Vstáti
Vstáti. Klne vstávaje líhaje. Us. Šd. Třebaj' nám prositi vstavajíc i léhajíc. Št. Kn. š. 51. (13.).— odkud (kdy jak). Od modlení vstaň! Auf vom Gebet! Čsk. V od knihy. Osv. Muži vstali z kola; Ať nám z tebe síla vstane. Kká V konec věků z pekla vstává na dračích křídlech Anti- krist. Osv. VI 461. Z mlh vstalo jitro. Vrch. Tuž musí Tristram od ní v. Výb. I. 823. Vstal z mrtvých. Drk. 169 b , Št. Ř. 171. a., z modlitby. Drk. Mus. 1888. 333. Třetí den vstal z mrtvých. Št. Kn. š. 21., 12, 14 Z těžkých hříchů v. Sv. ruk. 300. Kteříž sě v hřiešiech nezastarají, brzy mohú z hřie- chóv v. Hus II. 359. — nač (kdy). V. na nohy. Co jsem na své nohy vstala (od dě- tinství). Němc. Ten na nohy asi už nevstane (umře). Sá. Vstávati v noci na modlitvy. Št. Kn. š. 177. (91.) Vstal jest (anděl) na svého otce (proti němu); Nevěra na vieru vstala. 14. stol. Mus. 1884. 248. Čechové ve třech dnech na vojnu vstaniechu. Dal. C. 79. — proti komu, insurgere. Mnozí vstajîu proti mně. Ž. kl. 3 2. — kde. Sotva že jasný den nad lesy vstane. Mcha. V mé duši vstala pochybnosť. Vrch. — jak. Vstávám ve jménu pána našeho Ježíše Krista. Mž. 1. Rázem v útěk vstali Vrch. Rychlostí blesku v. Osv. V. 754 Vstal svú mocí. Sv. ruk. 73. Neb v témž těle, ješto máme nynie, vstanem; K jehož příští všichni lidé opět v. mají s svými těly. Št. Kn. š. 28., 15. — kdy. Je-li jasno, záhy vstávej; pakli mračno, déle spávej. Bž. exc. Záhy vstávej, příklad dávej. Káza všem před sedmém dni v. Výb. II. 7. Tehda v tu ho- dinu ten starosta vstal. Pass Zhotovte se, prve nežli slunce vstane. Osv. 1884. 691.