HoubaHouba. Mkl. Etym. 71. Húba v MV. ne- pravá glossa. Pa. Vz Rosc. 51., 60. H. be- dlovité, ib. 72., cizopasné, parasitické, sapro- fytické, 51., ronkaté, 71., spájivé, vrcholo- výtrusé, 63., stopkovýtrusé, 70., terčoplodé, 66., vřeckaté. 64. H. císařská, ib. 72., ne- plodná, sterilní. 61. H. bezová, dřínová, du- bová, jeřábová, Mllr. 78., skřivánčí, řeřabová, vrbová, 24., mořská, pro tlustý krk, pro vole, 102., růová, ípková. 48. H. rezovitá, conyomycetes, der Staubpilz, prstencovitá, Ringpilz, roukatá, hymenomycetes, Hautpilz, kvasničná, Gährungspilz, Sl. les., smradlavá, phallus impudicus, jelení, lycoperdon cer- vinum, Bartol., plícní, champignon du pou- mon, cizopasník rostlinný, Odb. path. III. 127., jeřábí (dřínová, modřínová), agaricus albus, der Lerchenschwamm, Nz. lk., kva- sničná, Hefenpilz, lisovaná, Presschwam, Us., kladná, hydnum, der Igelstachelpilz, zottiger Stachelpilz, U Uher. Hrad., troucho- bytná, poltivá či drobivá, vřeckatá, výtrusná, vejcoplodá, Hg. 187., 189., lesní, Byl. 15. stol., domácí a prostředky proti ní. Kk. 78., Prm. III. č. 19. H. na jihových. Mor.; bučáky, hrabelňáky, osyčňáky, modráky, maselňáky, kozáky, jánky, kovále (beranice), prstňáky (kozí brady), podborovničky, hromadnice, kurátka či kurjačky, mléče (pekou se), smrhy, pesterce (rostou na bucích), hlivy (jeseným časem rostou na buku n. na ořechu), syrůvky (kravičky; jedí se syrovy). Brt. v Osv. 1884. 51. Na Zlínsku: majůvky, kuřátka, pod- borůvky, holoubky, kravičky, baranice, ko- záky (janky, hanáky), hřiby (máselníky, lipoviáky. Brt. Jiné h. na Mor.: dubáky, hromadinky, hlavičky, kozíbrady, králůvky, křapáky, mléčnáky, práníky, pýchovky, ry- zíky (ryzky, hryzíky), sináky, smrhy (smre), stončáky, stonkůvky. U Uher. Hrad.: jele- nice, Trüffel, čertův tabáček, der Staubpilz, kozák či lipový kozáček, Kapucinerpilz, podborůvky, Schmalzling, panták, Sandpilz, janek, Kuhpilz, afranica, schöngelber Täub- ling, kuřátka, Röthling, karfiolky, Seiten- stiel-P., kravina či syrůvka, Goldbärtling, václavky, Hallimasch, křivanka, Parasol-P., beranica, Eichhase. Schlögel. H. americká, bahenní, hrukovitá, koňská, kornatá, levan- tinská, nachová, obrovská, pletená, pysknatá, řasnatá, řecká, sladkovodní, válcovitá, vr- tavá, křemenitá, masová; h. mořské, pryové, rohovíté, zkamenělé, vápenité. Frč. 2. 5. H. iridová, platinová. fk. Poč. 366., 44., 360., Schd. I. 359., KP. IV. 275. H. zápalná. Vz KP. IV. 637. O h. a druzích jich vz Kraut. Slov. 137.145.; o h. u malých dítek vz ib. 137. O h. mycích, jedlých a jedova- tých. Cf. Slov. zdrav. H. mořské. Vega I. 303. O h. vz také KP. I. 20., III. 341., 370., 371., 380., Schd. II. 257.-259., 547., Kk. 68., 69., 72., Čl. 179, Rstp. 1882. a násl, Sbtk. Rstl. 332.-333. H-by na kyselo. Dch. Toho nenaroste jako hub po deti (toho bývá málo). Us. Dbv. Tehdá chodils jetě po houbách (nebyls na světě). Us. Mg. Pije jako h. Us. Vz Opilý. Dej mi také. Od- pověď: Houby (nic), Quarkspitz. Dch. Houby s octem (dej mi pokoj). Us. Húby skoro vyrostajú, ale skoro hynú. Glč. I. 263. Sedí jako hořká h. (zasmuilý). Na Hané. Vck. Roste-li mnoho hub, jest neúrodný rok. Rostou-li houby na hnojiti, rádo prívá. Kld. Rostou-li h. záhy z jara, bude brzy zima a naopak. Je-li mnoho hub, bude ve- liká zima. Exc.
