Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:5   Strana:0748


    Žába
    Žába, žabka, žabečka, žabička, žabinka, žaběnka, y, žabice, e, f.; na Mor. a Slov. žaba, der Frosch, die Kröte. Z. pr. gabawo, die Kröte, koř. ?abh, ?abhat?, hiare. Vz Mkl. aL. 60. Ž. wird mit pr. gabawo Kröte zusammengestellt. Wenn man sich auf eine Form g?ba, ž?ba beruft, so soll damit nicht ein älteres g?ba, ž?ba als dem žába zu Gruude liegend voraus gesetzt, sondern nur ausgedrückt werden, dass hier a, ja dem é anderer Formen gegenübersteht, was ja für zahlreiche Fälle nicht geläugnet werden kann. Vz více v Mkl. aL. 272 , 304. O původu slova vz také Šrc. 61.—62., 71., 78. Cf. Oboj- živelník. Jména žab v Batrochomyomachii, vz Žabí. Žába krátí á v a v instr. sing., v gt., dat., lok. a instr. pl, vz a, Brána. Ž. 1. bezjazyčná: pipa; 2. ropuch; 3. ž. pravá rosnička (rosnice, skokan, jiřiček, zelená jiřice, ž. lísková, hyla arborea; ž. pruhovaná, h. leucophyllata, obrovská, h. palmata. Brm. III. 2., 30., 31., 24., 26.). Ž. zelená (vz Frč. 315., Schd. II. 487.), hnědá (vz Frč. 314., 315., Schd. II. 487.), volská (vz Frč. 315.), česneková. S. N. Ž. ohnivá, Schd. II. 487., žáby ocasaté, Schd. II. 489., ž. křehotavá či skokan zelený, ropucha obecná či zemská či žába prašivá, pipa americká či rompa. Jhl. Ž. obecná (šerá, plaská, živí se hmyzem a jest tedy užitečna), jedovatá, polní, zemská, zahradní, rosní, podzemní. D. Ž. rapnatá, chrastavá, trudovatá, rapavá, dubová, chra- staňa, chrastal, trudka = ropucha. Mor. Brt. Svatojanská ž. = rosnička. U Opavy. Brt. Doněsół rapuchnatú žabu. Mor. Brt, L. N. II. 175. Žáby jazyčnaté, phaneroglossae, bezjazyčné, aglossae, hladké, ranidae; ž. ze- lená či skokan zelený, rana esculenta (žába jedlá); ž. hnědá či skokan hnědý, rosňák, r. temporaria; ž. volská či řvavá, r. mugiens. Brm. Žv. zv. III. 2. 24., 38., 42., 46., 49. Žáby pakřovní. Brm. Žv. zv. III. 2. 24., 26. Vz kromě těchto ještě: Bezblanka, Cvrkalka, Rohatka, Hvízdalka, Poloropucha, Šíronožka a Vakoš (v dodatcích). Ž. žabničná (Aesop.); třepnatá (Aqu.) = želva. Ž-y ře- hotají, křehotají, škřečí, kvakají, rachají, rachtají, D., kuňkají, rochají, Jhl., krákají, Pt., škrhají, Aqu., škřehotají, Šp., krokají, škvrkají. Us. Ž. rachotá, rave (na sev. Mor.), hrčí, škrčí, škrká, škrhoce, škruhoce, kručí, vrčí. Mor Brt. v Km. 1885. Žáby křehtají. Dal. 95. Žaba krkoce v černém potoce. Sš. P. 696. Hora sa puká, kukačka kuká, žaby krkajú, kačky gagajú. Koll. Zp. I. 289. Žaba nunká (= kuňká), krká a kváká; Za dedi- nou sú močiare, tu žaby krkajú. Hdž. Šlb. 34., 23. Na tom našém potoce žaběnka tam rechoce. Pck. Ps. 7. Žaby škrkútajú. Sl. spv. 1V. 149. Po močiarach žaby kŕkajú. Zátur. Žaby skrehotají: Sestró, umřel nám bratr! Kerý? Jan. Budeš-li za ním plakať? Budu! Jak, kerak? Nu, nu, nu, nu, nu, nu! — Co budeš vařiť? Hrach, hrach, hrach. Cím ho zaškvaříš? Šrakú, šrakú, šrakú, šrakú! My ho všecky rady, rady, rady, rady, rady, rady .... Na mor. Val. Vck. Kterak žáby kuňkají: Kmotra! Co pak ? Umřel. Kdo pak? Kmotr. Plačme. Všecky: Ňu —ňu! kuň — kuň! ou — ou! uň — uň! 'm — 'm! — Kmotra! Co? Umřel. Kdo? Kmotr — starej. Budem — pro něj — pla- kať. Všecky : No! — no ! — no! — Kterak žáby koktají? Strejčku? Co pak? Hraj si! Voč pak? Vo ka — ka — kabát. Všecky: Vo ka — ka — ka — kabát! — Kterak žáby hrčí: Kmotra! Co pak! Pojďme. Kam pak? Vařit. Co pak? Ryby raky, ryby raky. Všceky: Ryby raky, ryby raky, ryby raky! Dáš nám? Taky taky, taky taky. Všecky: Taky taky, taky taky, taky taky! Žáby zjara: Sejte hrachy, hrachy, hrachy, hrách, hrách, hrách! Er. P. 25.—26. Ž-by se trou, potírají. Šp. Ž-by chytati, D., sta- hovati, jísti. Us. Kam jdete? Na žáby (žab chytat). Us. Šd. Ja som žabka rapotačka. Dbš. Sl. pov. V. 29. Žaby na zemi skac- kajú a lezú nespôsobne, ale vo vode smižno plávajú. Hdž. Čít. 182. Nepi, šuhaj, nepi vody, lebo po nej žaba brodí. Sl. spv. I. 37., Koll. Zp. II. 362. V tom místě na tisíce domněnek se míhá, jak po dešti se žabek z pusté louky zdvíhá. Kká. Td. 22. Žaby (gt.) nechaj tak, něch sa živí. Brt. L. N. II. 178. Hodijó mě do jamy, mezi červy a žaby. Sš. P, 71. Skreti jako ochráncové rodu opatrovali dle domnění rod i dědinu v podobě zemské žáby (ropuchy) nebo i hada s korunkou; Pod prahem každého domu zdržueje se žába a v hospodářských staveních had s korunkou. Ddk. I 283. Nohama dupal, rukama bubnoval na stole jako zasolená žába. Ntr. VI. 341. Lepnu tě, až se natáhneš, jak chrastavá žaba. Na Hané. Bkř. V močidlách večer zbytečně rapotajú žaby jak staré baby. Na Slov. Tč. Suším žábu na korábu (tru nouzi). U Žamb., v Kunv. Dbv., Msk. Už čo by si mi žabu dával, ešte by som z nej odhryznul (na tolké núkanie). Na Slov. Zátur. Komu se peče pečeňa, toho bude žaba, komu se peče žaba, toho bude pečeňa; Mně se peče pe- čena a tebe se žaba: ty chceš iti do pekla, já som Ježibaba; Mnohé ženy, staré baby, jako nadurené žaby, hnevajú se, keď je tabak slabý. Koll. Zp. I. 12., II. 366. Je žabe po břuch (malá). U Olom. Sd. Má oves žabám po kolena (krátký). Mor. Šd. Ľan (len), konope žabe po oči (krátké). Slov. Zátur. Hledí jako žaba z ďúry (ška- redě). Mor. Vck. Dívá se, jako žába na hroma (vyjeveně, jako by s nebe spadl). U N, Bydž. Kšť. Štěkáš pyskem (= hubu- ješ) jako žaba. Slez. Šd. Je chlupatý jako ž. Slez. Šd. Má kolínka jako žabička (o su- chém). U Žamb. Dbv. Skáče jako žába. Us. Šd. Rozpleštíš se jak žaba. Mor. Šd. Na žabe si málo nastříháš (na tom si málo vezmeš, nemá ničeho). Na mor. Val. Vck. Když žaby řehocú, nemá se po nich házať kamením, nebo že ž. ščíce (sečte) člověku zuby a on umře; Má-li člověk hubu otevře- nou (zapomene-li se) a dívá se na žabu, tož mu spočítá zuby a on musí umříť (vz Zub); Kdo žabu týrá, v noci naň přijde; Dajú-li si zedníci nebo tihláři (cihláři) žabu, tú skřékavú, do bota, tož na ně neprší; Dají-li inženýři při stavbě železnic nebo při nějaké veliké stavbě vůbec žabu do pecna chleba a tento pecen s žabou zazdí, je v tom kraji, kde se staví, tak dlouho sucho, dokud se žaba pecnem neprožere. Na mor. Val. Vck. Keľko dni před svatym Juřim žaby vrču, tolej dni po nim mlču. Slez. Opav. týd. 1855. č. 17. Kolik týdňů žaby před sv. Jiřím (24/4) hrčíja, tolik týdňů po sv. Jiří mlčíja. Mor. Brt. Kdo zabije žábu, něco ztratí; Naplije-li kdo na žábu, říká se, že mu vyroste na jazyku; Jak brzo žáby před sv. Jiřím křičí, tak dlouho po sv. Jiří mlčí; Přeskočí-li někomu ž. přes cestu na levou stranu, bude míti štěstí, pakli na pravou stranu, bude míti neštěstí. Us. Kšť. Na sv. Hátu nejde záden na zelí do bečky ani na zemáky do sklepa ani na mouku do komory, že sa do teho dajú žaby. Brt. L. N. II. 33. Jak žaby křeho- tajú, pršívá. Kld. Na sv. Řehoře žába hubu otevře. U Rychn. Msk. Ž. kváče, oves skáče. Té. Na otevřené rány klade se zem- ská ž. Mus. 1853. 479. Kdo na jaře slyší ponejprv žáby křehotati, má také křičeti, aby toho roku neochraptěl. Mus. Má se jako ž. pod kamenem (dobře). Slez. Šd. Ž. teda kaluž našla. Zbr. Hry. 204. Dal tomu, jako ž. ořechom (neučinil ničeho). Mor. Bkř. Žabu čo po samóm zlate vodiť budeš, predsa nájde mláku (kaluž), Slov. Phld. III. 544. Vyhodil ho (z domu), jako žabu z vršky (z vrše). Zátur. Hnal by žábu po strmisku až do Brna (lakomý). U Litovle. Kčr. Bočan žabě něpoví, že ju z bahna vy- loví (tajný nepřítel se neprozradí, že chce škoditi). Slez. Šd. Foukej ty si, nebo ne- foukej : býk ze žáby přece nebude. Lpř., Hkš., Bž, Žába kaluž, koza najde trávu. Zbr. Lžd. 183. Rozumíš tomu, jako ž. oře- chům. Slez. Šd. Ž. vždy najde rnočidlo; Žába nepřijde od rnočidla. Č. Jako dítě, říká hadu ptáček a žábě slavíček. Mus. Ne vždycky rak, ale také někdy ž. (nemůže se po každé zdařiti). Ros. Ne vždycky rak na mlýně, někdy také žába se trefuje. D. Mnoho čápů, málo žab (mnoho jedlíků, málo jídla. Vz Nuzný). D., Lb. Nakládá s pod- danými jako čáp s žabami (zle). Jg. Máť on peněz, co ž. vlasů (chlupů i. e. žádných). Vz Chudoba. Mus., Č. Má peňazí, ako ž. srsti. Slov. Zátur. Jest na tom pravdy, co na žábě vlasův. Č., D. Co vlny na koze, chlupů na žábě. D. Vyšlapal ho, jako motýl žábu (Cf. Spaříš mu dršťky v studené vodě). Mus. Nadýmá se co ž. (Mus.); Nadýmá se co ž. v močidle (Reš.). Vz Pyšný. Č. Ko- ňovi nohu kovají a ž. též svou nastaví. L. Vyschnou-li močidla, nezůstane ani ž. (zištný přítel v nouzi opustí). Lb., Šp. Sobě žába rusá, sobě srna lysá. Č., Lb. Nesní ž. vola. (Lesní žába nepohltí vola), ač naň hubu otvírá (rozdírá). Hrš. — Ž. = malé děvče, také o rozpustilých děvčatech, žabec, der Fratz. Us. Jg, Brnt., Bkř., Tč. Žába jako žába. Us. Kč. Co si ta ž. dovolí! Us. Ntk. Ty žábo! To je žába! Us. Také o vyrůsta- jícím děvčeti (z dětství), der Backfisch. Dch., Zkr. Neprosil sa čert babe, ani ja takej žabe. Sb. sl. ps. I. 126. — Žáby = přístroj, na kterém se vrata n. obyčejně dvéře obra- cejí, der Frosch, der Ansatz an den Thür- angeln gemeiner Thorflügel. Jg. — Ž. = nemoc. Ž. na tváři = trudovatina, uhrovi- tosť. Jád., Jg. Ž. pod jazykem (otok), der Frosch. Jg., Šp. Ž. v hrdle (spadnutí čípku, otekání jazýčku v požeradle), V., Rkp. kd., záškrt, die Angina. Byl. Cf. Čs. lk. VI. 358., VII.157., VIII. 353., IX. 35, X. 384., Sal. 31. Ž. = nemoc dobytčí, neštovice n. puchýř na spodní straně jazyku, housenky, houby, zhorek, podjed, pajed, hrdelnice, štětky, morní pryskýř, die Maulseuche, der Zungenkrebs. Ja. Ž. = otok dásní okolo předních zubův, die Gaumengeschwulst. Ja. Má žabu v ústech. Mt. S. I. 99., Koll. Zp. I. 436. Jak zaříká- vají žábu v ústech? Vz Kv. 1855. 340. Ž. jmenovali osutí na nohách koňských okolo kopytní koruny, prchnily, muchy, die Mauke, der Gründfuss. Ja. — Ž. se železným ple- chem u postřihače, der Frosch. Jg. — Ž. = koření. Ms. bib. 27. str. 107. a. — Ž. = vidlice k přidržování plechu na průbojnici. Včř. Z.II. 35. — Ž. = páka u lisu vinného. Čk. — Ž. = chranidla, das Parachutefrösch- chen. Šp. — Ž. v hudbě, der Frosch. Hud. — Ž. = český tanec. Škd. exc. — Od Žáby Jan. Vz Tk. V. 72.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011