Medvěd
Medvěd, a, medvídek, dka, m., z med a jed m. jad; jad je slovesní kořen, skr. ad, lat. ed — ere; medvěd tedy = med jedoucí, jako sbnjesti m. sbjasti. Schl., Fk. 6. Cf. rukojeť = rukověť, na místo b nastoupilo v za u. Mkl. B. 349. V obec. mluvě: nedvěd, nedvídek, dka, m. Na Slov. macko. Ursus, der Bär. M. jeskynní (u. spaeleus), vz Frč. 390., brtník, (u. arctos, obecný, hnědý), pyrenejský, norvežský, oboječný (collaris), černý, vlčatý, ozdobný, americký, sve- řepý (v Amer., u. ferox), pyskatý v Indii, malajský, tibetský, mořský (bílý, lední, u. maritimus), ruský, Jg., syrský, huňatý (kos- maty). Vz S. N. Těkání medvědů, medvě- dem se; m-da odraziti; odrážka m-da; m. se založil; m. mumlá, mručí, bručí, tlapá; m. se vztýčil n. vzepnul, se snížil; m-da za- raziti (ihm den Fang geben); m. leze do brlohu; štvanice, honba, lov na m-dy; m-dy lapati. Šp. M. chočený, pitomý. D. Mumleme jako medvědi. Br. Choditi s medvědem; bručí jako medvěd. Da. Medvěd se k medu zdráhá (zdráhá-li se kdo k tomu, nač se mu huba směje). Č., Jg. M-du do ucha nedmi (s moc- nějším nepohrávej). Jg., Č., Lb. Jakoby m-du v ucho nadmýchal. Jest trpělivý co medvěd (popudlivý). Č. Nepotýkej se s medvědem. Jg., Č., Lb. Spěšný tě co m. za křepelkou. Č. Sluší mu, co m-du cepy. Jg., Č. Umí s tím, co m. s cepy. Č., Ros. Hlad naučil osla (m-da) na housle hráti. Jg. Utíkaje před vlkem udeřil na m-da. Vz Prodělání. Č. Ne- prodávej kůži, nežlis m-da zabil. Č. Prve (dříve) kůži prodává, nežli m-da dostal (zabil). Jg., Lb. (Dřív utrácí, než vydělal. Vz Mar- notratný). Cf. Není zisk na medvědí kůži píti (nejistou nadějí se kojiti). Č. Z lesa honí m. a z domu macecha. Šp. Když na Hromnice mráz jest, tuf m. bourá boudu, a když jest obleva neb pošmurno, prý ji staví. Šp. M. nevázaný netancuje; Jdeš-li na m-da, hotov lůžko (budeš raněn). Pk. Kýva sa ako starý m. Mt. S. Medvěda někomu na nos pověsiti, einen Bären Jemanden auf die Nase binden, špatně. Němec mluví chybně, einen Bären' m. eine Bare = Last aufbinden. Frase ne- mecká značí jen = obelhati, ošáliti koho. Dle toho vybeřme si z pořekadel příhodné některé: Dal se motovidlem postřeliti. Uvě- řil, že živé klobásy po světě lítají. Uvěřil, že žábě rostou chlupy atd. Vz Nos. — Pk. (Km. I. 163). — M. = člověk nevrlý, brou- kavý, ein Brummer. To je pravý m. Jg. — M. velký, malý [medvědice, ursa major (vůz), ursa minor; souhvězdí]. Nz. Vz S. N. — M., pokrm z mléka a mouky. Po otelení (krávy), po obahnění (ovce, kozy) vezme se mlezivo, smíchá se s moukou a peče se. Měli sme dnes m-da. Us. v Kr. Hradci. Hrš.