Jablko
Jablko. Jablo. Koll. Sl. dc. II. 85. Ja- búčko. Sl. ps. č. 36. Jabuko. Brt. D. 311. J., lit. obůlas, obelis, pr. woble, strněm. Aphol. Mkl. aL. 105., Etym. 1. Cf. Bž. 48., Rst. 419., Rk. Sl. Pupeček na hoře jablka slove bubák. Vz toto. Jabka a) zemská = brambory (také u Č. Tř. Tkč.), b) sadová = jablka. V Bohuslav, na Mor. Neor. 8. Kde na Mor. i bramborům jabka říkají, tam ro- zeznávají stromsky jabka (hor.), jablóška jabluňovy (Brněnsko), jabka ščepovy (záp. Mor.). Brt. D. 3ll. J. rozdělená dle Rstp.: A) J. planá či pouchňata, pouchlata, pou- klata a) hořčata, hořčátka, mala acerba; b) zmrzlata, zmrzlátka, m. mitia. — B) J. štěpná či zahradní. 1. Hranáče: a) j. kdou- lová (calville), b) chřestáče, chřístáče, Schlot- teräpfel), c) zlatňátka. — 2. J. růžová. — 3. Dancíky (Rambouräpfel). — 4. Renetky (Reinetten;: a) jednobarvé, b) červené, c) šedé, kožená j., šišmy, d) zlaté. — 5. Pruháče (Streiflinge): a) pleskaté, b) šišaté, c) kulo- vaté. — 6) Hubičky: a) podluhovaté, b) ši- šaté. — 7. Syrečky. Vz Rstp. 518. - 519., 2033. — Vlaské j., citrus. Byl 15. stol. J. astrakán, borovské, Cludinsovo, gravenšteiu- ské, kardinál červený, knížecí zelené, Lang- tonovo, princovo, purpurový cousinot, re- netta (Harbertova, karmelitánská, kasselská, zlatá z Blenheimu, žlutá), tafetové, virgin- ské. Dumek. Režnička (j. rané). U Olom. Sd. Skrábanky. Mor. Bkř. J. trnové. Bartol. J. granátové. Schd. II. 307. Nejlepší druhy jablek (dle uznání třetí kočovní schůze ovo- cnického spolku): I. Jablko letní, hodící se do teplých i do vysokých, studených kra- jin a veskrz velmi úrodná: 1. Virginské letní růžové jablko (Virginischer Sommer- Rosenapfel). 2. Bílé astrachanské (Weisser Astrachan). 3. Letní voňáč (Sommer-Ge- würzapfel). 4. Šarlamovské (Scharlamowsky) roste i v písčité zemi. 5. Letni zlatoušek (Sommer-Goldpepping). — II. Podzimní ja- blka: I. Panský voňáč (Weisser Grafen- steiner) pro lepší půdy vlhké. 2. Podzimní hrboláč (Rambour Parbleu). 3. Červený kardinál (Rother Cardinal). 4. Gdánský hranáč (Danziger Kant-Apfel) v dobré zemi. 5. Soudeček (Prinzen-Apfel) hodí se i do nejstudenějších krajin. 6. Kludiovo podzimní jablko (Cludius Herbst-Apfel) svou úzkou korunou k silnicím. 7. Car Alexandr (Kaiser Alexander) daří se i ve výsušných polo- hách, však jen v zahradách před větry chráněných. 8. Šálové (Gestreifter Herbst- calville). 9. Letní parména (Sommer-Par - mänie), tabulové i tržní ovoce, daří se i ve studených krajinách. — III. Zimní jablka. 1. Žlutý vyšín (Gelber Richard). 2. Šam- paňská reneta (Champagner Reinette) hodí se k silnici a do studených krajů. 3. Čer- vené panenské (Rother Jungfer-Apfel) do silničných stromořadí. 4. Zelenáč Ostrov- ský (Grünling von Rhode-Island) do silnič- ných stromořadí. 5. New-Yorkská reneta (New-Yorker Reinette) do zahrad domácích. 6. Celině čili jablko Celinovo (Celini-Apfe\). 7. Landsberská reneta (Landsberger Rei- nette) hodí se k silnicím. 8. Herwegova reneta (Herweg's Reinette) hodí se k sil- nicím. 9. Bredova reneta (Breda's Reinette). 10. Ananasová reneta (Ananas-Reinette) do zahrad domácích. 11. Vzácná míšeň (Edel- borotorfer) a 12. Pruhované české míšeňské (Gestreifter böhmischer Borstorfer) daří se na širém poli třeba i v chladné poloze. 13. Baumanova reneta (Baumann's Reinette). 14. Červený nonpareil (Scharlachrother Non- pareil) hodí se svou úzkou korunou na pole. 15. Schmidtbergerova červená reneta (Schmidtberger's rothe Reinette). 16. Citro- nová reneta (Citronen-Reinette). 17. Kula- nova hraněná reneta (Coulon's Reinette) má úzkou korunu. 18. Železná reneta (Rother Tiefbutzer) roste úzkou korunou. 19. Kar- melitská reneta (Carmeliter Reinette) daří se na výsušné půdě. 20. Bylinová reneta (Kräuter-Reinette). 21. Muškátová reneta (Muskat-Reinette). . 22. Burchardova reneta (Burchard's Reinette). 23. Anglická kožená reneta (Englische Spital-Reinette). 24. Krátko- stopký šedivec (Grauer Kurzstiel). 25. Fran- couzská kožená reneta (Graue franz. Reinette) roste úzkou korunou. 26. Parkerův pepin (Parker's Pepping). 27. Šedivý pařížský hra- náč (Graue Pariser Rambour-Reinette) do zahrad domácích. 28. Zimní zlatá parména (Winter-Goldparmäne) časně zarodí, rostouc korunou úzkou. 29. Veliká kasselská reneta (Grosse Casseler Reinette) koruny úzké, hodí se všudy. 30. Srčika čili žemlové (Grüner Fürstenapfel) okolo Bydžova roz- šířené, velmi trvanlivé pro obchod. 31. Červené štětínské (Rother Stettiner) okolo Bydžova rozšířené, velmi trvanlivé pro ob- chod. 32. Červený Královec (Königlicher Kurzstiel) okolo Bydžova rozšířené, velmi trvanlivé pro obchoď. 33. Zlatohlávek (Gold- zeugapfel). 34. Orleanská reneta (Orleans- Reinette) hodí se do zahrad domácích. 35. Červená parména (Scharlachrothe Parmäne) časně zarodí, velmi úrodná, poskytujíc ovoce tabulového i hospodářského. Tamtéž byla ještě za výborná j. dodatkem uznána: lon- dýnský peppin (London - Pepping), pozdě kvetoucí hedvábné (spätblühender Taffet- apfel) a dvojný hollanďan (doppelter Hol länder). Vypsáno z novin. — Moravská ja- blka: adamovské (sladké, prostřední veli- kosti, čapaté), bałdůvka (nejtvrdší), baran, bečička, běłavka, bělička, běluška, bílek, budinka (veliké, sladké), buchman (uh), cafor, cajgar (podlouhlé, kyselé), cedrón (veliké, kyselé), cibulář, cibulka, cibulína, cigán, cingár, cukrůvka, čandůvka, čapák (veliké, čapaté, sladké), černochovské, čer- venka (sladké, nahořklé), čuhalka (sladké), damaščanka, drahovské, drahula, dubenáč, dubovské (= kožené), dvorčínka, fadléjové, fargýš, funtůvka, gálka, glagůka, hanuška, hedbávka (červené, kropenaté, sladké), ho- molička, hrabůvka, hrabovské (tvrdé, ky- selé), hrachůvka, hranáč, hranůvka (sladké), hrkač, hrkávka, hrklávka, hrkláč (jádra v něm hrkají), hrtlík (tvrdé, zimní), cho- chůłka, chochołůš (velké, podlouhlé), chut- nička, chytilka, chvostula, jádernica, ja- kůbka, jánka (ranné, sladké), ježovské, ka- lužinka, kalvina, kardynálka, kandrnáłka, kandrnálica, klimentka, klínek, kobylinčák, kobylinec, koninec, kočičanka (červené, kyselé), kočůvka, kočičí hłava (sladké), kú- delnica, kopecké, kopetovské, kostečka, kot (sladké), koza (podlouhlé, červené), koženáč, kožuch, kožúšek, kožušénka, kožušnička, křeháč, křehůvka, křivostopka (má na stopce „kolénko", sladké), křížovské, kruháč (ve- liké, kyselé), křupáček, kružełka, krvavnica, kutna, kutonka, kutnička (cidonia, na Zl. velké sladké jablko), kuželka, kynclík, ky- selík, kysnatka, łáhvička (uh.), lecar, leda- vaška, lipůvka, lizobón, łoháň, lutoměrka, makůvka, malenovské, margétka, masné, medůvka, měkkýš, míšenka, mišurka, mo- ravské, múčné-mnčka, muchůvka, nadplán- čena, nekvětka (pozdě kvete a skoro zraje), německé, ocasnáš, okruhlonka, omrzat, opu- chlinec, ořechové, ořešůvka, oříšek, ozimé, padlík, padléjové, panenské, panenščák, pa- pírek, pásové, pernica, peška, pinkosár, pí- sanka (má červené pruhy), plánka (neští- pené), pleskáč, plesník, plostka, podstráňka, pruháč, pruháček, pupák (má při stopce pupence, uh.), pytlůvka, rajské, rambón, recar, římské, římščák, rozmanité, rozma- rýnové, rozmarýnka, rozum, růžička, sirka, sirotek, sklené, sklenůvka, sklínka, słune- čkové, srpnatka, střep, syrec (kyselkavé, na jedné straně přičervenalé), syřička (drobné, sladké), svatojánka, svrbovské, šablík, ša- blínka, šalfiovské, ščepůvka, ščerchadło, ščerhotka, ščerkůtka (= hrklávka), ščiřička, šiblinka (sladké, podlouhlé), šipanka (laš.), širokůvka (veliké, červené, sladké), šmuraň, šmurka, šmurůvka, štráfenica, štráfka, tufetka, tvarůžek, tvrďák, týčka (kulaté, drobné, sladké), vaculovské, vachulovské (podlouhlé, sladké), vałdůvka (= bałdůvka), valínka, vandlík, velinka, vindlík, vinaR, vidnar, vin- ňák, vinůvka, vinné, vinohradské, vodňačka (sladké), voják, voňavka, vonnár, vrbák, vrbůvka (nahořklé), vŕščena, vršůvka, za- jačka (sladké), zárostupka (má stopku za- hnutou, zarostlou), zborovské, złatohlávka, železné (tvrdé), žnovské, žnůvka (zralé ve žně), žułtačka. Brt. D. 311.-312. Cf. o j. ještě: Vlšk. 114., Mllr. 34., 3S., 40.. 68., 79., '82., 84., 85., 99., KP. I. 533., III. 273, Sbtk. Rostl. 144.—155., Schd. II. 211., Kk. 59., 248., 247., 187. J. sladké, nasladlé, navinuté, kyselé, nakyslé atd. Us. J. rozkrájená (kří- žalky), pečená, dušená s krémem, s beša- melkou, v máselném těstě, glasovaná (gla- sirt), pečená po vlasku, vykrojená, tlačená, strouhaná, nadívaná, míšeňská s omáčkou vanilkovou, s huspeninou (po portugalsku), se smetanou, s rýží; j. sušiti, vařiti, péci, zadělati; pěna z jablek; rohlík, knedlík, flíčky s jablky. Šp. Jak se j. zavařují? Vz Prm. III. ě. 15. My jablíčka ploveme (říkají tomu, kdo se vychloubá, že něco udělal, co udělal vlastně někdo jiný. Pošlo odtud: Kdysi plovalo krásné jablíčko po vodě a za ním lejno a to se vychloubalo: My ja- blíčka ploveme). U Rychn. Gth. Odpadla si mi od srdečka jako ta štiepka od jablíčka. Koll. Zp. I. 147. Červené jablučko po zemi sa kúlá, odevři, děvečko, je-li tvoja vůla; V tej zahradečce stojí jablonečka a na tej jabloni červené jabučka; Červené jabučko po zemi sa kúlá, moje potěšení po světě se túlá; Na jablunce jsou jablíčka (vz Fá- bor); Jak do jablíčka krojila, v půly noží- ček zlomila; Ešče nebyly dve leta, měla jablonka jabuka; Bílým květem prokvitaj a jablečkem zasedaj ; Šak už mě ztratíte jak jabluň jabliško; Červené jablučko nad vodú sa kníše (houpá), moje pocešenje na mnú listy píše; Červené jabučko v klíně mám koho já ráda mám, tom' ho dám. Sš. P. 241., 406, 426., 435, 437., 480., 578., 631. Bielým kvitne, zeleným odvisne, čer- veným odpadne (hádanka. Jablko). Mt. 8. I. 135. Šel bratr se sestrou a muž se ženou. Dostali tři jabka a podělili se tak, že každá osoba dostala po jabku (Byl bratr a sestra a sestřin muž). Mor. Brt. Jedno shnilé j. nakazí mnoho zdravých. Us. Šd. J., které pozdě zraje, déle trvá. Us. Bž., Hkš. — J. rajské, solanum lycopersicum. Bj., Schd. II. 289., Sal. 239. J. r. v octě, usušená, vy- vařená, zavařená. Hnsg. — J. mořské, cy- stidea. zkamenělina. Vz Krč. G. 360., Frč. G. 61. — J. hrotu, die Parirkugel an der Lanze. Čsk. J. korouhevnj, der Fahnen- apfel, die Fahnenkugel. Šp. Čapka s jablí- čkem. Arb. Vloživše korunu, sceptrum a j. na máry. Let. 117. — J. = hlávka klou- bová. Nz. lk