Chmel
Chmel, e, chmelek, lku, chmelík, u, chmelíček, čku, m., z střlat. humela. Vz Mz. 3G. Der Hopfen. Ch. má květy v jehnědech n. strboulích. Jg. Ch. obecný, lesní (divoký, planý), americký, bavorský, český, červený, kretsky, úštěcký, zelený, žatecký (krajský z kraje; okresní, městský). Kh. Chmel anglický, německý, polský, štýrský, vývozní, domácí, cizí atd. Us. Chmel ranní n. roučí, pozdní, červený (červeňák), zelený (zeleňák). Ch. venhákem vytahovati. Vz S. N. III. 1089. Ch. béře škodu medovkou (Honigthau), mši- cemi; mšice tyto žerou slunečka a ráčkové. Ch. obírati, sbírati, čkáti, škubati, trhati, česati. Us., D. Trpká moučka chmele: chme- lina. Trh, řebřík, tyč, žok na chmel. Šp. Ch. se osýpá. Ch. rozhoditi, sušiti. Pivo chmeliti, ochmeliti chmelem dobrým. To pivo má moc chmele. Šp. Ch. tyčiti (tyčky k němu dáti). Šm. Ch. na tyčky zaváděti. Na Plaště. Prk. Od sládka pivo ze sladu a chmele se vaří. Kom. Chmel i slad zmrhati (darmo pracovati). V. Ch., jestli tyček nemá, stele se po zemi. L. Kroutí se jako chmel po tyčce (opilý). Jg. Pne se jako ch. (pyšní se, nemaje nač). Jg., Č. Horký jako ch. (nemilý. Vz Nenávisť). Č. O chmeli se říká: Matka v zemi odpočívá, tatík do nebe se dívá, syn po světě lidi bláznívá. Er. P. 17. Slavnosť při dotrhání chmele sluje na Plaště: ochmelky, Prk., u Rakovníka: dočesná. Vz Dočesná. — Ch. = pivo, das Bier. Mozek se mu chmelem zahrál. Jg., C. Chmel jim vy- šuměl (vystřízlivěli). L., Č. Přebral hlavu chmelem. Č. Peníz pán, ch. hrdina, oves ko- moří. Mus. Řemeslo mu chmelem zarostlo. Č. Vz stran přísloví: Opilství. Č.