Zdolati
Zdolati = odolati, s co býti, zmoci, ge- wachsen sein, aushalten, widerstehen; pře- moci, besiegen, bezwingen ; unaviti, ermüden. — abs. A jako blesky naňho sa rúťa a va- lašky sa v povetrí krúťa; ktorý padne, ktorý zdolá? Sldk. 38. Z. posluchače. Hvls. Vidíš, človeče, čože zdoláš, že ideš Na Boha s kyjom ? Dbš. Sl. pov. III. 59. Človeče, na čo sa to dávaš, keď ani toľko nezdoláš, ako biedna muška? Ib. III. 61. Tak je zdolal. Kká. Td. 73. Tenť peklo zdola! Nitra VI. 157. Ko- nečně oněmí, když jej nemoc zdolá. Tč. exc. Náš obr vám celou ves zdolá. Čch. L. k. 20. Živého mne nikdo nezdolá. Ib. 69. — co kdy. (To moře) přes noc hráze zdolalo a dyny. Čch. Dg. 694. — čemu, komu. Mus. Odpůrce kéž anděl tvůj ti zdolá. Kká. K sl. j. 165. — s infint. Tolik zdolám ještě udělať (vermögen, im Stande sein). Na Ostrav. Tč. Ze by ovšem křesťané se protiviti zdo- lali. Sš. I. 129. Jakož toho ani okovové učiniti nezdolali. Sš. Sotva zdolá státi. Sš. Srn. bs. 135.