ZubZub, u, zoubek, zúbek, bku, zoubeček, čku, m., zubisko, a, n., zubček, ečku, m., der Zahn. Na Hané pl.: zobe. Bkř. Instr. zu- bama také na Mor., zuboma ve Slez. d. Zuby jsou ústroje kostěné, v lůkách čelistí obo- jích oklíněné k potírání pokrmův. Jg. Člověk má 1. osm řezacích zubů, P. (řezákův, S. N., Nz., předních, Jhl., kousacích, Jg., ku- sákův, p., Schneide-, Vorderz., dens inci- sivus; u ovcí slove takový: lopatka, p.); 2. čtyři pičáky čili kly, S. N. {psí, oční zuby, Augen-, Hunds-, Spitzz., dens caninus); 3. 20 stoliček, P. (třenáků či třenovců n. čelistných n. lícních, vz S. N., temenních, zadních, Lk., třenovních, Jhl., třenových, Rk., črenových, p., Hd. lb. 80., stranných, stranovních, třenovníkův, střenných, stře- novných, Lk., Backen-, Mahl-, Stockz., dens buccalis). Z. mlíční, mlíčník, cucák, cicák, padavý (vz Schd. II. 328), dens lacteus (caducus); u koní vlček. p. Zuby vklíčené, eingekeilte Z., vrostlé, eingewachsene Z., přirostlé, angewachsene Z., řasnaté (schmelz- faltige Z., Schd. II. 383.), lábkované, Fur- chen-, celistvé (ungefurchte), pátrové (Gau- men-), Nz.; z. křivý: brlozub; z. vykotlané (kotlavé, děravé, vyralé, vyrané, červivé, vyjedlé, prázdné, těrbivé, vyhlodané, dro- bivé, na Mor. koráby), stálé či nepadavé; otupělé, tupé, zlomené, ostré, pičaté, úzké, dlouhé, skleslé, zaputěné, otřené, p., moudré, zuby moudrosti, dentes sapientiae, die Weisheitszähne, Nz. lk., D., svrchní či hořejí, dolejí či dolní či spodní, Jg., vlčí, Uiberzahn (zub nadbytný, ostrý, malý, před jinými stojící), Jg., ostré, dobré, zdravé zuby. Us. Zub přirozený, umělý, nakaený, viklavý. Us. Pdl. Kolozub = zub vyrostlý pod jiným, nevytreným a tím křivo do úst vyrostlý. Brt. Zuby hrochové, slonové, kančí, vepřové. Kh. Zuby raloků, jednoduché, mezerní, sloené, stálé. Vz Schd. II. 130., 383., 327., 328. Z. u koní jsou dle času: mlíční (hříběcí, mlíčníky, vlčky), řadovací (stálé); dle poloení: přední či iroké či kousací, hákové (kly, pičáky) a třenovní (zadní, výkací); lábkové vedlé prostřed- ních a řezacích; kly v kadé čelisti dva, které v 8 létech ztupějí, Ja.; vymazané (vytřelé, vypsané, které ztratily jádro, die Kennung). p. Cf. NA. IV. 96., 97. Z. hadí: pohyblivé, jedovaté, Giftzähne, děravé, rýho- vané Jhl. Z. zaječí: ostruha; veliké zuby medvědí: klovy. p. Z. má kořen, tělo či krk a korunu. Presl. Zuby vězí svými ko- řeny v obou čelistech přioděných dásněmi (Zahnfleisch). Hořejí čas zubu koruna a krk jest pokryta tvrdým, skelnatým povlakem sklovinou (Schmelz), P., skle- ninou. Nz. Zub vyvinuje se uvnitř čelisti v malém váčku v zubové tobolce ze zrna pupenu podobného. P. Dítě dostává, strká, vystrkuje zoubky; strkají, řezají či řeou, lezou mu zoubky; dítě stůně k zoub- kům, má ji zoubky. Us. Nové zuby dostati. D. Zub leze, se utvrzuje, hnije, se viklá, se vyírá, prí, vypadává, se kazí. Lk. Z. mi kotlá, kotlaví. Lk. Zuby dostávati, nové dostati, zaluskovati, váleti, házeti, svrci, shazovati (o koních); z-y se řezají, viklají, počínají loutnouti. p. Z. si vytrhnouti (dáti vytrhnouti). Us. Z-y klebiti, ceniti, tířiti, vytířiti, D., zatíti, Us., si brousit (o kancích), Aesop., na něco si brousiti (chu na to míti). Sych. Zoubek míti nai něco (chu). Chmel. Rozbolely ho zuby. D. Zuby zimou jechtají, cvakají. Us. Bolí mě zub. Zub zubu nedoskakoval (zima bylo). Ros. To bolení zubů ukrocuje. Byl. Buk- vicová voda spomáhá proti bolesti zubův. Čern. Zub si vyraziti, Us., do kořene vy- lomiti. Har. Není co na zub vloiti. Us. Někoho na zub vzíti (pomlouvati). Us. Lé- kaři trhají zuby. Aqu. Zubama popadnouti, chytiti, trhati, kousati, křipěti, zmílati, V., na ořech hrýzti. Kom. Zuby někoho roz- trhati. Divoký kanec zubami seká. Kom. křípím naň zubami. Solf. Zubami jektati. D. Zuby naň zkřípiechu. Pass. XIV. Mus. 1883. 113. ířka, tlouka, délka, výka, kořen, tělo či krk, koruna, hlava, sklovina, bok či strana, čelo, okrouhlos, Nz., bolení, Us., nečitelnos (laskominy), křípění, V., řezání se, vyírání, červivos zubu. Us. Vý- voj, vlákno, hniloba, kotlavos, růst, hnití, zárodek, jektaní, cvakání, změna zubů. Nz. lk. Kosa, ika, úkos zubu, die Zahnschräge; pička zubu; Počet zubů, kraj, řez zubu, der Zahnschnitt. p. Díra, kotlina v zubu, Us.; práek, kartáček na zuby. D. Klíč, kletě, kozí nohy, pelikán, kletě zobákové či páčivé atd. na zuby, vz S. N. a Nástroje (k trhání zubův). O zubech a tahání jich vz Čs. lk. II. 106., 219., II. 279., 300., V. 141., VI. 44., VII. 227., VIII. 391. O vy- víjení se zubův u ivočichův a jejich dru- zích a nemocech vz S. N. Schudli sme ti na patu, kosti tvrdé máme, na nás kadý ralok si darmo zuby zláme. Vaj. Tat. a mor. 85. Radostně sně svój čít črn dvú zubú. Rkk. 17. Dáti co komu na zub (na malou pochoutku); Z-by od kyselého ovoce trnou; Chutné jídlo dobře na zub jede. Dch. Jak nejsou peníze, nemám do toho vel- kého zubu (chuti). U Rychn. Na ty jahody mám dlouhé zuby (chu), Ib. Otcové nai planá jablka jedli a nás zuby brní (my za jejich chyby trpíme). Jrsk. tičí zuby si po- dávali (vadili se). Drsk. Nemá do toho ád- ných zubů (chuti). U Kvasin. Msk. Takovou ti vrazím, e hned zuby po zemi sbírati bude. Us. Kčř. Házeti přes zuby (dáviti). Us. K. Cukroví jde dobře na zoubek. Proch. Často ji zuby bolívají. Us. d. To je dobré od bolení zubil Us. d. Pracuje, a se mu zuby potí. U Řenčova. Venku ze sebe vyvádí a doma suí zuby (nemá co jísti). U Hrad. K. Je mu teplo, a se mu zuby potí (ertovně je mu zima). U Kr. Hrad. K. Hoch dívá se holce na zuby (líbá se s ní). U amb. Dbv. Nemám do čeho zub strčiti. lb. Dbv. Tema zoboma nemóe to u poglempa (pohrýzti, pokou- sati); Má zuby jako mro, jako lopaty (veliké). Slez. d. Nemíti zelového, jablko- vého atd. zubu (nerád jísti zelí, jablka atd.). U Olom. Sd. Není toho ani na zub, pod zub; Má zuby jako řepa (husté, zdravé); Zuby otrčati (vz Zubiti se); Nejez perníku, vypadají ti zuby; Udeřila jsem se do dveří, tak mně zuby začerčely; U sem si na to zuby strojil (chystal); Vzal to mezi zuby; Pes ho drapl zubama; Kdyby tak bylo něco na zub, zum Beissen (některé frase jen na Mor.). Us. d. Ale Hanák o výměně ani na zub sobě poloiti nedal (ani slyeti ne- chtěl). Ehr. Děti, ani co by o zub zavadilo, nedostanou. Sk. Drukajú mi moje zuby, jak by mně chtěly vyletět z huby. Brt. P. 181. Sáhla mu na zub (zkusila ho); Vzala si ho na zub (chtěla ho pomlouvati). ml. A v tom ohni vykročí potvora mi před oči, čerí na mnä zubiska a očima zablýska. Chlpk. Sp. 125. Pritisknúc ju črenovými zubami. Syt. Tab. 262. Čoe ti dám pod zuby (jísti)? Kyt. 1876. 23. Trefil tomu na zub. Osv. Silné drápy veal do očí, mocné do hrtána zubiska. Hol. 109. Bodaj mu ci- gáni zuby kovali! Lipa I. 1. Pod stenou sedí Ilonka mladá, do tmavej noci se díva, drumblence k zúbkom bielym prikláda, v nich sa dua jej ozýva. Ntr. V. 60. Skáče a zúbky úsměkom cerí nevinná to due malá. Sldk. 524. Bôe môj, boe môj z vysokého něba, keď si mi dal zuby, daj e mi aj chleba. Pokr. Pot 30. Ký e ti Perun zuby ukázal? Sl. ps. f. I. 120. Nasypala bych mu soli mezi oči, piesku mezi zuby. 1b. II. 57. Byly kyslé (plánky) a zuby mu po nich tŕply. Č. Čt. II. 478. Kdy chce zahna psa, neceň naň zuby. Chch. Vlka sä opýtaj, či na Boha verí, on zuby na tebä kúsavé vycerí. Hd. lb. 26. Trnky sú trpké, zuby od ních tŕpnu. Ib. 30. Něboli ju hlava, ale ju bola zuby, e jeji syneček u za inu chodi; Ty má velké zubiska, natáh bys mně kůiska. S. P. 333., 743. Anička ma- ličká, zúbky sa ti reú; ene (eně) treba do hrnce a keď jej nedá, sám nebude ma čo pod zuby; Seká zubama ako divý kanec. Mt. S. I. 34., 63., 95. U ma vraj zub nič nebolí; Lipa na zuby dá dobré uhlie, abysme je čistili; Tebe (tobě) koka na dudy a mne lojík pod zuby; Zjezdte ma, vlčky, zjedzte, u ma môj milý nechce; vytri si, vičko, zuby, u ma môj milý žúbi; Keď sa vilci sili, tak sa shovárali: Kdee bysme niečo pod zuby dostali?; Akoe tým starým ba- bám na súdny deň bude, ktorá nemá iad- nych zubov, ako krípa bude? Sl. spv. II. 52., 64., III. 98., IV. 127. Na vrtíčku stála, pekná sa mi zdála; keď som priiel ku nej, len jeden zub mala. Sb. sl. ps. II. 1. 113. Národ oboj jedny roztrhaly zuby. Koll. IV. 81. By zrádnik nedostalo, keď mu zúbky pôjdu; Kdo zuby ukáe (zatíří sa). Db. Obyč. 6. 177. Tie haluky mu vežmi pod zubami chrapčaly; Jemu len tak klepaly zuby od strachu; Od zubov richtárom! ne- budete si vy s mojou teličkou gamby ma- sti !; Vetci jedli tak ako na hody. Jednako vožač masnejieho u od dávna nedostalo sa jim na zuby; Bolby ho v zubách roz- sekal, tak jich ceril, tak sekal a vrčal a hneval sa. Db. Sl. pov. I. 44., 348., II. 80., VIII. 11., 13. Kadý před časem ztracený zub jest závdavek na onen svět; Dobré zuby jsou nejlepí důkaz zdravého, pevného těla; Chléb zuby očiuje. Sb. uč. idé Mojíe svého i podnes zuby se drí. Jel. Zubama naň skřípá. BR. II. 22. b. Zuby na stěně kohrtají. t. Kn. . 9. Zubové jim vypadali neb se viklali; Lékařstvím si zuby zase tvrdili. V. Snad opět kanec kúsavý klapaje zuby řekl by... Hus I. 466. Baba, baba, tu má zuba deravého, daj mi zaň zdravého (těmi slovy odhazují děti vypa- dané zuby). Slov. Db. Obyč. 6. Hřích má levové (lví) zuby. Slov. Tč. My má malé zuby, ale mnoho zboí zhubí. Na Mor. Tč. Jetěrka maličká, ale má zuby ostré. B. Ale vem to ne, kdy prasklo oko, a praskne zub. Němc. VI. 199. Lítá, lítá, nemá křídel, kúsá, kusá, nemá zubů (sníh). Mor. d. Má chlupy na zubech (je moudrý). Mor. a slez. d. Kdo u bledé, u červené uka- zuje zuby (ústa), znamení je neomylné, e ho psota hubí. Slov. Tč. Kde z. bolí, tam 3e jazykem ourá. Kôň hryzie gazdu i zu- bami i nohami (jí oves a ková se). Zátur. Hneď zuby vypluje (tak tě uderím); V zu- boch by ho od zlosti rozsekal; Bude obe- dova (večera) zubami o stôl; Kdo v čas stáva, vytiera si zuby (má co jísti), kdo neskoro, vytiera si oči; Heglo ho v zuby (naděje ho sklamala); Nemá ani zuba do brány (ničeho); Zuby mi trhaj, len mi to ne- zpomínaj (kdy něco nerádi slyíme); U sa mu nastýkalo do zubov (zpyněl), Zátur. Človek nerobotný honí zuby po opratě. Slov. Tč. Kdo nemá zubů, nech jídá kai. Bayer. Lepé sú zuby vlkové neli jazyk ludský. Mor. Tč. K tvrdému chlebu třeba ostrých zubů. Tč. Kdo léhá mezi otruby, přichází svini pod zuby. d. Čím méně zubů, tím více chleba (starí úřadníci mívají větí plat). Us. K. tika umřela, ale zuby ostaly (zlé i po smrti původců trvá). d. Jazyk dobře věří, kdy zub bolí. d., Hk. Prudký pes přichází vlku pod zub. Jrsk., Hk. Smr nehledí na zuby. B. Jazyk za zuby míti (mlčeti). V. Měj (mívej), radím, jazyk za zuby. Jg., Pk., NB. Tč. 240., Vrů. Dobře jazyk za zuby míti. D., d., Tč. Ne- drte toho za zuby. Sych. Toho posudku mohl jste za zuby nechati. Sych. Sluí na zubích dreti. Ctib. Zuby, nehty se něčeho dreti, přidrovati. Us. V zuby komu hle- děti (kdy jí; chu nač míti). Har. Na zuby komu ehnati (hubovati naň). V. Zuby na slunci (větru) suiti (hladověti; zaháleti. Č.). Kram. Spadl mu zub (nemůe se vymluviti. Vz Výmluva). Má řídké zuby, jest lhář (le; nebo: daleko se dostane). K, Jg., Mus. 1853. 471., Kld., d., Vck. Má zlatý zoubek (jest vadivá). Zubem sekati (vaditi se). Vz Váda. Psím zubem někoho hlodati (pomlou- vati. Vz Kleveta. Č.). Má toho sotva na zub (o hladovém). . a . Snad tu něco na zub padne. Tvrdá jest to kos na jeho zuby. Mus. Také (někdy i) těňatům (tě- ňátkům, těncům) zuby dorostají. V. Ořech tvrdý, zub červivý, mladá ena, kmet e- divý; toho spolku radím se střez, věc nej- lepí jest rovná spře. Re. Ukázati komu vlčí zoubek. Mus. Kdy pán Bůh dal zuby, dá také do huby. p. Pozdě tvarůky dá- vají, kdy lidé zubů nemají; Pozdě dávají husto, kdy v hubě zubů pusto (jest); Co prolo devět zubů, to projde také devět vrchů; Rtové a zuby závory dvojí. Pk., Hk. Dokud zuby má, najez se chleba; Má-li chléb, zuby se najdou; Za zubů chleba se najísti (pouiti příleitosti); Těmi zuby té kůe nedotáhne (vz Nesnáze); Zuby mi na to pití; Má dlouhé zuby; Zaostřiti zuby na něco (vz Mlsný); Na zub mu to nepadne (málo to naň; vz rout); Jektá zuby (zima jím třese; vz Nemoc); Míti na někoho zuby (vz Nenávis); Rád by zuby na něho pustil (hněvá se); Skoč (padni) oko nebo zub (vz Odvaha); Mezi zuby slovo mluviti (mumlati); Dobře se ty zuby znají (vz Stejnos); To na zoubek (o darech, je kmotři a příbuzní estinedělkám přináejí); Dr se zuby za vítr; Nemíti, co pod zuby klásti, co na zuby vloiti, čím o zub zava- diti; Jedním zubem chléb nyní jísti třeba (zlé časy); Máme zuby, by jen bylo na zuby (vz Chudoba). Č. Ostří si zuby (vz Pomlouvač); Jedním zubem jísti chleba, kdy potřeba (vz etrnos). Lb. Narodil sa so zuboma; Milý milej zuby ukázal. Mt. S. I. 123. Darovanému koni na zuby nehleď (se nedívej), Einem geschenkten Gaul schau nicht ins Maul! Mt. S. I. 122., d., Tč. Ji ma dui za zuby (na jazyku = umírá). Tč. Obouvá-li se dříve levá bota, nebolí zuby; Hodí-li kdo zub přes hlavu, naroste mu opět, ale musí při tom říci: Myičko, já ti dám kostěný a ty mi dej elezný; První zub dítěte má matka zes (snísti), nebudou ho potom zuby bole; Narodí-li se dítě se zuby, bude z něho mora (můra); Zdálo-li se komu, e mu zub vypadl aneb e si jej sám vy- táhl bez bolesti, umře někdo starý z ro- diny ; Rostou-li dítěti dříve dolejí zoubky, zůstane na ivě, pakli hořejí, brzo zemře (jámu si kope). Na mor. Val. Vck. Kdo jí chléb přes kořeny nesený, toho zuby ne- . bolí. Us. Trháme-li ve snách zub, brzy někdo z naich přátel nebo známých ze- mře. Us. Kdo ji, kdy hrana zvoní, toho budou bole zuby; Má-li novorozeně zuby, brzy mu vypadají a nové mu nenarostou. Us. Kdo má dlouhé prsty, málo zubů, a je bledý, ten brzy umře; Kterému děcku první z. z vrchní dásně vyroste, hrob si kopá; Slamou, na které estinedělka leí, nesmějí se zuby dloubati, sice by vypadaly. Mus. 1853. 471., 473., 476. Kdo vytrený zub za- vrtá do kříe náhrobního na hřbitově, po- zbude bolení zubů navdy. Mus. Kdo nosí u sebe zub z černého psa, toho prý ádný pes nepokoue. Mus. Co činiti, aby zuby nebolely? Vz Mus. 1853. 476. Co činiti, vy- padne-li dítěti první zub, aby mělo ostatní zuby pevné? Vz Mus. 1853. 473. Jak se bo- lení zubů zaříkává? Vz Mus. 1853. 480., 1855. 55. Kdo bodá noem do stolu, toho zuby bolívají; Vytrhne-li si někdo zub a hodí ho myím, říká se, e ho nebudou zuby boleti. U Kr. Hrad. a N. Byd. K. Zuby abou sčítané prý vypadnou (proto úst před abou neotvírají, aby jich nespočítala). Na Mor. Hrb. Vezmi tříku ze stromu, do kte- rého hrom z jara ponejprv uhodil, udělej si z ní kartáček a tím zuby si čisti, aby tě nebolely; eny vyjdouce s dítětem z ko- stela, sedají na kámen, aby dítě dostalo tvrdé zuby. Us. Sbtk. O národním léčení zubů vz také Sbtk. Rostl. 85., 125, 174., 190. Z., přenes. Zub árlivosti, Dch., bídy. Čch. L. k. 59. Z., zuby = co k zu- bům nějak podobno jest, der Zahn, Zacken. Z. hvězdový, der Sternzahn; tlustý, silný, tenký, slabý. p. Dřevený zub (palec). Prm. IV. 121. Délka, řada, vůle zubu (die Zahn- luft). p. Z. nasekati, vypilovati. zasaditi. Us. Trámy spojené svými zuby. Zpr. arch. VIII. 95. Na vrch se k tomu jetě vyijou zúbečky. Brt. L. N. II. 89. Zub na pile, der Zahn, Zacken. Us. Pila s velikými zuby. V. Zuby u pily párové (po dvou), roze- vřené; pila s vybrouenými zuby; zuby pily se sevřely. Vys. Mnoho zubů, ádnou hubu ; ostří mám a řeu dos, k noi ádná podobnos (pila). Slez. d. Zub na kole, der Radzahn. Kom. Zub kotvy, die Anker- zinke. Rohn. Zub hřebenu. Na hřeben zuby vyřezávati, den Kamm zähnen. D. Pluní zub (krojidlo), das Sech. V. Zub otípu, der Knebel am Spiesse. V. Z. listu, listní, der Blattzahn. Rostl. Z. u klíče (klíční), der Bart, Kamm. Vz Klíč. D. Zuby slovou horníkům hráně, Krystalle, Zähne. Us. Č. Zub pilníku. Vz Pilník. Zub u hrabí, die Zinke am Rechen. D., p. Nese-li kdo hrábě hore zubama, bude pra. Na mor. Val. Vck. Z. na noi. Z. přenes. Z. českého jazyka (vada), ein Fehler. Konst. Zub hory = úzké témě hory, podobné zubu. Vz Hora. Zub času Hlodá na čem, germanis. m.: Čas ničí něco. Brs. 276. Cf. Bačk. Výsk. 65. Z. v botanice. Z. 1. cípek malý, ostrý, nepřesa- hující čtvrtinu průměru ústroje, na něm est a představuje trojúhelník ramen stejně dlouhých, rovných aneb křivých; 2. protah ídlovitý na obústí mechů; 3. vůbec kadý protah zubovitý k. p. ua nitkách tařice. Rst. 527. Babí zub, zubová bylina, dentaria, die Streubelwurz, Schuppenwurz. V. Telecí zou- bek, ervum hirsutum, die Kornwicke. Zlob. Z. koňský = kukuřice americká, obrovská. Us. Pdl., Rt. Z. psí, kandík, eurythronium dens canis. Dch. Z., a, m., os. jm. Z. Jan. Tov. 5. Z. uzdář. Tk. II. 72. Z. z Doubravice. Sdl. Hrd., IV. 82.