Bar
Bar. Přidej: kdy by i, ačkoli, třeba. Loos, Ssk. a Bern. píší bár. Ve spojení se vztaž- nými náměstkami a příslovci rovná se če- skému: leč, leda. Bar je hodný, přeca ho nemajú rádi; Bar pod lavkú přenocuje. V Po- dluží na Mor. Brt. Bar je bohatá, přeca ju nechcu; Nech křičá bar všeci; Nuž bar (tedy třebas, přisvědčuje). Brt. D. 170. Bár si z múdra vedu. Sš. P. 547. Bar ty na mne pozabudneš, Boskej pomsty ty neujdeš. Koll. Zp. I. 75. Bar bych ťa, šohajku, nebyla po- znala. Brt. P. 17. Bar kerý, bar kdo = ledakdo; bar kde = ledakde. Mor. Brt. D. 170. Človek rozhnevaný ctnej pravdy ne- uzná, bar by mu ju pred očima vyvázal z uzla. Na Slov. Tč. Sak ty tam, Janičku, svej maménky nemáš. Bar nemám maměnky. Ale mám Aničku. Sš. P. 573.