1. Posel, sla, poslík, a, poslíček, čka, m., poslátko, a, n. Posel, pl. poslové. P., strsl. ??s?l? = po + s?l + ?. Mkl. B. 19. -- P., kdo k vyřízení něčeho někam poslán jest
n. posýlán bývá. Vz S. N. Der Bote. P. od
úřadu, der vom Gerichte ausgesandte Bote.
P-vč ke deskám, nuntii ad tabulas, relatores,
die Boten zur Landtatel, welche vom Könige
o. vom Herrengerichte o. vom versammelten
Landtage zur Landtafel geschickt wurden,
um eine Einlage vornehmen zu lassen o. eine
Auskunft zu fordern. Těmi pány, ježto sú
byli posly ke dskám. Půh. II. 256. Jeho mi-
losť dal posly ke dskám. Půh. I. 288., II. 353.
Vz více v Gl. 256., Žer. Záp. II. 188. Po-
slíček,der Laufbursche, Zulaufer, Zunftbote.
Dch., Šp. P. rychlý, Eil-, na poště, Post-,
listovní. Brief-, na sněm stavů, der Deputirte,
královský, der Gesandte, boží (anděl; vz
konec článku), V., pěší (běhák), Fuss-,
jízdný, jezdecký, Courier, D., úřední, Amts-,
obecný, Gemeind-, slavný, Ehren-, p. pokoje,
Friedens-, Jg., pohonný, Pr. kut., krajský,
rychlý (honec), kancelářní, Kanzlei-, J.tr.,
schvální, kvapný, právní, obchodní, Šm.,
papežský, Čr., naschvální, vz toto. Posla
někam vypraviti. Alx., Solf. Posly k všechněm
okolním rozeslati. V. Poslal posly se zlými
věcmi. Br. Posla chovati, unterhalten; p-u
od cesty zaplatiti. J. tr. Druhdy pak bývá
a děje se póhon skrze posla súdcova k tomu
přísežného. CJB. 377. Posly sláti. Půh. I, 332.
Po p-u někomu něco vrátiti. Půh. II. 17. Listy
po poslech poslati. Ptr. Posla na posla, posla
za poslem posýlati. D. Počkáme na kulhavého
posla (na další zprávu). Č. Nejde ani posel
ani osel. Us. Dej poslovi groš (grešli) a dojdi
si sám (nejlépe, když si člověk sám věc vy-
řídí). Lb., C. Tys posel! tebe poslať pro
smrť. Us. Kšá. — P., vyslanec, der Legat. —