Klíč
Klíč, cf. Mkl. Etym. 120., 154. K. skládá se z osy či trnu (je-li dutý, z trubky, das Rohr), na jednom konci jejím je zub (brada, der Bart), na druhém obruba, das Gesenk, kterouž přechází osa v kroužek, očko klíční, die Ringraute. Včř. Z. I. 53. Cf. KRam. Slov., Rk. Sl. K. vrtaný, dutý, gebohrt, jeli du- tina kulatá; dutý vzorkovaný, façonirt, jeli dutina složitější (hvězda a p.), v tomto pří- padě je trn (čásť, která do osy se strká) otáčivý, umgehender Dorn; k proříznutý, Mittelbruch; k. ke šroubu, der Schrauben- schlüssel (jednoduchý, dvojnásobný, fran- couzský či francouz). Ib. I. 56., 57., II. 79. K. k utahováku, der Schraubbockschlüssel. Skv. K. matičný (u soustruhu), der Mutter- schlüssel, plný, číslový, anglický, francouzský, Us. Pdl., strojnický, Wld , průbní, die Sonde, der Probestecher. KP. V. 109. K. telegrafu (Morseova a j.), KP. IL 252., 257., Mj. 440. K. od sklepa. Svěd. Klíče od desk. Vz Žer. Záp. II. 184. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 81., 87., 88 Klíče falešné. Cor. jur. IV. 3. 1. 395. Pošol milý, pošol prečka, vzal mi klúčík od srdečka Brt. Anth. 54. Když má člověk málo, ztratí ještě klíč z kapsy. U Rychn. Msk. Mám tu jeho nadávku pod klíčem (ni- komu jí nepovím). Šml. Moc klíčóv kostel- ních byla mu odjata. Št. Kn. š. 27. Kdo na dutý klíč píská, volá bídu. Us. Hádanka: Leze, leze po železe, nedá si pokoje, až tam vleze? Železo po železe, kde je dírka, hned tam vleze. Km, 1886. 719. — K. = klika, rukovítko, der Griff am Verschlussstück des Hinterladers. Čsk. — K. = hák. K. ku při- kloňování větví jablkových. BO. — K. na zuby obyčejný, s pohyblivou pelotou, Nesslův, francouzský. Us. Vz Kleště. — K. v hudbě. Vz Zv. Přir. kn. I. 3. K. altový či k. na třetí linii. Mus. 1850., Fr. Chlum. Zpívati s někým skoro stejnou písničku, jen že do jiného klíče. Šml. — K. = cokoli přístup k něčemu usnadňuje. K. k botanice = kniha, podlé níž rostliny snadno určiti lze. Us. Vz Deska. K. k poznáni kacířských knih (index librorum prohibitorum). Vz Jir. Ruk. I. 354. K. záhad. Čch. K. k úkazu tomu nalézá se v tom, že . .. Anth. I. 3. vd. VI. K. = deska, v níž príhodné výpočty pro praktickou po- třebu sestaveny jsou. Šim. 95. — K = mo- dlitební knihy. K. nebe. Jg. H. 1. 2. vd. 697 — K. = klíční kosť. Šv. 21., Schd. II. 325. — K. v botan., vz Kel, 2. — U Klíčů v Praze. Tk. II. 538.