Peří, í, peříčko
Peří, í, peříčko, a, n., kollekt. slova péro, die Federn, das Gefieder. V. P. je oděv těla ptačího. S. N. Vz Schd. II. 345. P. u mla- dých ptáků: pýří, chmérek, chmírko. Šp. P. je buď puchové či prach (Flaumf.), buď krycí n. draci (Deckf.); toto má brk, osten a pra- por; v brku je duše. Vz S. N., Pt. P. na nohou ptáků: rousy, rousiny. Šp. Vz Péro. P. prašné, V. pštrosové, Kom., husté, řídké, přiléhavé, načechrané, hebké, jemné, kypré, tuhé, šedé, pružné, pestré, popelavé, roz- třepené, růžové, hladké, lesklé, Jhl., drané, nedrané, Jg., suché, husí, Kh., do peřin. Dch. Peřím pokrytý. Jhl. Peří cmírá. Us. P. dráti, dostávati (opeřiti se, peřnatěti), ztráceti (přepeřiti se, pelichati), vystřeliti. Šp. Sklad peří. Dch. Bílení peří, vz Prm. III. č. 17. P. na něm neroste. Dch. Sbírej peříčka, aby ti štěstí neuletělo (říká se na povzbuzení hospodyň, aby schraňovaly). Dch. Už je dušička v peří (když se kdo do vůle a po chuti najedl). Na Moravě. Brt. Cizím peřím létá (vydluženými penězi hraje na pána). Vz Dluh. Krotne, že mu p. opelichalo. Povytrhali mu p. (podškubali ho). Vz Skro- cení. Umí to, jakoby p. dral (jako otčenáš, jako z biče). Vz Snadnost'. Č. P. na něm roste (zmáhá se). Vz Šťastný, Blahobyt. Č. Ne- roste na mně peří (musím se také o šat sta- rati). Dch. Vzácný jako slepičí p. Vz Nemilý. č. Už p. sbírá (o nemocném, když rukama po peřině hmatá = už dokonává). Vz Ne- moc. Č. Ztratil záhy prach i peří (za rána se staral, jakby pozbyl). Vz Marnotratný. Č. Po zpěvu, po p. pták poznán bývá. V. Ptáka po p. poznáš. Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči, kroji a chodu. Ros. Leze z peří (ze statku). Ros. Páv má p. jako anděl, krok jako zloděj, hlas jako čert. Jg. Na ptačím p. člověk těžko umírá. Us. na Mor. — P., peruť, křídlo, der Fittig. Těžko bez peří lítati. Č. — P. u přádku, železný, zubatý proutek (i háček), skrze jehož zuby příze neb niť na cévku prochází. Us. (Jg.). — P., Federbusch, m. Klat. 106., Cyr. 425. — P., eriophorum polystacium, Wiesen- wolle, f., rostl. D.