Obrániti
Obrániti, tueri, Ž. wit. 19. 3., protegere, ib. Deut. 38., prohibere. Ž. wit. 33. 14. — abs. Ale anděl boží o-nil. Pass. mus. 402. — koho od čeho. Mě ode ďáblóv o-nil. Pass. mus. 357. — co. Aby cierkev obra- ňoval. Výb. I. 588. — čeho. Obráníš své spravedlnosti. Vš. 213. — koho proti komu. Prosíme, abyste jeho v dobrém zachování proti každému o-vali. 1515. Mus. 1880. 490. — se. Poněvadž o takú věc pohnáni byli, o-vali jsú se. Půh. II. 326. — se čemu (čím). Tomu jsem se právem o-nil; O-nil se jistci, póhonu, p. Předborovi. Půh. I. 150., II. 228., 579. Chudobě se o-ní. Sv. ruk. 218. S pomocou božou o-nime sa biede. N. Hlsk. XVIII. 28. — se čeho čím. Ježek lonským póhonem obránil se jistiny; Toho jsem se panským nálezem o-nil. Půh. I. 313, 342.