bez přestánie a proměny. Hus 1. 91., 111. Cf. Dobří kněží tázali, kte- rak se Mají v tom míti (= se zachovati). Hus I. 437. — co s čím, kým: s boží po- mocí. Har. Přátelství s někým z. Ml. Po- kuje ostříhají, pokudž mohou s bližním jej zachovati. BR. II. 19. b. Jak se má s ta- kovým stříbrem zachovati. Nar. o h. a k. Tolikéž má také s peněžitými pokutami, které by se při horních lidech přiházely, zachováno býti. Ib. — co, se jak. Vedlé rozkazu, V., podlé zákona, Řd., J. tr., Er., dle výmínek se z. J. tr. Bude povinen podlé svého podvolení tak se z. Václ. II. Máme se podlé vyměření tohoto z. Zř. F. I. A. 10. Paklibychom se tak nezachovali. Zř. F. I. B. 25., A. 23. Aby podlé náleži- tosti z li se. Břez. 6. Dle povinnosti k nám se zachoval. Har. Spis ten zachoval se nám v podobě původní. Us. Pilně se zachovej, ať si něco zachováš. Dch. V původní, samo- rostlé podobě už málo který nápěv z-val se. Pokr. Pot. 12. A ak moje slova na vlas z-váš. Dbš. Sl. pov. VIII. 25. Z. něco při dobrém stavu. Vz Z. co při čem. Šml. I. 12. Kdyby nám skrze ně bylo aspoň z-lo se návěští, zůstal-li . . . Trvale si něco z.; Říši svou bez úrazu zachoval; Mladý král věrně zachovával se dle napomenutí otcova; Breve sem se vztahující z-lo se jen zko- molené bez udání pontifikatního roku pa- pežova; Stalo se novému markraběti mož- ným z. krásnou tuto zemi rodině své za příkladem velikých len německých; Stát lze z. jen takovými prostředky, jakými byl zřízen. Ddk. II. 92., 323., 339., III. 166., 280., IV. 46., VI. 10. (Tč.). Ona pozor daua, zle sa zachovaua, jak prah překročiua, syna porodiua. Sš. P. 150. V tom podlé rady naší a naučení vašeho z. se nechtie; Poctivě a řádně se z.; Duchek ctně, věrně a právě mladosť svú zachoval jest. NB. Tč. 127., 277., 288. Že ti židovatelé sami ze zákona jenom to, co se jim vidělo, po libosti své zachovávali; Jak od nich (slovo boží) přese všeliké pronásledování zachováváno bylo. Sš. II. 55., 236. (Hý.). Z. se k někomu vedlé jeho skutků, vedlé úřadu; Úmluvy i smlúvy ve všech kusiech pevně, plně a cele držeti a z.; Kteréžto příměřie máme i slibujem skutečně zdržeti a v celosti doplna z.; A to všecko, což se tuto svrchu píše, slibuji pod svú ctí a věrú věrně a pravě zdržeti a z. jako dobrý člověk. Arch. I. 73., 209., II. 278., IV. 14. (Šd.). Epos ten z-val se nám jen z části. Jir. Anth. I. 3. vyd. 31. Slibu- jem z. ty věci beze lsti i beze všeho zmatku jako dobří lidé pod naší dobrú a čistú vierú; Mají se podlé starodávní zvyklosti z. List. hrad. z 1. 1447., 1514. Řádně i poctivě všemiobyčeji se jest zachovával. 1515. Slíbili vevšem se podlé této smlouvy beze všehoporušení z. 1550. Nenarodil se člověk ten,který by se dobře z. mohl všem. Mus. 1880.548. Abychom se spravedlivě ke každéstraně v tom z-li. 1528. Mus. 1880. 495.Žádaje v tom při zvyklosti a podlé právazachován býti. 1535. Mus. 1883. 144. Abyse vidělo, kterak úmluvy s obou stran sezachovávají. Pal. Děj. III. 3. 219. Tak i městanápodobně zachovejte se. Ib. V. 2. 31. Zik-mund Batory to má z. pod všemi poku-tami; K těm z. se máme podlé zřízení ne-božtíka. Dač. I. 206., 365. Mohli snázek vůli Páně se z. (dle jeho vůle se z.). Br. Nad to čistotu v svém těle zachovej. Smil v. 1640. Z. se podlé práva. Vš. 93. Neboť, jakož praví mistr Ovidius, kniežecie stav lépe sobě lidi zachovává milostivú dobrotú než své výsosti mocí. Pass. 2. (Hý.). Před soudem zemským mají se k takovému kaž- dému podlé provinění jeho se skutečným trestáním z. Bck. II. 1. 21. Přikázanie jeho jest, abychom se plně bez hřiechu z-vali. Hus I. 327. Spisy mnohých filosofů zacho- valy se jenom po nepatrných zlomcích. Lpř. Děj. I. 138. — co, se jak dlouho. Zachovati něco na druhý den. Us. Věr- nosť do smrti si zachováte. Sldk. 287. Pre- monstrati z-li se v Hradišti až do 18/1 1785., kdež klášter jest zavřen. Ddk. III. 190. Pa- nenství do manželství z. Chč. 450. Což sú z-li otcové tvoji až do tohoto dne v domu tvém. Hus I. 162. Lek z. až do plného na- pravení lbi. Ras. Takž, jakž se od staro- dávna zachovávalo. Václ. XV. — co o čem. 0 jednaní nějakém mlčeni z. Ml. Z. o ně- čem tajemství. Osv. I. 128. O tom z-ly se zprávy u současných dějepiscův. Pdl. — co kde (na čem, u čeho, v čem, mezi čím, při čem). Na tom statku krásné jmění zachoval. Ml. Že v rodině jeho za- chováno pátno či znak pravého israelity. Sš. II. 175. Jsouce podobni záhonům za- hradním, kteří ačkoli rozmanité i cizí kvítí z sebe vypouštějí, však svou zelenou při- rozenou domácí trávu přece při sobě za- chovávají. Žer. 317. Z. něco u sebe. V. On se u něho špatně z-val, er hat sich bei ihm ein schlechtes Bildchen eingelegt. Dch. Z-ly se potom stálé zprávy o Indii u národů zá- padních. Lpř. J. Děj. I. 18. Kterýž u mne dobře se z-val. Sl. let. I. 307. V kronice klosterneuburské z-la se zpráva o jakémsi zasnoubení. Ddk. V. 154. Pokud ho pán Bůh od neštěstí na cestě z. ráčí. Žer. 15. Když se řád pravý nezachovává mezi prav- dami víry obecné. 1512. Mus. 1883. 364. — odkud. Z rukopisu toho z-la se jen malá čásť v archivě. Us. Z veškeré polské pe- riody z-la se jediná toliko listina. Ddk. II. 92. Jichž (modlících knih) se nam drahně ze 14. a 15. stol. v rukopisech zachovalo. Tf. Kniha, z níž onen zlomek se zachoval. Tf. — koho čím (od čeho): bezoarem od smrti. Br. Z. si přízeň súdce spravedlností a milosrdenstvím. Št. Kn. š. 24. Zachovej (ochraň) jich prací svou. Br. Z. se útěkem. Chlpk. Sp. 193., Pal. Děj. III. 3. 104. Ute- 295 čením život z. Dač. I. 295., 187., V. Tím chtě z., aby mne neodvadil od Kašpara. Půh. I. 331. Jimiž se bárka řídí a zacho- vává. 1512. Mus. 1883. 364. - zač. Při nálezu za právo se zachovává, že ... . Vš. 62. — co, se jak proti komu. Aby život z val proti mocnostem přírody. Vlč. Tak z-vá se i král římský proti Čechám. Ddk. VI. 167. — proč. Na jeho žádosť povolné se zachoval. Apol. Má býti z-ván ku po- žitku a k spasení lidu. Arch. III. 423. (r. 1435.). Aby cierkev to věz zbor boží a všecken lid křesťanský pravý pokoj mým přikázá- ním neb súdem každý čas zachoval. Hus 1. 468. Která (úřada boží) vezdy sobě ně- kterou duši pro záměry svoje z. umí. Sš. . Sk. 63. Život jeho (Pavlův) pro církev za- chován býti měl. Sš. Sk. 272. -- kdy. Za věku Noemova nikdo mimo koráb jeho ne- byl z-ván. Sš. II. 133. Vz Z. koho proč. — se komu čím. Službami se někomu z. Zlob.