ába
ába, abka, abečka, abička, abinka, aběnka, y, abice, e, f.; na Mor. a Slov. aba, der Frosch, die Kröte. Z. pr. gabawo, die Kröte, koř. ?abh, ?abhat?, hiare. Vz Mkl. aL. 60. . wird mit pr. gabawo Kröte zusammengestellt. Wenn man sich auf eine Form g?ba, ?ba beruft, so soll damit nicht ein älteres g?ba, ?ba als dem ába zu Gruude liegend voraus gesetzt, sondern nur ausgedrückt werden, dass hier a, ja dem é anderer Formen gegenübersteht, was ja für zahlreiche Fälle nicht geläugnet werden kann. Vz více v Mkl. aL. 272 , 304. O původu slova vz také rc. 61.62., 71., 78. Cf. Oboj- ivelník. Jména ab v Batrochomyomachii, vz abí. ába krátí á v a v instr. sing., v gt., dat., lok. a instr. pl, vz a, Brána. . 1. bezjazyčná: pipa; 2. ropuch; 3. . pravá rosnička (rosnice, skokan, jiřiček, zelená jiřice, . lísková, hyla arborea; . pruhovaná, h. leucophyllata, obrovská, h. palmata. Brm. III. 2., 30., 31., 24., 26.). . zelená (vz Frč. 315., Schd. II. 487.), hnědá (vz Frč. 314., 315., Schd. II. 487.), volská (vz Frč. 315.), česneková. S. N. . ohnivá, Schd. II. 487., áby ocasaté, Schd. II. 489., . křehotavá či skokan zelený, ropucha obecná či zemská či ába praivá, pipa americká či rompa. Jhl. . obecná (erá, plaská, iví se hmyzem a jest tedy uitečna), jedovatá, polní, zemská, zahradní, rosní, podzemní. D. . rapnatá, chrastavá, trudovatá, rapavá, dubová, chra- staňa, chrastal, trudka = ropucha. Mor. Brt. Svatojanská . = rosnička. U Opavy. Brt. Doněsół rapuchnatú abu. Mor. Brt, L. N. II. 175. áby jazyčnaté, phaneroglossae, bezjazyčné, aglossae, hladké, ranidae; . ze- lená či skokan zelený, rana esculenta (ába jedlá); . hnědá či skokan hnědý, rosňák, r. temporaria; . volská či řvavá, r. mugiens. Brm. v. zv. III. 2. 24., 38., 42., 46., 49. áby pakřovní. Brm. v. zv. III. 2. 24., 26. Vz kromě těchto jetě: Bezblanka, Cvrkalka, Rohatka, Hvízdalka, Poloropucha, íronoka a Vako (v dodatcích). . abničná (Aesop.); třepnatá (Aqu.) = elva. -y ře- hotají, křehotají, křečí, kvakají, rachají, rachtají, D., kuňkají, rochají, Jhl., krákají, Pt., krhají, Aqu., křehotají, p., krokají, kvrkají. Us. . rachotá, rave (na sev. Mor.), hrčí, krčí, krká, krhoce, kruhoce, kručí, vrčí. Mor Brt. v Km. 1885. áby křehtají. Dal. 95. aba krkoce v černém potoce. S. P. 696. Hora sa puká, kukačka kuká, aby krkajú, kačky gagajú. Koll. Zp. I. 289. aba nunká (= kuňká), krká a kváká; Za dedi- nou sú močiare, tu aby krkajú. Hd. lb. 34., 23. Na tom naém potoce aběnka tam rechoce. Pck. Ps. 7. aby krkútajú. Sl. spv. 1V. 149. Po močiarach aby kŕkajú. Zátur. aby skrehotají: Sestró, umřel nám bratr! Kerý? Jan. Bude-li za ním plaka? Budu! Jak, kerak? Nu, nu, nu, nu, nu, nu! Co bude vaři? Hrach, hrach, hrach. Cím ho zakvaří? rakú, rakú, rakú, rakú! My ho vecky rady, rady, rady, rady, rady, rady .... Na mor. Val. Vck. Kterak áby kuňkají: Kmotra! Co pak ? Umřel. Kdo pak? Kmotr. Plačme. Vecky: Ňu ňu! kuň kuň! ou ou! uň uň! 'm 'm! Kmotra! Co? Umřel. Kdo? Kmotr starej. Budem pro něj pla- ka. Vecky : No! no ! no! Kterak áby koktají? Strejčku? Co pak? Hraj si! Voč pak? Vo ka ka kabát. Vecky: Vo ka ka ka kabát! Kterak áby hrčí: Kmotra! Co pak! Pojďme. Kam pak? Vařit. Co pak? Ryby raky, ryby raky. Vceky: Ryby raky, ryby raky, ryby raky! Dá nám? Taky taky, taky taky. Vecky: Taky taky, taky taky, taky taky! áby zjara: Sejte hrachy, hrachy, hrachy, hrách, hrách, hrách! Er. P. 25.26. -by se trou, potírají. p. -by chytati, D., sta- hovati, jísti. Us. Kam jdete? Na áby (ab chytat). Us. d. Ja som abka rapotačka. Db. Sl. pov. V. 29. aby na zemi skac- kajú a lezú nespôsobne, ale vo vode smino plávajú. Hd. Čít. 182. Nepi, uhaj, nepi vody, lebo po nej aba brodí. Sl. spv. I. 37., Koll. Zp. II. 362. V tom místě na tisíce domněnek se míhá, jak po deti se abek z pusté louky zdvíhá. Kká. Td. 22. aby (gt.) nechaj tak, něch sa iví. Brt. L. N. II. 178. Hodijó mě do jamy, mezi červy a aby. S. P, 71. Skreti jako ochráncové rodu opatrovali dle domnění rod i dědinu v podobě zemské áby (ropuchy) nebo i hada s korunkou; Pod prahem kadého domu zdrueje se ába a v hospodářských staveních had s korunkou. Ddk. I 283. Nohama dupal, rukama bubnoval na stole jako zasolená ába. Ntr. VI. 341. Lepnu tě, a se natáhne, jak chrastavá aba. Na Hané. Bkř. V močidlách večer zbytečně rapotajú aby jak staré baby. Na Slov. Tč. Suím ábu na korábu (tru nouzi). U amb., v Kunv. Dbv., Msk. U čo by si mi abu dával, ete by som z nej odhryznul (na tolké núkanie). Na Slov. Zátur. Komu se peče pečeňa, toho bude aba, komu se peče aba, toho bude pečeňa; Mně se peče pe- čena a tebe se aba: ty chce iti do pekla, já som Jeibaba; Mnohé eny, staré baby, jako nadurené aby, hnevajú se, keď je tabak slabý. Koll. Zp. I. 12., II. 366. Je abe po břuch (malá). U Olom. Sd. Má oves abám po kolena (krátký). Mor. d. źan (len), konope abe po oči (krátké). Slov. Zátur. Hledí jako aba z ďúry (ka- redě). Mor. Vck. Dívá se, jako ába na hroma (vyjeveně, jako by s nebe spadl). U N, Byd. K. těká pyskem (= hubu- je) jako aba. Slez. d. Je chlupatý jako . Slez. d. Má kolínka jako abička (o su- chém). U amb. Dbv. Skáče jako ába. Us. d. Rozpletí se jak aba. Mor. d. Na abe si málo nastříhá (na tom si málo vezme, nemá ničeho). Na mor. Val. Vck. Kdy aby řehocú, nemá se po nich háza kamením, nebo e . číce (sečte) člověku zuby a on umře; Má-li člověk hubu otevře- nou (zapomene-li se) a dívá se na abu, to mu spočítá zuby a on musí umří (vz Zub); Kdo abu týrá, v noci naň přijde; Dajú-li si zedníci nebo tihláři (cihláři) abu, tú skřékavú, do bota, to na ně neprí; Dají-li inenýři při stavbě eleznic nebo při nějaké veliké stavbě vůbec abu do pecna chleba a tento pecen s abou zazdí, je v tom kraji, kde se staví, tak dlouho sucho, dokud se aba pecnem neproere. Na mor. Val. Vck. Kežko dni před svatym Juřim aby vrču, tolej dni po nim mlču. Slez. Opav. týd. 1855. č. 17. Kolik týdňů aby před sv. Jiřím (24/4) hrčíja, tolik týdňů po sv. Jiří mlčíja. Mor. Brt. Kdo zabije ábu, něco ztratí; Naplije-li kdo na ábu, říká se, e mu vyroste na jazyku; Jak brzo áby před sv. Jiřím křičí, tak dlouho po sv. Jiří mlčí; Přeskočí-li někomu . přes cestu na levou stranu, bude míti těstí, pakli na pravou stranu, bude míti netěstí. Us. K. Na sv. Hátu nejde záden na zelí do bečky ani na zemáky do sklepa ani na mouku do komory, e sa do teho dajú aby. Brt. L. N. II. 33. Jak aby křeho- tajú, prívá. Kld. Na sv. Řehoře ába hubu otevře. U Rychn. Msk. . kváče, oves skáče. Té. Na otevřené rány klade se zem- ská . Mus. 1853. 479. Kdo na jaře slyí ponejprv áby křehotati, má také křičeti, aby toho roku neochraptěl. Mus. Má se jako . pod kamenem (dobře). Slez. d. . teda kalu nala. Zbr. Hry. 204. Dal tomu, jako . ořechom (neučinil ničeho). Mor. Bkř. abu čo po samóm zlate vodi bude, predsa nájde mláku (kalu), Slov. Phld. III. 544. Vyhodil ho (z domu), jako abu z vrky (z vre). Zátur. Hnal by ábu po strmisku a do Brna (lakomý). U Litovle. Kčr. Bočan abě něpoví, e ju z bahna vy- loví (tajný nepřítel se neprozradí, e chce koditi). Slez. d. Foukej ty si, nebo ne- foukej : býk ze áby přece nebude. Lpř., Hk., B, ába kalu, koza najde trávu. Zbr. Ld. 183. Rozumí tomu, jako . oře- chům. Slez. d. . vdy najde rnočidlo; ába nepřijde od rnočidla. Č. Jako dítě, říká hadu ptáček a ábě slavíček. Mus. Ne vdycky rak, ale také někdy . (nemůe se po kadé zdařiti). Ros. Ne vdycky rak na mlýně, někdy také ába se trefuje. D. Mnoho čápů, málo ab (mnoho jedlíků, málo jídla. Vz Nuzný). D., Lb. Nakládá s pod- danými jako čáp s abami (zle). Jg. Má on peněz, co . vlasů (chlupů i. e. ádných). Vz Chudoba. Mus., Č. Má peňazí, ako . srsti. Slov. Zátur. Jest na tom pravdy, co na ábě vlasův. Č., D. Co vlny na koze, chlupů na ábě. D. Vylapal ho, jako motýl ábu (Cf. Spaří mu drky v studené vodě). Mus. Nadýmá se co . (Mus.); Nadýmá se co . v močidle (Re.). Vz Pyný. Č. Ko- ňovi nohu kovají a . té svou nastaví. L. Vyschnou-li močidla, nezůstane ani . (zitný přítel v nouzi opustí). Lb., p. Sobě ába rusá, sobě srna lysá. Č., Lb. Nesní . vola. (Lesní ába nepohltí vola), ač naň hubu otvírá (rozdírá). Hr. . = malé děvče, také o rozpustilých děvčatech, abec, der Fratz. Us. Jg, Brnt., Bkř., Tč. ába jako ába. Us. Kč. Co si ta . dovolí! Us. Ntk. Ty ábo! To je ába! Us. Také o vyrůsta- jícím děvčeti (z dětství), der Backfisch. Dch., Zkr. Neprosil sa čert babe, ani ja takej abe. Sb. sl. ps. I. 126. áby = přístroj, na kterém se vrata n. obyčejně dvéře obra- cejí, der Frosch, der Ansatz an den Thür- angeln gemeiner Thorflügel. Jg. . = nemoc. . na tváři = trudovatina, uhrovi- tos. Jád., Jg. . pod jazykem (otok), der Frosch. Jg., p. . v hrdle (spadnutí čípku, otekání jazýčku v poeradle), V., Rkp. kd., zákrt, die Angina. Byl. Cf. Čs. lk. VI. 358., VII.157., VIII. 353., IX. 35, X. 384., Sal. 31. . = nemoc dobytčí, netovice n. puchýř na spodní straně jazyku, housenky, houby, zhorek, podjed, pajed, hrdelnice, tětky, morní pryskýř, die Maulseuche, der Zungenkrebs. Ja. . = otok dásní okolo předních zubův, die Gaumengeschwulst. Ja. Má abu v ústech. Mt. S. I. 99., Koll. Zp. I. 436. Jak zaříká- vají ábu v ústech? Vz Kv. 1855. 340. . jmenovali osutí na nohách koňských okolo kopytní koruny, prchnily, muchy, die Mauke, der Gründfuss. Ja. . se elezným ple- chem u postřihače, der Frosch. Jg. . = koření. Ms. bib. 27. str. 107. a. . = vidlice k přidrování plechu na průbojnici. Včř. Z.II. 35. . = páka u lisu vinného. Čk. . = chranidla, das Parachutefrösch- chen. p. . v hudbě, der Frosch. Hud. . = český tanec. kd. exc. Od áby Jan. Vz Tk. V. 72.