Zjasniti
Zjasniti, il, ěn, ění; zjasňovati, klar, hell machen, erhellen, klarstellen. — co. (Anděl) zjasnil jeho dráhu. Čch. Dg. — co čím kdy. V noční době cestu světly z. Us. Ty čeľaď svoju hanou pokrytú zjasňuješ slavianskou slávou. Sldk. 635. Tehdy mu už ponadýchni, mysel tvým zjasni mi světlom a všelikú rozplaš tmu. Hol. 3. — co (komu). Povztýčí hlavu, zjasní zrak. Nitra VI. 81. Zjasnil své přísné tahy. Vrch., Prorockou jí zjasňujíce líc. Osv. VI. 518. Úsměv rty mu zjasnil. Vrch. Z-la se mu tvář. Vrch. Ra- dosť zjasnila mu líce. Čch. Dg. 610. — se. Představy souhlasné se zjasňují. Dk. P. 28. Nemrač se a nermuť, zjasni se. Hdk. C 59. Už se z-lo, bude pohoda. Us. — se jak. Lampa se dvojmo z-la. Sldk. 295.