Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:6   Strana:0260


    Groš
    Groš. Gt. groši, koní, ist aus der ?-Dekli- nation entlehnt. Mkl. W. 339. Z lat. grossus (nummus). První g. ražen byl za krále Vá- clava II. r. 1300. a to 60 na hřivnu stříbra (odkud počalo se počítati na kopy), tak že prvotní g. platil 35 kr. Na jedné straně byl český lev, na druhé česká koruna. Malý g. = halíř, bílý peníz (menší peníz) měl znak jen na jedné straně, lva nebo orlici. Zrno počalo se záhy horšiti, tak že počí- táno za hřivnu čistého stříbra 64 groše, ano r. 1470. platil čes. groš už jen 10 kr. našich peněz. FeRdinaNd I. zavedl r. 1548. trojí groše, g. po 3, bílé gROŠe po 6 a hubáčky po 9 haléřích. Za krále Maximiliana asi r. 1578. raženy též malé groše, první to peníze s českým nápisem (malej groš) a tr- valy 40 let. Nár. Listy 1855. č. 210. str. 2. G. pražské. Vz KP. I. 72. G. marianský, početní, míšeňský. Mus. 1880. 371. Da nam g. český na věnec. Sš. P. 740. Což pod kopu níže jest, od toho nemá více vzíti než groš. Exc. Holí grošové. Ler. Stříbr- ných grošiev. Půh. II. 274., 276. Hoditi někomu g. do trní = ublížiti mu. U Ná- choda. Hrš. Aby od jiných komorníkóv, jež v nájmě má, veliký groš zdvihl. O. z D. Za jeden každý lot stříbra 12 gr. bílých. NaR. o h. a k. Plecného dávají 12 gROŠí. Gl. 232. Patnácte hřiven gRošiev peněz drob- ných; Svrchupsaných grošív širokých; Še- desáte grošuov za každú kopu, sedm peněz bílých za groš počítajíc. List. hrad. 1467., 1528. Chybí mu z kopy g. (když kdo po- stonává a mnoho mu není). Mor. Šd. Groš krále Jiřího. Zř. Zem. Jir. S. 32. Grošů če- ských ražení. Vz ib. 690. Nedošla českého groše do roka (o 3 neděle dříve slehla). Wtr. — G. = haléř, peníz, maličkosť. Ma- mičko má milá, daj nám g. lebo dva, kúpíme si chleba. Sš. P. 140. Také mohu svój g. mieti na propití s tovařiši. St. Kn. š. 137. Klopytne-li někdo, říkají mu: Na tom místě je zakopaný muzikant (tedy tu musí každý tančiti), nebo: Našel jsi g. U N. Bydž. Kšť. To byla za g. podívaná (stálo za g.). Šml. Nedal na to správy ani za g. Ua. Hnšk. Pro g. by s kozou v louži tancoval. Šml. Hádej, Janku, za groš banku, co jsem za ni dal? V Mor. Brt. Napovídá toho za g. do konve (mnoho). Us. Bčk. G. tolaru stráž a tolar hlavě. Hkš. G. v domě lepší než zlatý na cestách. Sd. — G. = peníze, jmění. Vy- dělal si hezký g. Us. Na královský g., auf königl. Unkosten. Václ. VIII. Má těžký g. (mnoho peněz). Mor. Vck.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011