váb
váb, a, m., pl. vábové, Jg., vábi, Ros., jméno národní, Suevus, Schwabe, m. S. s příhanou = Němec, ein Deutscher. ., osob. jm. Tk. I. 626., II. 550., III. 661., IV. 742., V. 104. . = kusý kůň, der Stutzschwanz. Háj., D. . = hmyz, die Schabe. vábi, blattina, mají tělo splo- tělé, okrouhlé se irokým pohyblivým předohrudím. váb obecný, periplaneta ori- entalis; americký, periplaneta americana; rus obecný, blatta germanica; rus lesní či tarakan, blatta laponica. Frč. 143. Cf. Sch. II. 521. Vypadal jako uzený váb (nouzí vyschlý). Us. u Rychn. Tváří se, jakoby mu vábi chlíb snědli (podivně). V Kunv. Msk. Vzal to pytel -ů (ďas, čert)! U am- berka. Dbv. Kořen stulíku lutého moří váby a cvrčky. Rostl. Vz Tarakan. Jak se vábi zapuzují (říkáním). Vz o tom v Mus. 1853. 481. Dostals včera vába (vymrzls). U Skuhr. Dhn. ., u, m. = opra náruč- ního koně uvázaná za brdečko. U Nezamysl. Bkř. váb = veliký bob, bugr, Bohne. U Písku. g. ., a, m, selená ába, rana esculenta, grüner Frosch. Slov. . = bílý rak, weisser Krebs. Slov. Bern. . = deovka, lumbrieus, der Regenwurm. Ms. alch. 81. ., u, m. = nářadí při pile mlýnské. Mus. 9. 63. ., z něm. Schwa- den = sira, der Schwefel. Cf. oub. Slov. Plk. vabach, u, m. = vabaina. Us. d. Vz vabaina.