AndělAnděl. Str. 26. b. ř. sh. 16. Přidej: An- dělé boží. Št. Všichni angelé. Ž. wit. 96. 7. Anděl světlosti. Štr. Andělíčky hrajou na housličky, der Himmel ist voller Geigen. l)ch. Sedláci nepřijdou hned po andělích. Šml. Je andělíčkem, mezi andělíčky (o dí- těti = umřelo). Tč. Anděl strážce při tom stojí, kdo se Boha právě bojí. Sb. uč. Anděl smrti se ho dotknul = umřel. Tkč. Vždycky mně říkala má zlatá matička, že má každý člověk svého andělíčka. Bž. exc. Pověry o dobrých a zlých a-lích vz v Mus. 1854. 526. — Ib. ř. sh. 24. za Us.: Jestliže tam (do vody) skočíš, budeš polykať an- dělíčky (vodu). Us. Gth. — A. Andílek z roští = nehezhé (v obličeji rozškrábané, poďubané) děvče. Us. Kšť. — Ku konci přidej: A. děsu. Nrd. Bld. 5. Vyhlíží jak andílek, když z krbu vyletí (jako čert). Ces. mor. ps. 210. — U Anděla tepoucího v Praze, Tk. II. 191.; U Andělů tří. Tk. II. 203., 464. — A., os. jm. Tk., Tf. Odp. 280., 299. A. Jiř. 1542. Vz Jg. H. 1. 530, Jir. Ruk. I. 15. A. z Ronovce. Blk. Kfsk. 2., Sdl. Hrad. I. 58., 106., 145., 146., 148., 167., 179., 180.. 186.-189., 197., 201., 207., 218., II. 64.—65., 129., 176., 239., 270.
