HoubaHouba. Mkl. Etym. 71
. Húba v MV. ne- pravá glossa. Pa. Vz Rosc. 51
., 60. H. be- dlovité, ib. 72., cizopasné, parasitické, sapro- fytické
, 51.
, ronkaté
, 71., spájivé, vrcholo- výtrusé, 63., stopkovýtrusé, 70.
, terčoplodé, 66., vřeckaté. 64
. H. císařská, ib. 72., ne- plodná, sterilní. 61. H. bezová
, dřínová, du- bová, jeřábová, Mllr. 78., skřivánčí, řeřabová, vrbová, 24
., mořská, pro tlustý krk, pro vole, 102., růová, ípková. 48. H. rezovitá, conyomycetes, der Staubpilz, prstencovitá, Ringpilz, roukatá, hymenomycetes, Hautpilz
, kvasničná
, Gährungspilz
, Sl. les
., smradlavá, phallus impudicus, jelení, lycoperdon cer- vinum, Bartol., plícní, champignon du pou- mon, cizopasník rostlinný, Odb. path. III. 127., jeřábí (dřínová, modřínová), agaricus albus, der Lerchenschwamm, Nz. lk., kva- sničná, Hefenpilz, lisovaná, Presschwam, Us., kladná, hydnum, der Igelstachelpilz, zottiger Stachelpilz
, U Uher. Hrad., troucho- bytná, poltivá či drobivá, vřeckatá, výtrusná
, vejcoplodá, Hg. 187., 189., lesní, Byl. 15. stol., domácí a prostředky proti ní. Kk. 78., Prm. III. č. 19.
H. na jihových. Mor.; bučáky, hrabelňáky, osyčňáky, modráky, maselňáky, kozáky, jánky, kovále (beranice), prstňáky (kozí brady), podborovničky, hromadnice, kurátka či kurjačky, mléče (pekou se), smrhy, pesterce (rostou na bucích), hlivy (jeseným časem rostou na buku n. na ořechu), syrůvky (kravičky; jedí se syrovy). Brt. v Osv
. 1884. 51.
Na Zlínsku: majůvky, kuřátka, pod- borůvky, holoubky, kravičky, baranice, ko- záky (janky, hanáky), hřiby (máselníky
, lipoviáky. Brt.
Jiné h. na Mor.: dubáky
, hromadinky, hlavičky, kozíbrady, králůvky, křapáky, mléčnáky, práníky, pýchovky, ry- zíky (ryzky, hryzíky), sináky, smrhy (smre), stončáky, stonkůvky.
U Uher. Hrad.: jele- nice, Trüffel, čertův tabáček, der Staubpilz, kozák či lipový kozáček, Kapucinerpilz, podborůvky, Schmalzling, panták, Sandpilz, janek, Kuhpilz, afranica, schöngelber Täub- ling, kuřátka, Röthling, karfiolky, Seiten- stiel-P., kravina či syrůvka, Goldbärtling, václavky, Hallimasch, křivanka, Parasol-P., beranica
, Eichhase. Schlögel. H. americká
, bahenní, hrukovitá
, koňská, kornatá, levan- tinská, nachová
, obrovská
, pletená
, pysknatá
, řasnatá, řecká, sladkovodní, válcovitá, vr- tavá, křemenitá, masová;
h.
mo
řské, pryové, rohovíté, zkamenělé, vápenité. Frč. 2. 5. H. iridová, platinová. fk. Poč
. 366., 44., 360., Schd. I
. 359., KP. IV. 275. H. zápalná. Vz KP. IV. 637. O h. a druzích jich vz Kraut. Slov. 137
.145.; o h
. u malých dítek vz ib. 137. O h. mycích, jedlých a jedova- tých. Cf. Slov. zdrav. H. mořské. Vega I
. 303. O h. vz také KP. I
. 20., III. 341., 370., 371., 380., Schd. II. 257.-259., 547
., Kk. 68., 69., 72
., Čl. 179, Rstp. 1882. a násl, Sbtk. Rstl. 332
.-333. H-by na kyselo. Dch. Toho nenaroste jako hub po deti (toho bývá málo). Us. Dbv
. Tehdá chodils jetě po houbách (nebyls na světě). Us. Mg. Pije jako h. Us
. Vz Opilý. Dej mi také. Od- pověď: Houby (nic), Quarkspitz. Dch. Houby s octem (dej mi pokoj). Us. Húby skoro vyrostajú, ale skoro hynú. Glč. I. 263. Sedí jako hořká h. (zasmuilý). Na Hané. Vck. Roste-li mnoho hub, jest neúrodný rok. Rostou-li houby na hnojiti, rádo prívá. Kld. Rostou-li h. záhy z jara
, bude brzy zima a naopak. Je-li mnoho hub
, bude ve- liká zima. Exc.