HoubaHouba. Mkl. Etym. 71. Húba v MV. ne- pravá glossa. Pa. Vz Rosc. 51., 60. H. be- dlovité, ib. 72., cizopasné, parasitické, sapro- fytické, 51., ronškaté, 71., spájivé, vrcholo- výtrusé, 63., stopkovýtrusé, 70., terčoplodé, 66., vřeckaté. 64. H. císařská, ib. 72., ne- plodná, sterilní. 61. H. bezová, dřínová, du- bová, jeřábová, Mllr. 78., skřivánčí, řeřabová, vrbová, 24., mořská, pro tlustý krk, pro vole, 102., růžová, šípková. 48. H. rezovitá, conyomycetes, der Staubpilz, prstencovitá, Ringpilz, rouškatá, hymenomycetes, Hautpilz, kvasničná, Gährungspilz, Sl. les., smradlavá, phallus impudicus, jelení, lycoperdon cer- vinum, Bartol., plícní, champignon du pou- mon, cizopasník rostlinný, Odb. path. III. 127., jeřábí (dřínová, modřínová), agaricus albus, der Lerchenschwamm, Nz. lk., kva- sničná, Hefenpilz, lisovaná, Presschwam, Us., kladná, hydnum, der Igelstachelpilz, zottiger Stachelpilz, U Uher. Hrad., troucho- bytná, poltivá či drobivá, vřeckatá, výtrusná, vejcoplodá, Hg. 187., 189., lesní, Byl. 15. stol., domácí a prostředky proti ní. Kk. 78., Prm. III. č. 19. H. na jihových. Mor.; bučáky, hrabelňáky, osyčňáky, modráky, maselňáky, kozáky, jánky, kovále (beranice), prstňáky (kozí brady), podborovničky, hromadnice, kurátka či kurjačky, mléče (pekou se), smrhy, pesterce (rostou na bucích), hlivy (jeseným časem rostou na buku n. na ořechu), syrůvky (kravičky; jedí se syrovy). Brt. v Osv. 1884. 51. Na Zlínsku: majůvky, kuřátka, pod- borůvky, holoubky, kravičky, baranice, ko- záky (janky, hanáky), hřiby (máselníky, lipoviáky. Brt. Jiné h. na Mor.: dubáky, hromaždinky, hlavičky, kozíbrady, králůvky, křapáky, mléčnáky, prášníky, pýchovky, ry- zíky (ryzky, hryzíky), sináky, smrhy (smrže), stončáky, stonkůvky. U Uher. Hrad.: jele- nice, Trüffel, čertův tabáček, der Staubpilz, kozák či lipový kozáček, Kapucinerpilz, podborůvky, Schmalzling, panšták, Sandpilz, janek, Kuhpilz, šafranica, schöngelber Täub- ling, kuřátka, Röthling, karfiolky, Seiten- stiel-P., kravina či syrůvka, Goldbärtling, václavky, Hallimasch, křivanka, Parasol-P., beranica, Eichhase. Schlögel. H. americká, bahenní, hruškovitá, koňská, kornatá, levan- tinská, nachová, obrovská, pletená, pysknatá, řasnatá, řecká, sladkovodní, válcovitá, vr- tavá, křemenitá, masová; h. mořské, pryžové, rohovíté, zkamenělé, vápenité. Frč. 2.— 5. H. iridová, platinová. Šfk. Poč. 366., 44., 360., Schd. I. 359., KP. IV. 275. H. zápalná. Vz KP. IV. 637. O h. a druzích jich vz Kraut. Slov. 137.—145.; o h. u malých dítek vz ib. 137. O h. mycích, jedlých a jedova- tých. Cf. Slov. zdrav. H. mořské. Vega I. 303. O h. vz také KP. I. 20., III. 341., 370., 371., 380., Schd. II. 257.-259., 547., Kk. 68., 69., 72., Čl. 179, Rstp. 1882. a násl, Sbtk. Rstl. 332.-333. H-by na kyselo. Dch. Toho nenaroste jako hub po dešti (toho bývá málo). Us. Dbv. Tehdá chodils ještě po houbách (nebyls na světě). Us. Mg. Pije jako h. Us. Vz Opilý. Dej mi také. Od- pověď: Houby (nic), Quarkspitz. Dch. Houby s octem (dej mi pokoj). Us. Húby skoro vyrostajú, ale skoro hynú. Glč. I. 263. Sedí jako hořká h. (zasmušilý). Na Hané. Vck. Roste-li mnoho hub, jest neúrodný rok. Rostou-li houby na hnojišti, rádo pršívá. Kld. Rostou-li h. záhy z jara, bude brzy zima a naopak. Je-li mnoho hub, bude ve- liká zima. Exc.