ChlébChléb z něm. hleib, hlaib, got. hlaiba. Mkl. aL. 138, Rk. S1 Moná, e něm. hlaib je ze slov chljeb
. Vz f. Str. 1. 63., 469. V MV. nepravá glossa
. Pa. Cf. rc. 174.-176., Mkl. Etym. 87., Homil opat. 153., Send. I. 413., S. N. V 3. ř. článku čti: chléb m. chlieb. Ch. = bochan z těsta vodou zadě- laného, ukvaeného, v peci upečený. Ch. pukvorcový; zahrejtlý, zahrejcený, zachvá- cený (derb); strouhaný, novo, staropečený, dobře vypečený, velký, malý, lehký, těký, nevypečený, kulatý, podlouhlý, americký, kukuřicový, mdlý, ein wenig gesäuert, na- dělaný
, nepodařený, bremský, englický k čaji, vedský, panělský, pařený, s brambory, z rýové a peničné mouky, z nepytlované mouky, načatý, krájený, linecký, turecký, z nového, s máslem a medem, p., zadní či otrubový, Klei-; ch. s kohoutím mlékem (říkají dětem, aby jim chutnal), u Klobouk, Bka., ovocný, Vck., peničný, Bj., císařský, královský, chorý, Schwarz-, světlý, Weiss-, slez. TČ.; sad (Brodschub), druh, cena, spo- třeba, válen
í, náhraek (-surogat) chleba; mona, nů, kartáč, struhadlo, talíř, stůl, nůe, váha na chléb
. p
. Ch
. otrubový. Vz Slov. zdrav. Ch. římský. Vz Vlsk. 91, 194., 210., 279. Ch. Grahamův a jeho účinky. Čs. lk. X. 60. Veliký kus chleba: behdal, tram- fál a p. Místo
, kde se pecen k pecni v peci přilepil: slepek, slepka, slípek; ch. z vy- krábaného těsta: rozpecek, rozpícek, zhlo- dek. p. O ch. lučebnicky vysvětleno ve Sborníku učitelském 1859. 80. ,Chlib vod Jeke, ch. s kohótim mlíkem' slibuje se dě- tem z cesty. Mor. Neor. Ch. zmalený pe- kařům pobrán a kde obrácen býti měl. Cor. jur. IV. 3. 1. 404. Sedí, jakoby mu byly myi chleba snědly (smutně). Ká. To nejí chleba (říkají tomu, kdo nějakou věc starou, Ne- potřebnou chce zničiti, aby ji zachránili). Us. Sd. Rovnej se s chlebem (krájej ch. rovně), bude se rovnati s lidmi. Us. Knrz. Jakoby chlebíček s chlebíčkem jedl (líbají-li se dvě děvčata). Us. Ká. Jí ch. s chlebem (tančí mu s muem). Němc. Tys se zahodil na est pečení ch. (říkají tomu, kdo něco hloupě provedl). U N. Byd. K. Sedí na chlebě a má hlad (kdo maje malou slubu poctivě slouí). Mamko moja žubá, doniesol som jednu bochníčku bieleho chlebíka, za- hriznite si trochu. Db. Sl. pov. I 462. Za krajcar pálenky, podkovičku (krajíc) chleba. Sl. ps. 384. Na čiernom obruse len chlebík ovsený. Koll. Zp. I. 23. Trenčíntí sedláci u prý se nemodlí: Chléb ná vezdejí, ale: Zemák ná vezdejí dej nám dnes. Pokr. Pot. I. 71. Pila bych, jedla bych, chleba se mi nechce ne toho, co je v Novém Městě; Co tam bude
, můj synečku, jída? Ch. kom- missní, vodičku zapíja; Dobře mně říkali můj starý tatíček, e mně bude dobrý kommissní chlebíček; Chleba sa vypočjá, chlebíček sa vrátí a mojej slobodv áden něnavrátí. S. P. 214., 590., 566., 426. Ten neádá ádných makrt, komu je ch. k chuti; Chut- nějí je kúsek chleba suchého v pokoji, neli tele upečené v nemilém rozbroji. Glč. II. 118., I. 107. Chytá se noe a poutí chiéb. Ú liychn. Vk. Prodal chléb a koupil si nů. Na Hané. Bkř. Těko píc chlíb, dy pec u vychladla. Us. Msk. Nechtěl chleba jísti (umřel). Tkč. Péci dávno sně- dený ch. (utráceti peníze, za ně se teprv v budoucnosti něco dáti má). Hk. Chlebíka není dos. Hdk. C. 1tí. Z čeho se ch. peče? Ze syrového, nebo potom u není syrový. Mor. Brt. v Km. 1886. 787. Podává chléb a kyjem hrozí. Hk. Chléb na cestě ne- tíí. Pozdě dáno chleba zhusta, kdy u huba zubů pusta. Brt. S. § 97. Chleba ne- lámej (přátelství neru). B. exc. Taký sa mi chlebík udal, čo pod kôrkou kocúr dudal, zo sriedky mi voda tekla a zpod korky my utekla. Zátur. Koláč se brzy přejí, ale chléb nikdy. Us. B. Bez soli bez chleba patná beseda. B. Řeči sa vravia a chlieb sa jie. Slov. Lipa I. 4. Na- lezený ch. je dobrý proti zimnici a boiení zubů. Kld. Ch. na nový pátek (kdy je mě- síc ,na nově') pečený ryby prý nejedí. Kld. Plesnivý ch. jest proti bolení břicha a po- máhá někdy od zimnice. Mus. 1855. 52. Aby chléb v peci neprýskal, házejí do peci tři hrachy n. podvazek. Us. O pověrách chleba se týkajících vz Mus. 1853. 472., 1855. 52. Hra na chléb. Vz Km. 1887. 277. - Ch. =
potrava. Ch. meruňkový, p., andělský (tělo páně), M. 107.
, duchovní, tělesný
, t. Kn. . 53., nebeský (manna), der Himmels- thau. Sl. les. Jesu Christe, ivý chlebe! Výb. II. 15. Nemou se najés sluebného chleba, ja kdy si ho krájím, veci pohlé- dajú; Sluebný chlebíček ten je hrubě hořký, lepí u mamičky z drobnej stoklasečky. S. P. 496. e sú jeho sluebníci jede z jeho chleba. Půh. II. 46. Ch. z milosti je trpký, by byl i cukrem posypán. Jrsk. Ch. =
ivnos atd. Pk. Ch. za břichem nechodí. Tč, Dáti někomu chleba (práci a tou vý- ivu); Má po chlebíčku (přiel o slubu a p.j. Us. Sd. To dá mnoho chleba (práce a
výdělku). U amb. Dbv. Přiel z chleba. Us. Oni neboátka bojiece se chlebce ztratiti opustie slovo boie. Hus I. 353. Ona by mi i na chlebě kodila. Us. Hk. Ch. duchovní (praebenda). J. tr. Dokavad je dcerka v chlebě rodičův. Us. Drsk. Tatínek mi nemá co po- roučeti, já teď nejsem na jeho chlebě (ne- jsem z jeho chleba iv). Us. Prosil tě na svůj chlebík (za enu). Hdk. e mi jeho lidé z jeho chleba na jeho chléb pobrali. Půh. I. 177. Celá rodina ije o jednom chlebě (společně). Rr. Sb.
Ch.
v botan. Ch. sv. Jana, svatojanský rohovník obe- cný, ceratonia siliqua, vz Rstp. 449., Schd. II. 312., Kk. 257., Čl. 34., Mllr. 31.; svato- janský chléb = námel, svatojanské ito, vz Rstp. 1998.; svatojanský ch. planý = jidá- ovy strom, marlika nejtupějí, cercis sili- quastrum, Rstp. 464.; ch. kasávový, vz Rstp. 1341.; chlebík sviňský = brambořík obecný
, ořech sviňský, tvaroina, cyclamen europa- eum, vz Rstp. 1233., Mllr. 39.; Ch. ptačí =
chudobina, viburnum, der Schlingbaum. Mllr. 111.