OřechOřech, nux. Byl. 15. stol. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf Kram. Slov., Rosc. 118., 123., 163., Mllr. 39., 57., 71., 107., Rk. Sl., Mkl. aL. 138., Etym. 277. O. hadí, vz Rstp. 1067.; lískový (krvavka, Dumek), 1401.; svinský (ciclamen, Byl. 15. stol.), 1233. (Odb. path. III. 731.); vlaský (nuellana, Byl. 15. stol., Sdl. Hr. III. 18.), 1387.; vodní 550.; zemní (ciclamen, 1462.), 486.; americký či brasil- ský (semeno juvie ztepilé). Ves. IV. 73. O. měkký či papírňák (papírek, Dumek); ko- lák (= kostlák; indelňák) zeleňák (o. zelený, jetě v upině), čeřák okerka (ořech dozrávající ze zelené upiny ,vyske- řený'). Brt. D. 313. Tebú by mohl ořechy ráa (o velikém). Mor. Prí-li na sv. Jana Křtitele, jsou toho roku chrobavé (červivé) ořechy. Val. Vck. Cf. také Sbtk. Rostl. 175.184.
Hádanky. 1. Čtyři panny v ko- lébce, ádná na kraji neleí. 2. Malučičké, bělučičké v okovaném hrnečku. Brt. Dt. 145.
O.
luku. Nyní, kdy mi na o. do- léhá, to na mysli těce váím. Wtr. exc. Na o. jsi nedoloil (netrefila). Vc. Lab. 60 Seděl maje kui napatú pod samý o. NB. Tč. 93.
O. =
samičí úd vech dravých zvířat, která náleejí k lovu na malou zvěř. kd.
O.
u dobytka = kusy přischlého lejna. U N. Kdyně. Rgl.
O,
oblíbené jm. psí. Tbz., BPr., Brt.
O., Wořech, ves. Tk. V. 252., Blk. Kfsk. 371., Rk. Sl.