NíinaNíina, y, f., od ní jako výina od vý; ale i: níina, poněvad před příponou-ina dlouhá kmenová samohláska se krátívá: důl dolina, mýdlo mydlina, býlí by- lina, louka lučina, skála skalina, péro peřina, hloubka hlubina. Vz -ina. N., rovina v místě nízkém, nízká země, Tief- land, n., Tiefebene, Niederung, f. Krajina, která jest nad hladinou mořskou ní ne 190 metrů (600'), nazývá se níina, která nemá povrchu rovného, nýbr má na něm pahorky, slove n. pahorkatá. Tl. V níině bývá vlhko. Us. N-ny největí: sibiřská, slovanská (vých. Europa), australská, jiho- americká. Tl. N-ny europské: ruská, severo- německá, francouzská, uherská, valaská, jutská, padská (při řece Padu v severní Italii), andaluská; americké: arktická, misi- sipská, atlantská, orinocká, maraňonská, ar- gentinská; asijské: severozápadní (turanská, kirgizská, sibiřská), mesopotamská, kytajská; Australie je níina, jen na vých. straně je vysočina. Tl. Vz Země, Vysočina.
