Zasekati
Zasekati; zaseknouti, knul a kl, ut, utí; zaséci, zasíci, zaseku, (zastr. zasec), sekl, čen, ení; zasekati, zasíkati, zasekávati = začíti sekati, zu hacken anfangen; uskříp- nouti, einzwicken, quatschen ; sekati, usekati. klein hacken; do špičky otesati, spitzig zu- hauen; zahraditi, verhauen, verbacken, einen Verhau machen; na Slov. také: přestati, aufhören; se = zahraditi se, sich verhauen, umschanzen; tříti se, sich reiben, mit dem Fusse anstossen; zaplésti se dluhy, sich ver- schulden, in Schulden fallen. Jg. — abs. Potom ale práce zasekly (přestaly). Let. Mt. S. VIII. 2. 39. — co: šindel (do špíčky jej otesati), Us., cestu (zahraditi), V., plošku (říká se špatně flošku) i. e. v tom místě, kde se díra k střílení vyvrtati má, kladivem a želízkem přibrati. Vys. Z. jádro. (Uchází-li zvířeti jádro, sekne se mu třikráte želízkem do plece, krev utře se nepotřebovaným plát- nem. Podobně stane se dole na noze, čímž se krev spojí. Plátno se pak sbalí, zavrtá se do vrby a zatluče se kolíčkem ze hlohu. Vypučí-li hloh, i jádro prý se zvířeti na- lévá.) U Král. Hrad. Kšť. Z. snědek (seknu- tím za uchem. Dává se tomu, kdo stále vy- sýchá, ačkoli mnoho jí). Ib. Kšť. — koho = uskřípnouti, Plk.; utlouci. Rk. Na Slov. — jak (kde): hluboko z. Us. Cvalom dorazí a zasekne skokom pred matuškou, pred mla- ďou oplakanou žrebec bujarý s bohatýrom vážným. Sldk. Mart 6. — kam: do dřeva. (Bolo) ako keď vietor zasekne sa medzi dve skaliska. Dbš. Obyč. 58. — co, se kde: cesty v lese, na horách. Zasekal se nepřítel v lese. Us. — Hr. — (co, se) čím. Něco nožem, sekerou z. Us. Krmí se liškou zase- kávajíc vlkem (o chytrém dráči). Mus. Z. se dluhy. Ten tam tou chromou nohou za- síkal (obloukovitě jí kráčel). Us. — se. Kůň se zasekává (tře se nohou o nohu; v obec. mluvě štrejchuje). Us. Ten se zasekal = na- dělal dluhů. Us. Chtěli se z. (záseky dělati). Skl. 1. 264. — se komu. Bol raz jeden veľmi, ale veľmi chudobný kováč. Voľa- kedy sa aj dobre mal. Ale cože, keď re- meslo zaseklo sa mu (přestalo), časy prišly zlé, žena a dobré deti pytaly len jiesť? Dbš. Sl. pov. I. 8.