Sveřepice
Sveřepice, e, f. = kobyla, klisna, die Stutte. Aqu., MV., Háj., Výb. I. 131 Pod- kovaná s. S-ce v horách a volové. . wit. 49. 10. (Č.). Dle Gb. vydání: Skot na ho- rach a volove. Vyvodí seno s-cém. Ib. 103. 14. (Č.). Dle Gb. vyd.: Vyvodie sieno skotu. S., od sveřep (= divoký), die Zuchtstutte, welche frei herumläuft und nicht zur Arbeit verwendet wird. Gl. 329. Koně, s. i doby- tek i lidi zjímal. Půh. I. 254. S. = kůe ze sveřepého (divokého) zvířete, das Wild- leder. S. válená, americká, surová, koňská, volská, kravská. p.