Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    Mlýn
    Mlýn, u, mlýnec, nce, mlýnek, nku, mlý- neček, čku, m. Také: mlýn, a, hlavně po předložkách: do mlýna. Viz popis mlýna vodního v Š. a Ž. r. 1864. str. 87. Vz také: Korečník. Die Mühle, das Mühhverk, die Mahlmühle. M. slove každý přístroj, jímž hmoty na drobné kousky nebo na prach se rozmělňují. Blř. M. od ml (ml-íti). — M., žertovně: repetáč, rapotáč; m. malý a špatný: krcálek, drncálek, Šp., čaračník. Jg. M. o více kolách. Žer. M. o dvou, třech atd. složeních; o dvojím, trojím atd. složení; moučný, Jg., vodní (na vodě). M. vodní: a) na spodní vodu, hřebenační či hubenační, S. N., spodní vodomlýn, spodák, Šp., m. se spodní vodou, m. spodní vody, se spodáky, povodník, Vys.; b) na vrchní vodu, korečník, S. N., svrchní vodomlýn, Šp., se svrchní vodou, s koreč- níky, m. svrchní vody. Vys. M. panský (v němž poddaní nuceni byli své obilí mlíti), obilní, S. N., pilní, Sägemühle, Boč., náruční či ruční, Handmühle (1702), na slad, D., Vys., sladový, Er., na šrot, Vys., větrní s křídly, V. (větrovec, na Slov. větrák, Jg., na Mor. povětrňák, vz více v Prm. III. č. 21. ), suchý, Jg., lodní, Sedl., N. N., na lodi, Vys., samo- tížný (který lidské ruce táhnou, ruční, pěší, žernov, vz Samotížný). Št., V., S. N., Šp., Vys., tažný (který koně, voli táhnou: volský, Jg., Rk., volní, Jg., koňský, Jg., osličí, Kom. ), mramorní (na mramor), D., rudní, Sedl. (kde se rudy rozdrobují), prašný (prachárna, Jg., ' prachovní, Vys. ), krupník, kávový, kakaový, cukerní, makový, masový (na maso), tříselní, parní, S. N., americký n. anglický, ve vodě na pilířích stojící: šejnovna, Šp.; m. na prv- ním, na posledním střiku, valchovní, papírní, na dráty, na prkna (pilní, pila), vrtací, olejní, na kolí, na potoce, na řece, hladký (jehož křes se omlel a tedy z nova křesati se musí), ostrý (jehož kameni nové křesáno), Vys., brousicí, Us., bušný (Bock-), Nz., porvaný (vz Porvati). Jg. M. o dvou složeních na jednom vodním kole: mrňák. Vys. Mlýny na potoce mají nápad, mlýny se spodní vodou střik; mlýn má 5—10 loket nápadu. Vz Ná- pad. Vys. M. pozemský (na zemi stojící). Vys. Vz Kámen (mlýnský). — Hlavní hřídel otáčí kolmé vřeteno, nesoucí na svém vrch- ním konci válcovitý kámen (běhoun); pod tímto je zpodní kámen, zpodek, zpodák. Nad běhounem visí koš, dno koše slove korčák. Korčákem padá obilí z koše do díry běhouna (oka), odtud mezi oba kameny, kde se buď na kroupy n. krupici, lámanku n. na mouku mele. Melivo padá přes kraje zpodku do lubu (dřevěné kádě), odkud padá do pytloviny (do pytle z hustého plátna, který se otřásá, aby mouka děrami jeho do moučnice se pro- prášila a od otrub a hrubšího meliva se od- dělila. Vz S. N. M. pustiti, D., strhnouti, Šp., založiti, porvati (vz Porvati), namrsknouti, uvážiti, vymělčiti, vhloubiti, omleti, rozho- diti, složiti, přistrojiti, zaraziti; m. po vodě, proti vodě hnáti; m. na prázdno pustiti, škrtiti, zastaviti; mlýnu přitáhnouti, z kamene vzíti; m. jde, jde na prázdno, tahem, svá- zaně; m. běží, zavařil se, zarazil se, zamlel se, škrtí se, šlemí se, hřeje, jde brodem, láme, bouří; m. má zátopu, tluče to mlýn. Vys. Kázala mlynářka zeovi, aby m. (vě- trný) na všecky lopaty spustil; Čarodějnice čerta na kámen daly a lopaty (mlýnské) na celý vítr spustily. M. Poh. II. 29., 30. M. jde z ostra, hluboce v náboji, pod (nad) křlžem, tiše, nepokojně, proudem (žene se), Vys., mělce (vz Mělce). Vz Náraz, Složení, Ko- rečník. — Mlýni klepaní (al. mlýny křesané) lépe meliú. Dal. 125. To je voda na jeho m. (to se mu hodí; o milých věcech). Jg., Č., Šp. Hledal vodu na svůj m. Puch. Kdo se prve ke mlýnu uteče, ten také prve semele. Jg. Kdo dřív do mlýna donese, tomu dřív melí (ten dřív mele. LB. ). č. Koho oči bolí, nechoď do mlýna. Lb., D., Šp. Kdo často do mlýna chodí, zamoučí se (vz Společnos). Jg., Č., Šp., Lb. Darmo ve mlýně housti. Vz Marný. Jg., Č., Šp. Ve mlýně nehuď, a ožralce, když spí, nebuď. Jg., Šp. Nesnadné jest ve mlýně hústi. Št. Ve mlýně hudba ne- platí. Šp. Ne vždycky rak ve mlýně někdy také žába se trefuje (vz Štěstí). D., Šp., Lb. Stojíš tu, jako osel u mlýna. Klat. Jakoby mu ve mlýně hudl. Vz Nedbalý. Č. Jaký otec, taký syn, jaká voda, taký mlýn, jaké dřevo, taký klín. Na Slov., Šp., Jg.. V dru- hém mlýně meleš. Vz Nepozorlivý. Č. Každý rád na svůj m. nahání vody. Č. Co se na mlýn nasypalo, nech se mele. Šp. Jaké na m. sypeš, také se mele. Pk. Město bez lidu, mlýn bez vody, dům bez střechy za nic ne- stojí. Šp., Lb. Křesá mlýn (chytá se něčeho, má se k něčemu); Na starém voze do mlýna (vz Šetrný); U samé vody mlýn (vz Blízko); Nahání na jeho m. (Vz Pomoci). Lb.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. Š 2005 - 2007 - 2011
    <