Mlýn
Mlýn, u, mlýnec, nce, mlýnek, nku, mlý- neček, čku, m. Také: mlýn, a, hlavně po předlokách: do mlýna. Viz popis mlýna vodního v . a . r. 1864. str. 87. Vz také: Korečník. Die Mühle, das Mühhverk, die Mahlmühle. M. slove kadý přístroj, jím hmoty na drobné kousky nebo na prach se rozmělňují. Blř. M. od ml (ml-íti). M., ertovně: repetáč, rapotáč; m. malý a patný: krcálek, drncálek, p., čaračník. Jg. M. o více kolách. er. M. o dvou, třech atd. sloeních; o dvojím, trojím atd. sloení; moučný, Jg., vodní (na vodě). M. vodní: a) na spodní vodu, hřebenační či hubenační, S. N., spodní vodomlýn, spodák, p., m. se spodní vodou, m. spodní vody, se spodáky, povodník, Vys.; b) na vrchní vodu, korečník, S. N., svrchní vodomlýn, p., se svrchní vodou, s koreč- níky, m. svrchní vody. Vys. M. panský (v něm poddaní nuceni byli své obilí mlíti), obilní, S. N., pilní, Sägemühle, Boč., náruční či ruční, Handmühle (1702), na slad, D., Vys., sladový, Er., na rot, Vys., větrní s křídly, V. (větrovec, na Slov. větrák, Jg., na Mor. povětrňák, vz více v Prm. III. č. 21. ), suchý, Jg., lodní, Sedl., N. N., na lodi, Vys., samo- tíný (který lidské ruce táhnou, ruční, pěí, ernov, vz Samotíný). t., V., S. N., p., Vys., taný (který koně, voli táhnou: volský, Jg., Rk., volní, Jg., koňský, Jg., osličí, Kom. ), mramorní (na mramor), D., rudní, Sedl. (kde se rudy rozdrobují), praný (prachárna, Jg., ' prachovní, Vys. ), krupník, kávový, kakaový, cukerní, makový, masový (na maso), tříselní, parní, S. N., americký n. anglický, ve vodě na pilířích stojící: ejnovna, p.; m. na prv- ním, na posledním střiku, valchovní, papírní, na dráty, na prkna (pilní, pila), vrtací, olejní, na kolí, na potoce, na řece, hladký (jeho křes se omlel a tedy z nova křesati se musí), ostrý (jeho kameni nové křesáno), Vys., brousicí, Us., buný (Bock-), Nz., porvaný (vz Porvati). Jg. M. o dvou sloeních na jednom vodním kole: mrňák. Vys. Mlýny na potoce mají nápad, mlýny se spodní vodou střik; mlýn má 510 loket nápadu. Vz Ná- pad. Vys. M. pozemský (na zemi stojící). Vys. Vz Kámen (mlýnský). Hlavní hřídel otáčí kolmé vřeteno, nesoucí na svém vrch- ním konci válcovitý kámen (běhoun); pod tímto je zpodní kámen, zpodek, zpodák. Nad běhounem visí ko, dno koe slove korčák. Korčákem padá obilí z koe do díry běhouna (oka), odtud mezi oba kameny, kde se buď na kroupy n. krupici, lámanku n. na mouku mele. Melivo padá přes kraje zpodku do lubu (dřevěné kádě), odkud padá do pytloviny (do pytle z hustého plátna, který se otřásá, aby mouka děrami jeho do moučnice se pro- práila a od otrub a hrubího meliva se od- dělila. Vz S. N. M. pustiti, D., strhnouti, p., zaloiti, porvati (vz Porvati), namrsknouti, uváiti, vymělčiti, vhloubiti, omleti, rozho- diti, sloiti, přistrojiti, zaraziti; m. po vodě, proti vodě hnáti; m. na prázdno pustiti, krtiti, zastaviti; mlýnu přitáhnouti, z kamene vzíti; m. jde, jde na prázdno, tahem, svá- zaně; m. běí, zavařil se, zarazil se, zamlel se, krtí se, lemí se, hřeje, jde brodem, láme, bouří; m. má zátopu, tluče to mlýn. Vys. Kázala mlynářka zeovi, aby m. (vě- trný) na vecky lopaty spustil; Čarodějnice čerta na kámen daly a lopaty (mlýnské) na celý vítr spustily. M. Poh. II. 29., 30. M. jde z ostra, hluboce v náboji, pod (nad) křlem, tie, nepokojně, proudem (ene se), Vys., mělce (vz Mělce). Vz Náraz, Sloení, Ko- rečník. Mlýni klepaní (al. mlýny křesané) lépe meliú. Dal. 125. To je voda na jeho m. (to se mu hodí; o milých věcech). Jg., Č., p. Hledal vodu na svůj m. Puch. Kdo se prve ke mlýnu uteče, ten také prve semele. Jg. Kdo dřív do mlýna donese, tomu dřív melí (ten dřív mele. LB. ). č. Koho oči bolí, nechoď do mlýna. Lb., D., p. Kdo často do mlýna chodí, zamoučí se (vz Společnos). Jg., Č., p., Lb. Darmo ve mlýně housti. Vz Marný. Jg., Č., p. Ve mlýně nehuď, a oralce, kdy spí, nebuď. Jg., p. Nesnadné jest ve mlýně hústi. t. Ve mlýně hudba ne- platí. p. Ne vdycky rak ve mlýně někdy také ába se trefuje (vz těstí). D., p., Lb. Stojí tu, jako osel u mlýna. Klat. Jakoby mu ve mlýně hudl. Vz Nedbalý. Č. Jaký otec, taký syn, jaká voda, taký mlýn, jaké dřevo, taký klín. Na Slov., p., Jg.. V dru- hém mlýně mele. Vz Nepozorlivý. Č. Kadý rád na svůj m. nahání vody. Č. Co se na mlýn nasypalo, nech se mele. p. Jaké na m. sype, také se mele. Pk. Město bez lidu, mlýn bez vody, dům bez střechy za nic ne- stojí. p., Lb. Křesá mlýn (chytá se něčeho, má se k něčemu); Na starém voze do mlýna (vz etrný); U samé vody mlýn (vz Blízko); Nahání na jeho m. (Vz Pomoci). Lb.