1. Sen1. Sen, snu (po předložkách gt, sna: ze sna), sníček, čku, m. Ve skloňování e se vymítá, vz Ľ. Sen m. sepn (od spáti), Ht., strsl. s?n?, lit. sapnas, skr. svapna, řec, vttvoí; (lat. somnus), p před n vypadlo jako v usnouti m. uspnouti od s?pá-ti. Schl. Koř. s?p ve spáti, příp. -n?. Mkl. B, 115., aL. 233., Bž. 228., 47. S. má v lok. ve snu a ve snách, rozdíl jest fraseologický; čeština vy- jadřuje pluralem asi něm.: Zustand. Gb. Ve snech (jednotlivých), ve snách (ve stavu snění). Im Traum obyč.: ve snách. Cf. pří- klady. Brt. S. = spaní, das Schlafen, der Schlaf. Ve sně (ve spaní). BO. Sladký jest s. dělnikóv, ač málo, ač mnoho sní. BO. Usnuli jsú sen svój. Z. wit. 75. 6. Ze sna se probrala. Pass. 43. Snu plný (ospalý); snem pojatu, přemoženu býti; hlavy snem pokrmiti; snu užívati; s. libý, hluboký; snu neměti (nemoci spáti); snu neviděti; s. za- hnati; ze sna zbuditi, vyburcovati, vyraziti, probuditi, probrati, probuzenu býti; ze sna se protrhnouti, vytrhnouti, vyraziti; ode sna ustáti. V. Sen sladký jest pracovitému; hlu- boký sen na lidi připadá. Br. Sen ho ob- klíčil, zachvátil; ze sna vyskočiti. D. Ze svého sna se vyrazte a vystřízvějte. Br. S. posiluje tělo. Snem se občerstviti. Kram. Snu brániti. Byl. Ze sna procitnouti. Vrat. Sen polední (poledníček). Probuďte se z pa- dúcieho snu, jímž sú vás uspali kněží. Hus I. 470. Ze sna mluviti. T. Já bych ho ze sna zbudila (= raději bych ho neviděla), než bych jeho ženou byla. Dh. 127. Na nás tvrdým snem nadálého pokoje uložené při- kvapil. V. Vz S. N. Kdé bě mnostvie Polan rozvaleno ve sně. Rkk. 31. On (milý) k nám dycky chodí a mne ze sna budí; A jeho milá ze sna procítila. Sš. P. 89., 148. Ach laštověnka černy ptak, rano vstava, šviho- tava, mlade lidi ze sna budi; Čej (čí) to pachole v noci chodí a dobre ludi ze sna budí ?; Neráda bych ho zbudila, neráda mu snu zrušila, by ho hlava nebolela; Ach trubači, něpotrubuj, milého mi ze sna něprobudzuj; Žes k nám večer chodíval a mia ze sna bu- díval. Sš. P. 197., 218., 237., 238., 796. Mrtvý s., Starrkrampf. Šd. — S., strmití, ve kterém mnohá zvířata přes zimu trvají, jako: jezvec, netopýr, žába atd., der Winterschlaf. — S. rostlinný, onen stav rostlin, když růsti a pučiti se přestávají, odpočívají a sílu sbírají, zvl. v zimě; též onen jejich stav, když večer listy zavírají n. skloňují, der Schlaf. Rostl. — S. v biblickém smyslu sen hříchu = bytí v hříchu bez živého vědomí, že v něm trváme, der Schlaf der Sünde. Snem smrti usnulý, zachvácený. V. Ze sna hříchů procítiti a po- vstati. Kram. — S. = ten stav, když ve spaní obrazy či představy na mysli máme, nejsouce stavu toho sobě vědomi, noční zdání, noční vidění, snění (obraznosť jevící se ve spaní. S. N.), das Träumen, der Traum. S. prorocký (proroctví za nočního snu dané). Sš. Sk. 24. Anděl ukázal se ve snách Josefovi. Sš. Mt. 39. Což se někomu ve snách zdá; ve snách vi- děti, spatřiti. V. Ve snách ho viděl. Jel. Jako ve snách; ve snách (ze spaní) mluviti. D. Zdálo se mi ve snách. D. Videch ve sně dívku krev ločiúce. Dal. 17. Na to ani ve snách nepomyslí. Žalansk. Aneb se přihodí, že ve snách uzří nějakú obludu a v tu dobu má mrzkost; Jest člověk mdlý ve sně, jenž té nečistoty, ač by rád zadržel, i nemuož. Hus III 188. Nepomýšlel na to ani ve snách. Us. Šd. Viděti ve sně; ve sně viděnie rnieti. Št. N. 135 , 137. Snieše mi se ve sně. Rkk. 58. Smilné postavy ve sně podtrhnú . . . Št. N. 226. Toto se mi nikdy ani ve snách ne- zdálo. Výb. II. 48. Uzřie ve sně tři bohy; Toť mi sě jest ve sně zdálo. Alx. Život ve snách, das Traumbild. Dch. Chudý člověk, ač ve snách vidí se bohatým, když procitne se, se přece nalezá chudým. Sš. II. 129. Sen se zdá. Us. Spě viděl ve snách. GR. Zjeví se mu angel ve sně. ZN. Přemyslovi zdálo se ve snách, ana mu panna krvavého nápoje podává. V. Na jevě-li čili ve snách se mi zdá. Br. Březne, milý Březne, ukaž ty mi ve sně; Nech mne ve snách toto uzříti, koho mám za muže vzíti. Er. P. 48. Ve sně-li toto čili na jevě mluvíš? Pass. 1009. Ve snách se mu ukázal anděl. Sš. Mt. 30. Takového něco ani ve snách jím nenapadlo. Sš. Sk. 48. Zjevení ve snách. Sš. II. 18. Čím se kojí ve dne, toť ve snách jí rádo přichází. Kom. Ve snách přišlo, ve snách odešlo. Č. Vz Dobrý. Komuž by, ač i ve sně, tělesná poskvrna přišla, Št. N. 328. Ach nadešel mne v noci sen, že můj syneček jedě sem; Zdál se mi této noci sen, že můj milý ke mně přišel; Zdál se mně o tobě ljibý sen, že sem k ol- táři s tebou šel. Sš. P. 187., 477. — S. = to, co ve spaní vidíme, noční zdání, das Traumgesicht. Sen bohodaný, bohorodný. Sš. Mt. 30. S. míti; sny viděti; vykladač snů. V. Sny sníti. Br. Ten sen se mu v noci zdál. Háj. Co znamená ten sen? Us. Sny vykládati. D. Sen se mi vyjevil. D. Hrozlivý, klamný sen. Dch. Já měl sen, že . . .; Sen prozrazený se nevyplní. Us. Dch. Sen v noci svatojanské, der Sommer- nachtstraum. Dch. Sny se nejlépe plní, když je měsíček na plně. Kld. S. v nic obrátiti. Ž. wit. 72. 20. Ženská milosť jest jako host, panská přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde zpět. Prov. Sen je sen a pán Bůh řídí noc i den. Č. Kdo snům věří, stín lapá. Č. Jakby sen v ruku přišel (uhodl budoucí. Vz Jistota). Č. Co se zdá, to je sen. Dal. 32. Č. Vz Nejistota. — S., stav mezi bděním a spaním, Traum, m. Jsem jako ve snách. Cho- diti jako ve snách. Pomoci komu od sna, ze sna někoho probuditi (vysvětliti mu něco). Us. — S. = stav pomíjející n. myšlénka ne- podstatná, der Traum. Štěstí jeho byl sen. Své sny za pravdu vydávati, prodávati. Us.
