Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko
Pivo, pivko, pivečko, pivičko, pivíč- ko, a, n. — P., nápoj vůbec, das Getränk. Od pi (pi-ji). — P., nápoj z obilí, chmele a vody, lat. cerevisia, něm. Bier, n. V již. Čech. pívo n. pjivo. Kts. P. jest kvašením zlíhovatělý a chmelovaný odvar sladu, na- sycený kyselinou uhličitou kvašením utvo- řenou. Šfk. Vz o přípravě piva v Šfk. 680., Kk. 113., S. N., Pivovar. P. se teprve tak jmenuje, když chmelnička do něho přišla. Us. Do piva se dává ječmen n. pšenice (řid- čeji oves, kukurice, pohanka, rýže) a chmel; místo chmele dává se: hořký jetel, země- žluč, peluňka, řebíček, kvasia, vlčí lýko, rojovník. Vz S. N. P. obsahuje v sobě líh, kyselinu uhličitou, kyselinu tříslovou (hořké látky), částku dextrinu a cukru, malé množ- ství sloučenin proteinových, olejů prchavých, solí amoniakových, pak neústrojné částky z obilí a chmele pošlé, i stopy olejů mast- ných a kyseliny mléčné. S. N. P. ječné, ovesné, pšeničné n. bílé, hořké (horanda, hořčák), Ros., bledé, barevné ; přední, mladé, staré; kořenné, březnové (březňák), pope- něžní (venkovské, Land-), omankové, bavor- ské, pálené n. víno žžené; náyslé, na mále, teplé, studené, Jg., zašťávlé (které počíná kysati), samec (dobré), povárné (nekysané), chlebné n. chlebnaté (dobré), pěnivé, vystálé n. vyleželé, špatné n. doškové, těžké a silné, lehké a slabé (bez chleba, niedergrädiges, geringes, substanzannes Bier), ploskové, Flaschenbier, n., jako křen, Dch., brynda (špatné), převrhlé, zralé, pečené n. měkké (které se pro domácí potřebu doma v hrn- cích vaří), od ledu, láhevní n. v láhvích, Šp., tmavohnědé, podkvasník, nadkvasník, ležák, Š. a Ž., na zpodní (Untergähr, unter- gähriges B.) n. vrchní kvasnice (Obergähr, obergähriges B.), vrchní pivo, Oberzeug, Oberzeugbier, n., na kvasnicích, B. am Lager, Geläger, n., Suk, medové, Lš., vyležené lépe: vyleželé, Jv., plzeňské, litoměřické, švechatské, pražské, Us., české, lepkavé (silné, chlebné), pappiges, vollmundiges B., mizerné (břečka), Jauche, nejasné, staubiges B., obyčejné, Schankb., odražené, überschla- genes B., pěnivé, Schaumb., schäumendes, moussirendes B., pilé, süffiges B. (říká se o něm: Když vypije člověk jednu, dostane na druhou žízeň), plné (chlebné), substan- ziöses B., pokažené, natvrdlé, krankes B., posvícenské, Kirmesb., pravé (bez přísad), Naturb., sladké (mládinka, předek), Lauterb., vařené z obilí, bez sladu, Kleien- o. Schaarb., slabé (lehké, chudé), mageres B., Suk, na ochutnanou, Kostb., k tabuli, Tafelb., vý- vozné, Exportb., na zkoušku, Kostb., zvě- tralé, vyvětralé, abgestandenes B. Dch. Říz- nosť, řeznosť, chlebnatosť piva, Šp, korbel, doušek, vystavování, prodej piva ; poukázka, rejstřík, peníze na pivo ; daň, berně z piva, užitek z vaření piva; právo vystavovati pivo. Sp. Vaření, nákladník piva. Us. Čpění piva, das Prickern, lepkavosť piva (plnosť, chlebnatosť,Vollmundigkeit), sliznutí (vlákno- vitosť, tuhosť) piva, Langwerden des Bieres, zähes B.. vývoz piva, Bierausfuhr, Export, zčeření piva, Hopfenbruch (po zachmelení se pivo rychle a úplně zčeří, zlomí, trhá); chladič na pivo, Eisbierkühlapparat, káď na p-, Bierbottich, -kufe, klády na p., Bierschra- gen, vážka na p. (pivoměr), Bierprobewage, vrub na p., Bicrraubisch; maso na pivě (du- šené), Bierfleisch. Suk. P. vařiti. V. P. vy- kysalo. D. P. sládkovi kysati nechce. Sych. P. do krčem vystavovati, prodávati, nalé- vati, šenkovati, Jg., čepovati. P. je na mále. Us. Zavdám si piva, až se odrazí n. zteplí. Tenť umí p. dusiti (mnoho pije). Sych. Dáti někomu na pivo (zpropitné). Us. P. do sudů líti. D. P. zašlo clo kvasnic, je v kvašení; p. má letinku (ist sommerranzig), p. razí (vy- hazuje po spílání pěnu); p. kysne, pokysalo, vykvasilo, vykysalo; slintá (schäumt), se kvasí, kyne, zaprašuje se (fängt an zu gähren), se usazuje, ustává; se ujímá, jest na ujatou (při kysání). Šp. P. do sklepů chladných vstavo- vati, Kom., na výstavku vařiti, vybyti, Er., spííati (stáčeti, sudovati, fassen, giessen, füllen; spilka, Füllkammer), podpouštěti, podpustiti (kvas do něho dáti;, po líze do sklepa spou- štěti, pod pěnou vařiti, pivu chmelnici při- dávati, řinkavou spouštěti (schnell einkellern), točiti, přetočiti, kvasiti, dolívati, odlévati, převalovati (einkellern), přestrkovati, do-, přikrapovati (nachfüllen). 8p. P. kvete (maže, má n. žene čepičky, das B. koppelt, streicht, macht eine Haube), p. se lípne (je lepkavé), p. má chléb, hat Substanz, p. nechce do krku, je drsné, trinkt sich hart, p. zralé ku stáčce, fässiges B., láhve pivem plniti, p. sedlati, in Stoss geben, p. vzíti na čep, p. načepovati, B. in Stich (Zapfen) nehmen, p. hraditi, spannen, spunden, p. má živosť, pud, vznik, žene, der Trieb, p. má štich, šťovík, kysne, falscher Schneid, p. řízné, je křen, jde nosem, schnei- diges B., p. přišlo do varu, se valí, kam in Wallung, p. obrubuje, sází na dřevo, rahmt, p. čpí, prickelt, p. přestalo táhnouti, odpočívá, troubí, die Gährung rastet, p. zašlo do zábělu, do kvasnic, Eingehen bei der Gährung, p. od- strkuje deku, zachází do kroužků (při spodním kvašení), das B. bricht auf, p. nachladlo, na- mrzlo, hat sich verschlagen, p. čistiti, schönen, přetáčeti, überzapfen (s kotlů na štoky dávati), p. ve sklepě srovnati, na sebe vysedlati, schlichten, p. je bez pěny, bez pěnky, ist kahl, steht nackt im Glase, nechati pivo od- ležeti, doležeti, je splesniviti, abliegen lassen, nechati pivo odraziti, odstáti, abstehen lassen; háčky, na kterých se pivo přenáší, když jest na kvasnicích a nemá-li se jím hnouti, Fass- hacken, Kettenzange, Fasszange. Suk. P. v kádi propadává. To pivo jde do hlavy, steigt zu Kopfe. Dch. To je p. ňáké (velmi dobré, samec, ein Kapitalbier)! Dch. P. dělá tělo (= z piva člověk tyje). U Olom. Sd. A 'na sedieta na pivě. Žk. 5. Na pivě seděti (pořád píti). Sych. Mně pivečko lépe svědčí než na poli pluh. Sš. 648. Pivo, víno česati (hodně píti, bürsten). Dch. Bylo někdy pivo (a už ocet z něho)! Vz Dávno. Č. Ustojí se svým časem jako mladé pivo. Vz Nestálý. Č. Nerád pije pivo,ale jí je. Pivo z něho mluví. Vz Opilství. Č. P. hřeje, ale nešatí. Č. P. mladé čep vyráží. C Nech piva, pij vodu, nečiň kapse (hlavě) škodu. Č. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké p. pí. Kd? čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej. Řeč se mluví, pivo se pije —- skutek utek. Kde škop, tu p., kde zvoní, tu kostel, kde oběd, tu milá, kde večeře, tu jiná (Smil.). Jg. P. je dobré, dokud neuslyší basu (při slavnostech hostinští pivo rádi vodou křtívají). Hý., Šp. Maso po- třebuje p., brambory vodu. Vz Nápoj. Lb. Kde pijáci, vozkové pivo pívají, tam nej- lepší pivo bývá. Pk. Pivo jde za čepem. Vz Moc. Zlé p. vaříš, ale ho vypiješ. Mt. S. Pijme piva po maličku, máme malou stodoličku. Dch. Pí, synáčku, po maličku, Pí, synáčku, po malu, Máš maličkou stodoličku, Máš ma- ličkou stodolu. Pís. Mřk. Vz Pivovár. — P., duspivo, češpivo = piják, Trinker, m. vz Pivodus.