Hvozd
Hvozd. Vz Mkl. Etym. 229. - H., die Malzdörre. H. jednopatrový, mechanický č. stojný, americký, KP. V. 270., 273., dýmový, jednoduchý, dvojatý (anglický). Zpr. arch. VII. 60. Cf. S. N. — H. = les. Vz Mz. v List. filol. 1880. 207., Mkl. Etym. 82., Dal. 6. H.
královský — nejsevernější čásť vlastni Šu-
mavy. Vz S. N., Čechy I. 15. Onde vino-
rodné vrchy, jinde chvojných hvozdů houště.
Pl. I. 23. Na pustém hvozdě, in eremi va-
stitate, in loco vastae solitudinis. BO. Sokol
se hvozdu nediví. Us. Bž. — H., hvozď =
hřebík. Slez. Hvozdy něco zabiti. Té. — H., Hwozd, vsi u Rakovníka a u Konic (na Mor). PL., D. ol. I. 197. H. v Písecku. Blk. Kfsk. 201.