1 A se střídá
A se střídá (vz Střídaní) s jinými samo- hláskami: 1) s e t. j. místo staršího a pů- vodního a nastoupilo ...

10 Alej
Alej, e, f., vz Aleje. Us ...

1 Alej-e
Alej-e, í, pl., f., dle ,Růže'; z fran. allée = stromořadí. Do aleji jíti; v alejích se procházeti; alejemi ...

5 Alija
Alija, e, f. = aleje. U Místka. Škd. ...

7 Asa
Asa = aspoň. Aby a. v neděli. Arch. VII. 303. — A. = asi. Galej dvanácti kro- čejí a. na šíř. Výb. ...

1 Bagno
Bagno, a, n. (baňo), it., 1. kázeň; 2. trest- nice přímořská (galejní dvůr). Rk. ...

5 Balej
Balej, e, m., os. jm. B. Havel. Tk. II. 99. ...

5 Basama
Basama. Sklenice suchá, b. lelky, nalej pálenky. Sš. P. 652. ...

5 Belať
Belať = kolíbati, uspávati, wiegen, ein- schläfern (v dětské řeči). Na Zlinsku. Brt. Také na Slov. Cf. ...

10 Bída
Bída. y, f. Tam se pere b. s nouzí. Rais. Lid. 96. Všecko mě opustilo, ale bida mo (má) mě ještě rada. ...

5 Čmýriti sa
Čmýriti sa = hemžiti se, pohybovati se. Slov. — kde. Na lykavskom zámku dav ľudstva sa čmýri. Ppk. II. ...

9 Čtyrřadák
Čtyrřadák, U, m. = alej čtyřřadá Jičín. Kub. L. f. 1900. 358. ...

6 1. Dále
1. Dále, komp. dáleji, strč. dáleje. Bž. 25. Jen dále! (vstupte; na Mor. říkají: volno! Tč.); Jen tak ...

6 Dalej
Dalej, vz Daleje. ...

10 Dalejc
Dalejc. Sebe d. (dále). Dšk. Km. 78. ...

6 Daleje
Daleje, pl., f. V dalejích, Daley, mlýn u Jinonic; dle Krč. také = prostřední čásť údolí sv. Prokopa ...

6 Dalejský
Dalejský potok v údolí sv. Prokopa u PRahy. Krč. v Kv. 1885. 574., Stč. Zem. 693., Tk. I. 348. ...

6 Dalejšek
Dalejšek, šku, m. = další čásť. Sš., List. filolog. 1886. 218. ...

10 Ďalejší
Ďalejší = další, jako Hořejší Vz Daleký. Ot všie rozkoši d. byl. Otc. Vz Výb. I. 1169. 5 Nejdalejší. ...

1 Daleko
Daleko, rod střední jména přídavného: daleký, á, é; dalek, a, o. — Daleko, adverb., Komp. daleji, dále, ...

1 Daleký
Daleký, dalek, a, o. komp. další (ne: dálší; před -ší kmenová samohláska se krátí, cf. nižší, kratší, ...

6 Daleký
Daleký místem. Dalejší. Št. Kn. Š. 43. Cf. Mkl. Etym. 39. D. To jest posud na dalekých cestách, das hat ...

10 Darmo
Darmo len žebráci berú Rizn. 166. D. nikde nenalejú. Ib. 168. ...

1 Dbalý
Dbalý, dbánlivý, dbavý; komp. dbalejší; pozorný, bedlivý, pilný, pečlivý, achtsam, sorgsam, fleissig. ...

6 Dobřichovský
Dobřichovský z Malejova. Vz Blk. Kfsk. 1298. ...

6 Dobřikovští
Dobřikovští z Malejova. Sdl. Hr. I. 253., II. 276. ...

6 Dokonalejšeti
Dokonalejšeti, el, ení, vollkommener werden. Šm. ...

6 Dokonalejšiti
Dokonalejšiti, il, en, ení, vollkommener machen. Šm. ...

1 Dokonalý
Dokonalý, bez vady, völlig, vollkommen. D. rozum, pořádek, D., zkáza, Apol., smlouva, Us., potaz, Vš., ...

6 Domikát
Domikát, u, m. = sýrová polévka. Mor. Skd., Mtl. D. = vařená voda s bryndzú na solený chléb vlitá. Na ...

1 Doplňováním
Doplňováním (Ergänzung) rozšiřujeme věty, když neúplný pojem časoslov a pří- davných jmen dokonaleji ...

6 Doraz. - D
Doraz. - D. = hned. Slov. Keby vedel, kto ma zradil, ej d. by ho dneska zabil. Sl. spv. II. 54. Jak matka ...

9 Doviděti
Doviděti. Čím vyššie vyndeš, tým ďalej d-díš. Slov. Zát. Př 15. ...

10 Dunajský
Dunajský. Už ho ani d. voda nezaleje (o velkém ohni). Mus. slov. IV. 10. ...

6 Durchan
Durchan, u, m. = čtverhranný truhlík, jehož dno pokryto jest šerkou a v němž vypírá se zlato z písku ...

6 Důvěrnost
Důvěrnost'. Pro lepší toho jistotu, stá- losť a potvrzení i snadnější d. jsem pečeť svou vlastní přivěsiti ...

6 Editio
Editio princeps, lat. = první vydání sta- rého spisovatele tiskem; nejúplnější a nej- dokonalejší vydání ...

1 G
(G je souhláska hrdelní. Průlina, kterou se béře proud mezi kořenem jazykovým a zadním patrem i čípkem, ...

8 Galej
Galej, e, f. = loď. Vz Ott. IX. 839. ...

1 Galeje
Galeje, e, galej, e, f., it. galea, něm. Ga- leere, V., Kom., loď s vesly válečná; veslaři byli otroci, ...

1 Galejní
Galejní otrok, zločinec (na galeje odsou- zený). Rk. Vz Galeje. Galeeren-. ...

7 Galejní
Galejní otroci v Čech. v 16. stol Vz Wtr. Obr. II. 858. ...

1 Galejník
Galejník, a, m., správce galeje. Galeeren- führer. L. — G., galejní otrok, zločinec. ...

10 Galeot
Galeot, a, m. = lodník na galeji. Lbk. 9., 14. ...

6 Galera
Galera, y, f. = galeje. Rk. ...

9 Gerheň
Gerheň. Kukuričná múka na mise zaleje sa horúcim mliekom, posype cukrom, zamieša a dá sa na mastný plech ...

6 Groš
Groš. Gt. groši, koní, ist aus der ?-Dekli- nation entlehnt. Mkl. W. 339. Z lat. grossus (nummus). První ...

6 Halati
Halati, halnouti = haluškati, ležeti, spáti (v dětské řeči). Vz Halačka. Mor. a slov. Brt., Mtl., Bkř., ...

9 Halejce
Halejce. Na Šarišskú. Zát. Př. 288. b. ...

10 Halejď
Halejď = hleď, halejďte = hleďte. Zbirov. Čes. 1. XI. 269. ...

8 Hora
Hora. Udělala se mu z toho h. (nezasel, aby prý mu kroupy nepobily). Bl. Gr. 297. Když (měsíc) rohem ...

9 Hrách
Hrách. Korec hrachu stál r. 1679. 1 zl. 10 kr. Fisch. Hosp. 361. Hlas hrachu, když se v hrnci vaří a ...

8 Hranka
Hranka. Na malej hranke veľa prehral. Phľd. 1894. 442. ...

6 Hus
Hus. Gt. pl. husejch špatný. Us. místy. Olv. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 40.— 41., 69., ...

6 Chalupečka, vz
Chalupečka, vz Chalupa. Chudobná, chu- dobna z ch-ky malej. něvyrovnám se ja selskej dceři žádnej. Sš. ...

7 Chýr
Chýr. Dobrý ch. ide ďaleko, zlý ešte ďalej. Slov. Zátur. ...

6 Jakub
Jakub. O sv. Jakubě zhynuli. NB. Tč. 105. Jak teplý sv. J., tak vánoce studené. Bž. O sv. Filippě a Jakubě ...

8 Julia
Julia. Nenaleju-li já, naleje Julia (opakuj rychle). Tkč. ...

6 Keď
Keď = když. Také najihových. Mor., jinde na Mor. ked. Brt. D. I. 173. Ale ty přijď v nedělu, keď mám ...

6 Kontráš
Kontráš, e, m. = Slov. Ntr. V. 77. Zmra- štil sa a podal k-šovi a ten zase dalej, až se všetci napili. ...

1 Krájeti
Krájeti, kořen kri, Gb. Hl. 142. K. jest vzorcem sloves páté třídy. Kráj-ím, -íš, -í, -íme, -íte, -ejí; ...

6 Krákorina
Krákorina, y, f. = žvást. Slov. Tie k-ny nechcem ďalej poslúchať, Chlpk. Dram. I. 19. ...

6 Krystaletí
Krystaletí, krystalleti, ejí, el, ení, Kry- stall werden. Hmoty krystalejí. ...

1 Lépe
Lépe, lípě, lép, líp, (lépeji, lípeji, lépej, lípej); nejlépe, nejlíp (nejlépeji, nejlípeji). Lépe atd. ...

6 Lésice
Lésice je istá drevená, proutěná, pohyb- livá ohrada, akú ovčiari potrebujú, postu- pujúc na luke v jaseni ...

6 Lievik, u
Lievik, u, m. = trychtýř, der Trychter. Slov. L-kom nikomu múdrosti nenaleješ. Zátur., N. Hlsk. IV. 110. ...

1 Loď
Loď, i, nebo lodí, i, f., loďka, lodice, lo- dička, das Schiff, die Arche. Loď, i, podlé , Kosť, v obecné ...

7 Lopatka
Lopatka = pardus, výprask Pro paměť budoucí a dokonalejší lidem mladým na těch meznících l-tky nebo i ...

6 Malejko
Malejko, sam. u Chrudimě. ...

1 Malejov
Malejov, a, m., byl les u Liboc u Prahy. Tk. I. 32. ...

6 Malejov
Malejov, a, m. = Malechovice. Blk. Kfsk. 1360., Sdl. Hr. I. 230., Rk. Sl. ...

6 Malejovice
Malejovice, dle Budějovice, Malejowitz, ves u Uhlíř. Janovic. Arch. VIII. 491. ...

1 Malý
Malý, (zastr. mal, a, o); komp. menší; superlat. nejmenší; od koř. ml., vz L a Gb. Hl. 146. (Malíčký), ...

9 Malý
Malý, malej, maličkej, malinkej, malounkej, maličičkej, malilinkej, malouninkej, malitrlinkej. Hoř. 83. ...

10 Matuš
Matuš. Popěvek: Matuš! chleba natruš, polevky nalej, pojeděm dalej; haleček na- vař, pojeděm do Kravař. ...

1 Mezina
Mezina, y, f., der Zwischenraum, Inter- wall, Abgrund, mezera, rozsedlina, propasť. Tělo, jež od místa ...

6 Minouti. — abs
Minouti. — abs. To již m-lo. Št. Věc Bohem souzená nemine. Us. Donedž nemine liud tvój. Anth I. 3. vd. ...

6 Mísa
Mísa. V 9. ř. tohoto článku vynech: M. Cf. Mkl. Etym. 198. M, římské, vz Vlšk. 146. M. na maso, na pečeni, ...

6 Mládenčiti
Mládenčiti = mládencovati; jako jinoch se chovati. Tč., Lpř. Minuly sa i fašanky a on zostal i na ďalej ...

6 Modřínový
Modřínový. M. dříví, manna, S. N. V. 399., alej, Vlč., tříslo, semeno, šiška, mšice (vz Modřinka), obaleč, ...

7 Nadvýšiti
Nadvýšiti. Do skařoupky naleje se vína, co nadvýší (přeteče). Brt. Obz. 1889. 20. ...

6 Najďalej
Najďalej = nejdále. Slov. Phl'd. IV. 246. Aby prospíval, jakž najdále móž. Hus I. 462. ...

2 Nakřáti
Nakřáti, nakřeji, vz Okřáti. Zalejte smrčky, ony nakřejou. Us. u Počat. Zl. ...

2 Nalejvárna
Nalejvárna, y, f., das Fülllokal. Šk. ...

2 Naliti
Naliti, naliji a naleji, nalij, il, it. iti; nalévati, nalívati, nalévávati, cin-, aufgiessen, ...

6 Naliti
Naliti. — čeho. Nalej vína. BO. Komu kahance třeba, nalévej oleje. Us. — co, čeho kam. Nalil pod kytici ...

10 Naliti
Naliti. Poďme ďalej, kde volajú: Nalej (do hospody). Sbor. slov. VII. 131. ...

2 Nos
Nos, u (dříve gt. -a), nosek, sku, nosec, sce, nosíček, čku, m. Sr. lat. nasus, skr. nas, něm. Nase, ...

8 Obďalič
Obďalič = trochu ďalej. V Priviazku. Phľd. 1894. 308. ...

2 Odbíjeti
Odbíjeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; odbiti, odbiji, il, it, ití = bití skončiti, vollends schlagen; ...

7 2. Oheň
2. Oheň. Ž. wit. 17. 9., 57. 9. Cf. Mkl. aL. 267., 272., Etym. 220. O. prudký, živý. Us. Pdl. Nebezpečenství ...

7 Okopněti
Okopněti, ěl, ění = státi se kopným, ho- lým (po roztáni sněhu). Vz Okopnelý. Od- tialto potom i pastier ...

9 Opantance
Opantance. Pšeno sa dá variť a keď vrie, hádžu sa doň trhané halušky. Keď je to na husto zavarené, vysype ...

2 Opraviti
Opraviti, il, en, ení (zastr. oprávěti), opra- vovati = chyb osvoboditi, dokonalejším uči- niti, bessern, ...

10 Oskeruše
Oskeruše, e, f., pirus sorbus, rostl. Vz Ott. XIX. 772b. Zmraščil sa, jakoby bol do ňezralej oskoruše ...

2 Ospalý, ospánlivý
Ospalý, ospánlivý, dřímavý, schläfrig, verschlafen, schlafsüchtig. V. Nad jezevcc nic ospánlivéjšího ...

9 -ošek
-ošek: Galeja Galejošek(syn). Slez. Lor. 30. ...

7 Pakatel
Pakatel. Do p-la ne, radši do čtvrťáku mi nalejte. Val. Vck. ...

2 Palejs
Palejs, u, m., drahokam z rodu rubínův. Kat. 979. ...

7 Palejstra, y
Palejstra, y, f., vz Palaestra, Palka. ...