Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    Dokument Obrázek
    Svazek:2   Strana:0537


    2. Pes
    2. Pes, gt. psa, psík, a, psíček, čka, pejsek, ska, m., na Mor. psúček, na Slov.: kuto, kotuha, kotužník. Pes, gt. psa (vz E,), dat. sg. psu, zřídka: psovi. Pes (samec). D. Psice, čubka, fena, tista, tístka (samice). Štěně, psíče, psíčátko, štíně, čubíče. Jg., Sp. Vz Psík, Tista. — A) Pes domácí, canis familiaris. 1. Psi chrtovití: věžník, kanečník, březník; p. danský; chrt. 2. Ohařovití: ku- roptvář, kudlák, ohař, pinčer, jamník, p. novo- fundlanský; šavka, kundel, p. eskimacký; vyžel. 3. Hafanovití: tarac, hafan, moska, katerek, p. americký, novoholandský, novo- hibernský, malovaný; děb, vlk; p. jeskynný, obrovský, černobur, skučivý, zajižný, rako- žravý; šakál; černohřbetý. — B) Lisové: kor- sák, p. rychlý, lis, nilský, plavý, hlinožlutý, hladový, bledý, hrubouchý, lední, křestovník., běloduška, trojbarvý. Presl. Ssav. V obecné mluvě kromě těchto: anglický n. englický (ta- rač), jezevčí (jamník), p. na barvu (šotský), lehavý (ohař), lovecký, lovci, myslivecký, ho- nicí (šotský), mopslík, mupslík (moska), ovčá- cký n. pastýřský (šavka), pudlík (kudlák), řez- nický (hafan), slídník (vyžel), stavěcí (ohař), p. ke sviním, na divoké svině (kanečník), vl- kodav (hafan), p. vodní (moska), na vydry, na lanýže, panenský, hravý psík, podpažní štěňátko, V., křepelák, špiclík, hafan (Dogge), Jhl., zdivočelý, africký (nahý), chrt (ruský, skotský, irský), vlkodav n. řeznický, bern- hardský, myslivecký č. ohař (koroptví, sta- věcí, jelení, liščí, zaječí, vodní n. vyžle), hedvábitý (koroptvář, slukař, křepeláč), new- foundlandský, bologneský, pinč, domovní (pyrenejský, ovčácký, uherský vlči, kam- čatský, indianský, eskimácký, cikánský, čín- ský, islandský, sibiřský), S. N., vydávací, hlídací, na veverky, štvací, dávicí, hlasný, tetřeví, na tetřevy, polovný, huňatý, ďav- kavý n. ďavka (vorlaut), ptačí, dlouhosrstý. Šp. P. vzteklý, pominutý, zkažený, běsný, kousavý, tvrdý, čistý, zavěšelý (s dlouhými sluchy), jako vlk: vlček, vycvičený, zdařilý, ostrý, lehký, těžký, na řetězu, na úvěži, na smečku uvázaný, uštvaný, vyhoněný, uho- něný, krátkosrstý, dlouhosrstý, tigrovaný (tigr), mlček, svorný, opuštěný, toulavý, do- konalý, měkký, nedbalý, ochotný, lenivý, klepouchý, s rozděleným nosem, bludař, po- hltný, žravý, štíhlý, neužilý, krátce uvázaný, zaběhlý, stehnatý. Sp. Jména psů ku př.: štěkule, vlček, ohonek, stopka, zoubek, běla. cikán, ořech, bodrok, jarka, strakoš, kudla, turek, tyran, hektor atd., Jg., chlamsta, supan, fousek, morák, morous, lapaj, střehoun, za- hraj, minka, sokol, kartuš, amor. Šp. Na Zlínsku: bundáš, cigán, dunaj, guráš, kaštan, můrek, sultán, turek, vlček. Brt. Vz více v něm.-českém slovníku pro myslivce od Špat- ného, na str. 55.-56. Šelmy psovité: vlk, liška, hyéna (skvrnitá, žíhaná). Vz také: Čubka. Stálým znakem psa jest, že nosí ocas nahoru nazdvižený. Frč. 392. Výstava, cvičení, hraní, smečka, laje psů; volání, řetěz, smečka na psy. Šp. P. vrčí, štěká (když je zlý), skolí (kdy se lísá), skovičí (když ho někdo udeří), vyje (když je smutný), Jg., hafá, chňapá, kňučí, čmuchá, na někoho se štve, loká (hltavě pije), hlásí n. staví (když na zvěř přijde a štěká), Šp., kvičí, skučí, Us., ňuchá (schnüf- felt). Dch. Psi na vítr štěkají. Č. P. má dobrý chrup, hryz (Gebiss), ostrý čich, ostrý vítr. Psí uši : sluchy. Šp. P. jde luzem = tulák, stojí, zdvíhá, znovu stopy hledá, nic nezmaří; p. zvěř protrhl, nařízl; p. vydržuje, dodržuje, je poslušný, hraje neb vydává, zastavuje za- jíce, je utvrzen, nedrží stopy, dobře táhne, jde dobře po stopě, do zvěři skáče, má dobré větření, má tenký hlas (krk), vyzdvihl zajíce, se občerstvuje (napájí, pije), jde po barvě, větří zvěř, na zvěř doráží, zvěř staví, napadá zvěř, panáčkuje, pánkuje, bere vysokým (vrchním) větrem n. spodním větrem (když hledaje nos do výše zvedá n. k zemi snižuje), bére vítr, větří nozdrami (holt Wind o. sucht im Winde); p. je v 2. poli (má 2 léta); p. se bouří (will sich begatten); honicí p. slídí. Sp. Psi se rvou o kosť. Psy pustiti, popustiti, v běhu cvičiti, někomu na výživu dáti, clo- niti (oči mu zakryti, aby zvěři neviděl); psa na šňůru vzíti; s vodičem na hledáni vyjíti; ohaři dobře pohromadě honí; honicí psy sme- knouti, se smečky pustiti (vz Smečka). Šp. P. bere (apportuje), přehání; psa odraziti (zastaviti); psu obojek dáti, sundati; psa štváti, uštvati, s řetězu pustiti, psu klacek sundati; psa chváliti, odhvízdati; psu kus oháňky uříz- nouti; vodič (Leithund) slídí, napadá. Šp. P. zajíce vyzdvihl; zakládati psy na zajíce (ein- schliessen). P. dáví zajíce, p. se zakousl. Šp. Musí psem zelí voziti (vede se mu zle). Dvou dvorů p. (lichotnik). Ty pse! Pes po něm (nic). Dá mu psa (nic). Šm. P. mrdá ocasem, štěká na příchozího. Kom. Cizího, nezná- mého psa živiti (krmiti = nevděčného). V. Tys mrcha pes. U Litomš. Dř. Vem ho pes! Hoľ ihn der Fuchs! Dch. Co jsem jej lál a haněl, všeho se ostyděl jako hanebný pes. Tov. Jsem-li ten pes ukradl, Bóh daj, abych opsěl jako ten pes. Kn. rož. Já mám hůř než pes, musím hlídat ves. Us. Pes a žena ať hlídaj' doma. V Kunvaldsku. Msk. Sedí na mně jako pes na kosti (stále). Us. u Kvasin (u Rychnova). Chmatni mu p. po noze. Sych. Hlodá p. na holé kosti. Sych. Mnoho psů zaječí (zajícova) smrť (mnoho nepřátel jistá záhuba. Lb. Vz Bž. 45.). V. Laskavu býti co p. na kočku a kočka na myš. V. Přeje mu co p. kočkám. Vz Závistný. Lb. Doba doby Hledá a svůj k svému a psu kosť. Smil. Laciné maso rádi psi jedí. Smil. Zlý pes ani sám snie, ani druhému dá. Smil. Bitému psu jedno hůl ukaž. Smil. Bys psa nejvíceji ko- řenil, nebude z něho zajíc. Papr., Lb. Vz Zvyk. P. psa nejí n. nekouše (lotr lotru neškodí). Ros. Psem oře (šibalství kuje). Ros. Psu do pod- vazku (pídimužík). V. Vz Tělo. Č. Ví pes, čí sádlo snědl. Lb. Který p. trefen, ten sku- vičí. On se ze všeho vylíže co p. (= vyseká). Vz Chytrý. Č. Vůčí s tebou dobře a krom očí kousá co p. (štípe co had). Slezli se psi. Dobrodinec chudých psův (lakomý). Neběží od něho psi s koláčky (nepředá se). Č. Musí to shrýzti jako pes horký koblih (původ ne- štěstí). Vz Neštěstí. Mrtvý p. (nepřítel) ne- kouše. Č. Pes, který velmi (mnoho) štěká, nerád kouše. Lb. Vz Pýcha. Pes bázlivý víc štěká než kouše. Č. Kdo psy a kočky miluje, od toho požehnání mine. Č. Prudký p. při- chází vlku pod zub. Č. Bodejž ti psi hudli. Vz Kletba. Č. Náš p. a jejich pes jedli někdy z jedné mísy (daleké příbuzenství. Vz Přítel, Matka, Strýc). Každý pes z jiné vsi (o roz- dílných věcech, u př. má-li kdo punčochy každou jinou). C. Trhá sebou jako pes na řetězu. Č. Nemá na něm co p. utrhnouti. Vz Chudoba. Č. Mám se co p. po servání (špatně). Č. Šel, jako by ho p. kousl (odbyli ho). Vz Odbytí. Č. Jen se co pes otřese. Všecko se sebe střese jako pes. Jakoby p štěkl. Dbá o to, jako p. o pátou nohu. Vz Nedbalý. Č. Stará se o to, jako p. o mráz. Hryzou se co psi o kosť, co koně o žlab. Mezi psy kosť vrci. Žijí spolu jako pes a kočka. Snášejí se co pes s kočkou. Má ho rád jako p. cibuli. Vz Nesvorný. Přišel na psa mráz (také na posměváčka sé dostalo). Č., Lb. Hladový jako pes. Psa snědl. Vz Žrout, Hlad. Č. Pes dvojích vrat mívá hlad (o dvojím řemesle). Č., Pk. Dáť, až pes na lísku vleze (poleze). Vz Nikdy. Č. Pes jaký do chrámu, taký z chrámu. Vz Vlk. Č. Pilen toho co p. ježkové palice (báti se čeho). Vz Bojácnosť. Č. Psy palicí za zvěří honiti. Vz Nucení. Č. Těžko starého psa učiti. Starý p. k řetězu nepůjde (nepři- vykne). Č., Kom. Poruč psu, pes ocasu; pes lehne, ocas se nehne. Vz Neposlušný Lb. Pán nemůže pro kord a p. pro ocas (dveří zavříti). Č. Uč starého psa štěkati. Č. Dva psi na jednom košťálu. Nemůže-li p. kosti hrýzti, bude ji lízati. Vz Zhýralý. Č. Pes štěká, ale měsíc nedbá (toho). Č. Psu plévy dávati a volu kosti. Psa dojiti (marná práce). Vz Marný. Č., V. Psa dojiš. Vz Lakomý. Lb. Slaninu psu svěřiti. Poruč psu koblihy. Dal psu hlídati sádlo (máslo). Psa na drštky (okruží) uvázati. Sedlo na psa vložiti. Vz Chybování. Psi mu za uchem vyjou. Vz Tram- poty, č. Psu oči prodal. Nezná hanby jako p. Je beze cti jako p. bez ocasu. Má mravů co hladový pes. Vz Nestydatý. Č. Psa kusem chleba spokojíš. Č. Dobrá psu moucha, chla- povi řepa. Č. Ani bych psa nevyhnal (tak špatné, bouřlivé jest počasí). Č. Pes psa jí, oba nešlechetní. Č. P. psovi najlepše zná blchy vyberať. Mt. S. Pes psu blechy vybírá (když sobě dva stejní pochlebují nebo chyby vytýkají). Vz Podobný, Stejnost'. Č., Lb. Kdo se psy líhá, s blechami vstává. Č. Mrzí mne co červivý p., co čert. Chrání se ho jako p. kyje. Vzácný jako p. v kostele (nemilý). Za- živeš toho co pes mýdla (sádla). Vz Msta, Nenávisť, Vyhrůžka. C. Všaks toho čist jako p. blech. Vz Čistý. Č. Pes ve dvoře, menší hoře. Vz Hospodářský. Lb., Č. Nehleď na psa ale čí pes (přísloví fatkářův). Č. Pes napatře, shod' ho bratře (vypodobněné mláceníčtyřmi cepy). Č. By ty svému psu nohu uťal,on za tebou poběhne. Č. Snadno (tomu) hůlnajíti, kdo chce psa ubiti (bíti). Kdo chcez kuchyně psa vyhnať, snadno najde hůl. Jg.,Lb. Kde tě nesvrbí, nedrbej a psem, kdyžchce spáti, za ocas netrhej. Rým. Nebuď psa,kdy spí. Se psy se nedráždi. Ani psům podlavici (v koutě) pokoj nedá. Pes psa nikdynenechá. Jg. Pes nepokojný má vždy po-trhané uši. Kde maso, tu psi; kde myši, tuzloději. Když p. hryze a hlodá kosť, jinémunedá pro svou zlosť. Lb. Vz Lakomý. Sta-rému sluhovi a starému psovi jeden plat jde.Leze co p. po břiše. Krade se po zadu jakop. Jg., Lb. Vz Lstivý. Chytí se toho, jakokdyž na psa vody naleje. Leje vodu na psa.Lb. Má se hůře psa. Mus. Jde mu to, co psovipastva. Nebude ze psa slanina ani z vlkaberanina. Z vlka nebude beran, ani ze psaslanina. Na Slov., Mt. S. Vyhuboval ho jakopsa. Jsme tam psa platni. Jg. U blázna kord,u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno; tokdyž chtí, hned je hotovo. Na Slov. Kdybypes nefákal (nesral), dál by uběhl. (Kdybynebylo kdyby). Stůj, až ti pes housku při-nese. Jg. P. horší, co mlčkem kousá. LbNe vždycky dobrý pes dobrou kosť dostává.Šp. Je na psu (na mizině). Vz Nešťastný.Lb. Dobrý pes lepší než zlý člověk; I pesnehned ukousne, vlídně-li promluvíš; P. ne-umí než hafati; Podlé srsti psu jméno; Volnopsu i na Boha láti; Psů nekrmívají, kdyžjdou na lov. Pk. Každý psík na svém dvořenejsměleji štěká. Pk. Z teba ani pes (nic);P. psa pozná; Každý p. je smelší na svojomsmetlisku; Tak mu to pristojí ako psovipiata noha; So psom sa hraj a palicu v rukedrž; Darmo kladeš psovi nohu na stol, onju vždycky dolu strhne; P. psu brat. Mt. S.Jako když psa dráždíš. Vz Hněvivý. Lb.Když se střechy kus železa padne, leží podním ten pes, kterého to zabilo. Hnš. Pespsem zůstane. Sk. Ptáka poznáš po zpěvu,psa po štěkání. Pk. Ohlíží se jako mlsný pes.Pk. Svoji sě psi hryzte a ciuzí nepřistúpajte(když se příbuzní vadí a perou, cizí se dojejich svády nemíchejte, aby zle nepochodili).Dal. 144. Kdo nemá zlého psa, musí ho naštědrý den před plamenem česnekem a chlebemnakrmiti. Kda. Kde psi vyjí, někdo z tohostavení umře nebo bude vojna. Kda. Když psižerou trávu, rádo pršívá. Kda. — Vz Smrť. — P., nestydatý člověk. Ty pse! Jdi na kolo, pse šibeničná. Ty pse pohanský. Jg. — P. na nebi, hvězda. Vz S. N. — P. pekelný, Cer- berus. Kom. — P. mořský a) phoca vitulina, Seehund; b) lidojed (ryba), squalus carcharias, Seewolf, m.; c) p. mořský peřestý, galeus aste- rias, Sternhund; d) p. mořský sivý, galeus glau- cus, blauer Hundfisch; e) p. hladký, mustelus levis, glatter Seehund; f) p. bodlavý, mustelus spinax, Stachelhund. Rohn. (Jg.). — P. létací či kaloň, pteropus, netopýr. Vz S. N., Schd. II. 394. — P., pesek, podstavec, Gestell, n. D.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <