Piestový
Piestový, od plestve, Ruthen-. P. plot Mus. Plésti, plísti, pletu, pleť, pleta (ouc). pletl, ten, ení ; pletati, plétati, plítati, plé- távati. Plésti m. plét-ti, t před t v s. Koř. plet, vlastně plekt, sr. řeč. nlb.tiv, lat. plectere, stněm. flehtan, tudy p. místo plektti. Mkl. B. 420., aL. 10. 238. Vz strany časování: Nésti (a Másti). — P. = jedno skrz druhé prostrkovati, flechten; žváti, schwätzen, faseln, plauschen. Jg. Vz Plésti se. — co: vlasy, provaz, koše (na Ostrav. také = tlachati, plauschen. Tč.), Us., punčochy. Sych. Pavouk pavučinu plete. Kom. J. 226. Ten to plete = zmatečně mluví. Us. Taktéž: Koše plete n.: Plete to jako rohoží (mluví zmateně). Sych., Smil. Budeme p. zahradečku. Sš. P. 674. Plietly lásku dvě srdenka mladé. Mt. S. — co komu: punčochu, sobě vlasy. Us. To mi plete hlavu (činí vrtochy). Zlob. — jako kdy. Jako na mukách plete (dřímaje bdí). Jg., Lb. Vz Utrápený. — (co) čím. Sotva nohama plete (jde mdle). Anth. I. 63. P. punčochy silnými dráty. Us. Důmysly řečmi nedůvodnými p. Š. a Ž. — co z čeho: košík z proutí. — co v co. Plete vše v hro- madu (tlachá). Br. Vlasy v prameny, Ml., kvítí u věnce. — na koho = pomlouvati ho. U Příbora. Mtl. Sám na sebe bič plete (metlu, trest). Us. Hý. — co k čemu: koše k hradbám. V. — adv. Plete rád = šidí, čachruje. Us. u Jilemn. P. (punčochy) hladce, obráceně, anglicky, v pravo, v levo, z tuha, volně. Š. a Ž. — se = míchati se, tlačiti se v co, sich worein mischen, mengen, ein- mengen, V.; másti se, mýliti se, sich irren, verwirren. Kde se plete (toulá) celý den ? Us. Proč se pleteš, kde já se matu (když dva, jimž pilno, vrazí do sebe, neb jeden o druhého zavadí) ? Č. — se kam (do čeho, v co, mezi co). P. se v cizí věci, V., do cizích věcí. D. P. se u věci světské. Chč. 306. Nepleta se v další práci. Smil v. 79. Plete sě v to a neuměje. Dal. 4. V úřady se p. Str. P. se v něčí svár. BO. Dvojí svět se v tobě přeblaze v jednu sponu přemilostně plete. Sš. Bs. 190. Mordýři a svatokrádcové do kola pleteni bývají. Kom. J. 669. Do všeho se plete. Us. Mezi nohy se plete. Jg. P. se do řemesla někomu. Šm. Co se mezi ně pleteš? Ros. Nepleť se do toho. Ml. Ne- pleť se mezi opilce. Flaška. -- se (koho) kde (na čem, okolo čeho, před čím). P. se někomu před očima. V. Na mysli, na jazyku se mi to plete. Sych. P. se před zr- cadlem. Člověk ve světě okolo smrti se plete. Č. — se v čem (másti se). Ač se v těch jméních divně plete. Br. P. se v řeči. Ml. — se komu čím. I počne mi se leccos hořem plésti. St. skl.