Koňský
Koňský. K. tyfus či hlavnička, J. Be- ránek, správce (= koní). Ol. 3. Reg. 9. 23. , K. to pečena a nedopečená, to je strava j má. S. P. 593. Má koňskou náturu (o člo- věku silných čivů). Us. Sd. K. buchty (ko- bylince). Slov. Rr. Sb. Z mléka k-ho stane se člověk silným. Kld. V bot. K. zub = kukuřice obrovská (americká). Rt K. áv = vodní tovík, rumex aquaticus, der Ampfer (k. čevík, lapacium, 14. stol.); balám = máta; katan máďal, aesculus, die Ross- kastanie; kopyto = záruí, blatouch, caltha, die Schmalzklume. Vz Mllr. 90., 108., Slb. 238., 345., 644., 668. K. hlava = druh hru- ek. Mor. Brt. Koňský = koňské past- vitě, pole u Přerova. Pk. K. brána v Praze. Tk. II. 220.