PřistátiPřistáti, stojím, stál, ání; přistávati = při něčem státi, beistehen, dabeistehen; s po- nětím pomoci, beistehen (um zu helfen); slu- šeti, sich geziemen, sich schicken, anstehen. Jg. — abs. Smrť vždycky přístojí (jest na blízku). Jel. — komu. Pravda tobě přístojí (při tobě stojí). Br. Moc soudná Pánu pří- stojí a příleží proto, poněvadž synem člo- věčím jest. Sš. J. 90. Manželka tvá s jinými přístojí tvé pravici. Kom. Anděl přístojící jemu. Br. Co komu přístojí (sluší), nech se tím strojí. L. — komu proti komu: Vdo- vám proti mocným p. (pomoci). V. — na koho (slušeti). Na něho to přístojí. L. — k čemu. Jenžto přístojí ku pravici chudého. Ps. ms. — s inft. Nepřístojí tobě ptáti se o to. Jg.
