Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0511


    1. Uzel
    1. Uzel, zlu, uzlík, u, uzlíček, čku, uzélek, uzílek, lku, m. = zádrhel, der Knoten, Knopf. U., ąz = vázati. Bž. 227. V MV. nepravá glossa. Pa. Na uzel n. uzlem něco zavázati (na zadrhmo. Ros. ). V. Uzel rozvázati, Ros., roztíti, protíti. Dch. Uzel stáhnouti, Kom., udělati; u. na provaze, na niti. D. Uzel tkadlcovský (malý), babský (hrubý), Us., německý, anglický, prostý, plavecký, Us., křížový, Šp., tkačirský (na přízi), robský, chlopský (na šátku), u Opav. Klš. U. vlasův. Bern. Uzel zaviti, rozviti. Uzel pevný, stálý, hybný. Nz. Zavázal uzel = přestal růsti. Us. Kšá. Dej si jazyk na uzel = mlč. Fch., Vrů. Vdá-li se mladší dcera před staršími, zaváže jim uzel (ty se potom nevdají). Vz Mus. 1856. 61. Vážú mi ho (věnec), vážú na čtyry uzličky, co ho nerozvážú ty vaše ručičky. Sš. P. 499. Uzel jest na laně od plavítka (jímž se ry- chlosť plavby měří) buď skutečný u. aneb na jedno místo vsoukané barevné znamení a dává jméno své i každé vzdálenosti od uzlu. Takové meziuzlí měří 1/120 námořní míle a kolik uzlů loď za půl minuty ujela, tolik námořních mil ujela za hodinu. Pluje-li loď 9 uzlů, pluje za každou sekundu asi 4·3 metru. Lg. — U. přenes. = osoba malá, nevzrostlá, eine kleine Person. Co pak s ta- kovým uzlem (se ženskou tak malou)? Us. u Rychn. Msk. — U. přátelství (svazek, pouto), der Knoten der Freundschaft. V. — U. = těžkosť, nesnadnosť, die Schwierigkeit, der Knoten. Tu je uzel. Vz Trampoty. Č., Bern. Na těžký u. trefil; Veliký uzel jest psota. Bern. Také záležitosti manželské měly zadrhnouti u. a spor s církví poroz- šířiti. Ddk. III. 201. U. si rozvázati. — U. (zamotání, zapletení, zavinutí) v povídce, v dramatu, der dramatische Knoten. Nz. U. dramatický. Pátý akt u. rozváže. L. S uzlem mluviti (krátce). L. — U. v těle, der Knoten am Gelenke. Bern. — Uzlové žilin, Nerven- knoten, ganglia (vz Uzlina), Krok., mízní, glandulae lymphaticae, mízový. Nz. Ssav. U. ozhřivkový, der Rotzknoten. Nz. lk. U. jahlový, das Miliarknötchen. Nz. lk. — U. n. kolínko na stéble, nodus, der Knoten. Místo, ze kterého list vyniká, bývá často vyznačeno zvláštním hrbolem, který sluje uzel. Kk. 16. U. = napuchlá čásť lodyhy mezi dvěma články osními. Čl. Kv. XXIX. Sítí bez uzlíků. V. Na sítí uzlu hledati (hle- dati obtíží, kde jich není). Bern. — U. = zatvrdlosť na dřevě, der Knoten am Holze, an Aesten, am Leibe als verhärtete Ge- schwulst. U. na vinném kmenu. Bern. — U. = suk, der Knorren, Astauswuchs. Na Mor. Brt., Ktz. Vz Uzg. — U. = oko, poupě na rostlině, die Knospe, das Auge, der Knoten. Bern. — U. vlny — svitek, chumel, der Wickel in der Wolle. Bern. — U. rudy, der Kern im Erz. Bern. — U. pod lalokem, hrbek, hltán, rumen, der Kropf, der Gurgel- schlund. V. — U. = spojení, die Verbin- dung, der Knoten. Pasovati koho na třech břeven uzel (na konopné rytířstvo) = obě- siti. Č. — U. horský — místo, kde se dvě pohoří křižují. Blř. — U. = nepohnuté místo na chvějícím se tělese. Vz KP. II. 287. Uzly záchvěje na strunách, v rourách. Vz KP. II. 287., 308., Nz. — U. v astronomii = stý- kání se dráh planetních, der Knoten. Uzly jsou dva punkty, ve kterých dráha měsíčná přetíná dráhu zemskou. Podobně dva body, kde se stezka měsíčná loučí se stezkou slu- nečnou, die Mondsknoten. Jg. U. vystupu- jící, sestupující. Nz. U. vstupující (Jg. ), vy- cházející, Bern.; sestupující, scházející, za- padající. (Jg). Uzly měsícové, die Mond- knoten. Nz. — U. = co zavázáno uzlem, svazek, das Bündel, Pack, der Ranzen. U. šatů, D., švestek, mouky, koláčův, prádla. Š. a Ž. Do uzlu něco zavázati. Ros. Svázal šaty do uzélka. Na Zlínsku. Brt. Plný u. mu toho navázala. Us. Vzíti uzel na záda. Us. Nese rohlíčky v uzélku (v zauzleném šátku). Na Ostrav. Tč. Nesla na zádech uzílek; Dali jí do uzelka mouky; Svázala si šaty do uzla. Us. Šd. A ten kozel nese u. Sš. P. 622. Peníze do uzelka (do vínka), das Pathengeld. U Opav. Klš. Co ti dali do uzelka, als Angebinde? Na Ostrav. Tč. To aby sa stalo, uzelkem mu zavazujeme, nech roste (dítě), sa zmáhá všemi silami. U Uher. Hrad. Tč. Chce-li, aby mu věříno bylo, že to, voč ji naříká, v uzlech bylo; A v tom uzle Mikulcová jest všecko své nalezla. NB. Tč. 26., 240. Tu zle tam zle, když není v uzle. Na Mor. Brt. Člověk rozhněvaný ctnej pravdy neuzná, bar by mu ju pred očima vyvázal z uzla. Na Slov. Tč.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011