ProrazitiProraziti, raz, il, žen, ení; prorážeti (na Slov. provazati), el, en, ení; prorážívati, provažovati = něco na skrz protlouci, pro- píchnouti, durchschlagen, -stossen, -stechen, -rennen, -brechen, -bohren, aufstosen; pro- běhnouti, durchlaufen, -dringen; protlouci se, proprati se, sich durchschlagen, durch- brechen ; propouštěti černidlo, durchschlagen, -fliessen. Jg. — abs. Proráží papír, loď, teplo, Us., voda, déšť, D., inkoust. Ml. Rána nepro- razila. D. — co, koho: závady (překážky), Kom., díru, Us., led, nepřátely, Ros., cestu, D., zeď, oblaka. Dch. Proráží mne = mrzí mne. Sá. — (co, koho) čím: lichocením ? úplatky, Sych., prosbami, prosebným spisem p. Sych. Bleskem p. (proniknouti). V. Okno kamenem p. Us. Hned se z toho popouzíš a do zbroje strojíš, chceš stropem vyletěti a. hlavou střechu proraziti. Reš. Čelem zeď p. chtěl. Jir. Anth. II. 354. Krásnýma pa- rohama hustý les proráže. Rkk. 25. A spolu měla se Petrovi samému tím cesta, do Říma, do Hlavy celé říše římské p. Sš. Sk. 121. Hlavou zdi neprorazíš. Prov. P. návrhem (způ- sobiti, aby přijat byl). Us. Da. — co proti čemu: důl proti vodě p. Vys. — v čem čím. Připochlebil se mu, aby v právní při své přízní jeho prorazil. Sych. —(se) kudy. Prorazil skrze své nepřátely. Ros. Prorazil se skrze nepřátelské vojsko. Ros. Prorazil se skrze ledové hory. V. Zvěř skrze honce p-zila (brach o. ging durch). Sp. — co, se kam: štolu do dolu p. Vys. Horníci pro- razili se do dolu. Vys. K západu p. Us. Horníci na den se prorazili. (Vz Den), na štolu. Vys. Horníci po prameních dělajíce prorazili se jedni na druhé. Vys. — co jak. Ten lék na horu i dolů p-zil. Berg. exe. Oheň v skok studených kachlů neproráží. Anth. II. 352. P. na skrz. Us. Srn. — kde. Vrch v peci anděl prorazí. Kat, 2910. Tako proráže (Záboj) dráhy u vrazěch. Rkk. 13.
