Ani, anižAni,
aniž, weder, auch nicht einmal. Vz Věta spojovací; stran složení jich vz
Aniž. Po
ani opakuje prý se ve výroku z pravidla záporné ne. Viděl ho, že
ani nepovstal,
ani se nepohnul před nim.
Ani ho nepochovali; Mně zima není,
ani nebude. Er. P. 20., 60. Žádný neviděl
ani nezvěděl.
Ani slyšeti o tom nechtěl. Jg. Že vás
ani před sebe nechtěl pustiti. Jg. Neumí
ani za mák. Prov.
Ani truhle nevěřil. Kom. Před přítelem
ani ne- přítelem nevypravuj o životu cizím. Br. Ne- čitedlné, což se ucítiti
ani znamenati nemůže. V.
Ani dobré žíly v sobě nemá, V. Nemá to hlavy
ani paty. Us. Vz Mkl. S. 185. a víc příkladův v Jg. a dole. Ale zdá se, že toto pravidlo na, pravdě se nezakládá, neb nalezáme velmi zhusta u dobrých, starších ník nerozšiřuje
ani odstupuje Bez potřeBy. Kom.
Ani sám se chval,
ani sám se haň. Pk.
Ani tobě
ani mně tento mlýn bude. Pass. Nepracuje,
ani přede.
Ani ze jhry jeden dru- hým mnoho klamej. Št. Smrť nebojí se Bo- hatého,
ani stydí se chudým. Št. kn. šest. 272. Neb
ani ptáka tu bieše. Výb. II, 59. Ti křesťané
ani jakou úhonu měli
ani jakým ohavným hříchem na soudu nařík
áni byli. Har. I., 255. Nečiňte nikomu násile,
ani koho obviňte křivdú. Št. kn. šest. 153. Jehož jsem nikdy
ani znala, ni viděla. Kat. 284. (Vz Choť.) Kto je pyšného srdce,
ani by chtěl rovně mieti. Št. N. 120. (Št. N. 191. a jinde).
Ani na tvú hrózu tbáme. Výb. II. 9. (Pass.).
Aniť oddechnouti může. Leg.
Ani hor položil. V.
Ani toho, jak Bůh ... co rozvažují. Br. Chč. klade kladné sloveso: Také
ani ? rado- sti účastni jeho budú;
Ani duše jeho podbá; Protož
ani ? papeži
ani ? biskupich spaseni jest;
Ani by chválil Jana Křtitele srsti vel- bloudových;
Ani by p
áni všichni býti mohli, by sedlákův nebylo; Když jsi
ani povolil,
ani se jinak pomstil. Che. 631., 449., 292., 628., 381., 605. — Proto také u ,
aniž', které se od ,
ani' ničím neliší, ,ne' z pravidla se neklade. Jal ho,
aniž ho prve propustil, až mu města zase navrátil. V. Ten jimi nepo- hne,
aniž jich změní. Br. Již neleze (nelítá) u vysokých věcech,
aniž chodí o nižších, ale stojí. Št. Nebo nevidí ho,
aniž ho zná. Nebo
aniž sedneme za stůl, dokavadž . . Br.
Aniž spříznění jaké s kým měli.
Aniž ještě byly propasti. V.
Aniž časté uší znění dobré znamená. Kom.
Aniž se mi hrubě chtělo. Us.
Aniž roztrhli roucha svá. Br, Než nalézáme také ,ne" u slovesa určitého:
Aniž na to jsem nemyslil. Jg.
Aniž nemohu k tomu přivoliti. Ros. Svobody zachovej,
aniž komu jí nedávej Jel. — Pozn. Tuto poslední věta (a podobné jiné) má Mkl. S. 184. za latinismus: liber- tatem tuere neve ulli da eam m. svobodu zachovej a nikomu ji nedávej. Učiť Mkl., že, má-li se k větě záporné věta. záporná při- dati, to slovcem ,ni' se čini. Nepracuje,
ani přede. Nevidí ho,
aniž ho zná. Vz Ni. Pakli ku kladné větě záporná připojiti se má, činí se to slovci: ,a ne' tedy: Svobody zachovej, a nikomu jí nedávej. Ale toto pravidlo prý se nezachovává. — ,
Ani' se klade: 1 .Když se k větě tvrdící záporná věta připojí. Zde jest ,
ani' silnější než : ,a ne' (m. něhož vlastně stojí. Vz předcházející). Poslouchej otce svého
aniž pohrdej matkou svou, když se sestará. 2. Když se dvě nebo více vět záporných v jedno spojí. I zde jest .
ani´ silnější než ,a ne'. Ne- žádáme
ani stříbra,
ani zlata od Saule,
aniž stojíme o čí bezživotí. Br. Nejí,
ani nepije (nejí,
aniž pije). - 3. Jest moci stupňovací; jím se mocně něco popírá, lat. ne-quidem. Mnozí k tomu
ani srdce neměli. Kom. Ne- zůstalo
ani jednoho z nich.
Ani Napoleon se o to nepokusil (tím méně jiný). Kos. — 4. Jest moci odůvodňovací. I jdětež na všecko neštěstí,
ani se víc dívati na to nechci (= neb nechci se více na to dívati). — 5. Opa- kuje se před každým členem, když na tom jest, aby se s jednostejnou mocí vytkly, aby se výrok od Dvou n. více předmětův n. podmětův s jednostejnou mocí oddělil. Rho- dus není velmi hojný
ani od vína,
ani od obilí. Jemu
ani nepřibývá,
ani neubývá. — Zk. Vz Ne. — 6. Někdy se klade i ve vý- znamu
ani. I (m.
ani) já tam nepůjdu. I já (
ani já) jsem z nosu nevypadl. Prov. V tu dobu nekvetou ještě růže i (
ani) pryskyřnik. Netoliko sami sebú, ale i (
ani) cizími křesťan- ská čeleď nemá se posmievati. Št. kn. šest. 117. Z chlapského radu nikoli i (
ani) jednoho v česť (v čestný úřad) nevoli. Alx. 1097. Aby sě v tom domu i (
ani) ot hromu ijed- nej škody nestalo. Kat. 3371. Tam i (
ani) jeden chud nenie,
ani slep,
ani belhav. Št. Nechtěj i (
ani) vrahu tej škody. Výb. Bě- žela mezi, kvasany (hodovníky) i (
ani) zvána nejsúc. Št. Avšak i (
ani) člověka na něm (hradě) nebieše. Dal. Vzvazují na lid břemena a sami i (
ani) prstem dotknúti sě nechtie toho. Št. N. 305. Nezacpávej i nyní ucha svého. Br. I tolik tuto pominouti nemohu. Har. I při nejlepší vůli toho nedokážeš. Us. — Vz 1 (ku konci). — 7. Místo: a nikdo, a žádný, a nikterý, a nijaký, a nikdy, a nic atd. praví se:
ani kdo,
ani který,
ani jaký,
ani kdy,
ani co atd. A skopci tomu žádná šelma odolati nemohla,
aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho. Br. — 8.
Ani —
ani, neque-neque, ovre-ovre.
Ani vidí,
ani slyší. Šf. Kdež
ani kaz
anie bývá,
ani nešpora. Šf. o věc. obec. —
Ani ne —
ani.
Ani jisti ne- budou,
ani piti.
Ani ne
ani ne.
Ani nevidím,
ani neslyším. Jemuž
ani nepřibývá,
ani neubývá. — Ne —
ani. Nemohl jsem jísti
ani píti. 1)., Kom. — Ne —
ani ne. Nebrali peněz,
ani neopravovali domů. Br. — Vz víc příkladův v Zk. Skl. 330.—334. a
Aniž by.